2013

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2013

Svět

Bombový útok na Bostonský maraton

Pád Čeljabinského meteoru

• 1. ledna – Irsko se ujalo předsednictví EU.[2]
• 11. ledna – Francouzská armáda začala bojovat proti islamistům v Mali[3]
• 20. ledna – V rakouském referendu se 60 % voličů vyslovilo pro zachování všeobecné branné povinnosti[4]
• 22. ledna – Volební aliance Likud Jisra'el bejtenu zvítězila v předčasných parlamentních volbách v Izraeli[5]
• 27. ledna – hinduistická pouť Kumbhaméla v indickém Iláhábádu ve státě Uttarpradéš
• 4. února – analýza DNA potvrdila, že ostatky nalezené v anglickém Leicesteru patří anglickému králi Richardu III.
• 11. února – papež Benedikt XVI. oznámil rezignaci. Ve funkci papeže skončil 28. února 2013.
• 12. února – Severní Korea provedla jaderný test
• 14. února – jihoafrický tělesně postižený běžec Oscar Pistorius byl vzat do vazby poté, co zastřelil svou přítelkyni.
• 15. února – dopad Čeljabinského meteoru
• 25. února – nově zvolená jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje se ujala svého úřadu.
• 1. března – bývalý haitský diktátor Jean-Claude Duvalier poprvé stanul před soudem.
• 8. března – Severní Korea vypověděla všechny smlouvy o vzájemném neútočení s Jižní Koreou a obnovila tak válečný stav z Korejské války
• 13. března – novým papežem Římskokatolické církve se stal argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František.
• 25. března – Evropská unie souhlasila s půjčkou ve výši 10 miliard euro pro Kypr zmítaný finanční krizí.
• 15. dubna
  • Novým venezuelským prezidentem se stal Nicolás Maduro.
  • Bombový útok na Bostonský maraton
• 18. dubna – Exploze v továrně na hnojiva ve Westu v Texasu. Při explozi zahynulo 15 lidí a město bylo téměř srovnáno se zemí.
• 24. dubna – V Savaru na předměstí bangladéšské Dháky se zřítila textilní továrna, v jejíž troskách zahynulo 1 127 lidí.
• 30. dubna – Novým nizozemským králem se stal Willem-Alexander.
• 3.–19. května – 77. mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu a v Helsinkách
• 10. května
  • Prstencové zatmění Slunce v Austrálii a Tichomoří
  • Dokončena nejdražší stavba světa One World Trade Center s výškou 541,3 m
• 18. května – zpěvačka Emmelie de Forest vyhrála 58. ročník eurovize 2013
• 11. června – Z mongolského kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi odstartoval 5. pilotovaný čínský kosmický let Šen-čou 10 se třemi lidmi na palubě, posádku tvoří 2 muži (Nie Chaj-šeng a Čang Siao-kuang) a 1 žena (Wang Ja-pching)
• 15. června – novým íránským prezidentem byl zvolen Hasan Rúhání
• 17. června – definitivně zanikla Herschelova vesmírná observatoř
• 1. července
  • Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie, stalo se tak jejím 28. členem.
  • Litva se ujala předsednictví EU.
• 3. července – Egyptská armáda provedla v Egyptě státní převrat, o den později se funkce egyptského prezidenta ujal předseda Ústavního soudu Adlí Mansúr.
• 8. července – V Chorvatsku byl otevřen nový silniční tunel Sveti Ilija v Chorvatsku pod pohořím Biokovo, od dálnice A1 k letovisku Baško Polje.
• 21. července
  • Philippe, vévoda brabantský, se stal novým belgickým králem.
  • Skončil jubilejní 100. ročník cyklistického etapového závodu Tour de France. Vítězem se stal britský závodník Chris Froome.
• 30. července – Novým pákistánským prezidentem byl zvolen Mamnún Husajn.
• 10.–18. srpna – V Moskvě se konalo 14. mistrovství světa v atletice.
• 7. září – Mezinárodní olympijský výbor vybral pořadatelské město pro Letní olympijské hry 2020, které se budou konat v Tokiu.
• 29. září – V rakouských parlamentních volbách zvítězila Sociálně demokratická strana Rakouska.
• říