Grónština
Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem Grónska a jedná se o nejpoužívanější inuitský jazyk. Jedná se o polysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.
| Grónština (Kalaallisut) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Grónsko |
| Počet mluvčích | asi 57 300 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Oqaasileriffik |
| Úřední jazyk | Grónsko |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | kl |
| ISO 639-2 | kal (B) kal (T) |
| ISO 639-3 | kal |
| Ethnologue | KAL |
| Wikipedie | |
| kl.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 pádů (absolutiv, relativ, ekvativ, instrumentál, lokativ, allativ, ablativ a prolativ), žádný rod a tři samohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píše latinkou. Do roku 1973 se místo q používalo kra (ĸ).
Dialekty
Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).
- Západní dialekt, zvaný též Kalaallisut, je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 obyvatel.
- Kalaallisut se dále dělí na 4 dialekty- severní, kterým se mluví v osadách v Upernavickém souostroví, Nuugaatsiaqu, Illorsuitu a obyvateli mluvícími Kalaallisutem v oblasti kolem Qaanaaqu, středoseverní, kterým se mluví v osadách u zálivu Disko, Umanackého fjordu a v Aasiaatském souostroví, hlavní, kterým se mluví v Qeqqatě, Nuuku, Kapisillitu, Qeqertarsuatsiaatu a Paamiutu, a jižní, kterým se mluví v kraji Kujalleq a v Arsuku.
- Východnímu dialektu se říká také Tunumiit oraasiat a mluví jím asi 3 000 obyvatel.
- Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk Inuktun. Je nejvíce podobný kanadskému inuitskému jazyku inuktitut, mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí Qaanaaqu (Thuly).
Psaný jazyk
Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 – 1886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:
Abeceda: A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v
V některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.
Starý pravopis
Ve starém pravopisu, používaném do roku 1973, se nacházelo 44 písmen:
| Písmeno | A | Á | Ä | À | Â | Ã | Æ | B | C | D | E | Ê | É | F | G | H | I | Í | Ì | Î | Ĩ | Ï | J | K | L | M | N | Ñ | O | Ô | P | Κʼ | R | S | T | U | Ú | Ù | Û | V | W | X | Y | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Novější přepis | A | A | A | Aa | Aa | Aa | - | - | - | - | E | Ee | Ii | F | G | - | I | I | Ii | Ii | Ii | - | J | K | L | M | N | Nn | O | Oo | P | Q | R | S | T | U | U | Uu | Uu | V | - | - | I | - |
- Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
- Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mannétsok-Maniitsoq).
- Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
- V minulosti byly používány spřežky gdl, vdl a tdl, které byly po změně pravopisu změněny na ll (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq), gs a gss, které byly změněny na ss (Savigsivik-Savissivik), vk, která byla změněna na kk (Uvkusigssat-Ukkusissat), ngm, která byla změněna na mm (Atangmik-Atammik), rq, která byla změněna na qq (Sarqaq-Saqqaq), ss, která byla změněna na s (Narssarssuaq-Narsarsuaq), gt, která byla změněna na tt (Ivigtut-Ivittuut), ae, ai a au, které byly změněné na aa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut), gp, která byla změněna na pp (Augpilagtoq-Aappilattoq) a vn, která byla změněna na nn (Ivnârssuit-Innaarsuit)
- Vzácně se nahrazovalo dnešní tto na tse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit)
- Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za aa, ii, oo a uu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq).
- Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.
Slovní zásoba
| české slovo | grónské slovo | starým pravopisem |
|---|---|---|
| dobrý den | Inuugujoq, kutaa! | Inûgujoq, kutâ! |
| ahoj | Aluu! | Alû! |
| Jak se máš? | Qanoq ippit? Ajunngilatit? | Qanoq igpit? Ajúngilatit? |
| Dobře, a ty? | Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)? | Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)? |
| ano | Aap | Âp |
| ne | Naagga | Nãga |
| Jak se jmenuješ? | Qanoq ateqarpit? | Qanoq ateqarpit? |
| Odkud pocházíš? | Suminngaaneerpit? | Sumíngânêrpit? |
| Mluvíš grónsky? | Kalaallit oqalusinnaavit? | Kalâvdlit oqalusínâvit? |
| Mluvíš anglicky? | Tuluttut oqalusinnaavit? | Tulugtut oqalusínâvit? |
| Ano, ale jen trochu | Aap, immannguaq | Âp, ingmánguaq |
| Rozumím ti | Paasingilakkit, Paasingilara | Pâsingilákit, Pâsingilara |
| Nerozumím ti | Paasinngilakkit, Paasinngilara | Pâsíngilákit, Pâsíngilara |
| Děkuji. | Qujanaq | Qujanaq |
| jedna | ataaseq | atâseq |
| dva | marluk | marluk |
| tři | pingasut | pingasut |
| čtyři | sisamat | sisamat |
| pět | tallimat | tavdlimat |
| šest | arfinillit | arfinivdlit |
| sedm | arfineq marluk | arfineq marluk |
| osm | arfineq pingasut | arfineq pingasut |
| devět | qulingiluat | qulingiluat |
| deset | qulit | qulit |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem.
grónsky | Inuit tamarmik inunngorput nammineersinnaassuseqarlutik assigiimmillu ataqqinassuseqarlutillu pisinnaatitaaffeqarlutik. Silaqassusermik tarnillu nalunngissusianik pilersugaapput, imminnullu iliorfigeqatigiittariaqaraluarput qatanngutigiittut peqatigiinnerup anersaavani. |
doslovně |
|
inuktitutsky (inuitskou abecedou) | ᐃᓄᓗᒃᑖᑦ ᐃᓅᓕᓵᓐᖑᖅᐳᑦ ᓇᖕᒥᓃᕈᖕᓇᓯᒪᖃᖅɬᐅᑎᒃ ᐊᔾᔨᒌᖕᒥᒡᓗ ᐃᓕᑕᕆᔭᐅᔾᔪᑦᓯᐊᖃᖅɬᐅᑎᒡᓗ ᐱᔪᖕᓇᐅᑎᑕᐅᖃᖅɬᐅᑎᒃ. ᐃᓱᒪᒃᓴᖅᓯᐅᕈᖕᓇᑦᓯᐊᕐᓂᕐᒥᒃ ᐃᓅᑦᓯᐊᕈᑎᒋᔭᕐᓗ ᐱᓕᖅᑐᖓᐅᑦᑐᑦ, ᐊᓯᐊᓐᖑᕐᓄᓪᓗ ᐃᓕᐅᕐᓂᕐᕕᖃᑎᒌᑦᑕᕈᒃᓴᕆᐊᖃᕋᓗᐊᖅᐳᑦ ᖃᑕᓐᖑᑎᒌᖅᖃᑎᒌᑦᑐᑦ ᐊᓂᕐᓂᖅᓵᕐᓂ. |
inuktitutsky (latinkou) | Inuluktaat inuulisaannguqput nangminiirungnasimaqaqɬutik ajjigiingmiglu ilitarijaujjutsiaqaqɬutiglu pijungnautitauqaqɬutik. Isumaksaqsiurungnatsiarnirmik inuutsiarutigijarlu piliqtungauttut, asianngurnullu iliurnirviqatigiittaruksariaqaraluaqput qatanngutigiiqqatigiittut anirniqsaarni. |
starým pravopisem | Inuit tamarmik inúngorput nangminêrsivnâgsusseqarlutik agsigĩmigdlu atarqinagsusseqarlutigdlu pisivnâtitãfeqarlutik. Silaqagsussermik tarnigdlu nalúngigsussianik pilerssugaugput, ingmínuvdlu iliorfigeqatigĩtariaqaraluarput qatángutigĩtut peqatigîvnerup anersâvani. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu grónština na Wikimedia Commons - Ukázka grónského textu
- Informace o grónštině (anglicky)
- Grónština na Forvu (česky)
- Informace o grónštině jako je výslovnost, fráze, gramatika, číslovky... včetně odkazů a fóra (česky)
- Rádiový rozhlas v grónštině (grónsky)
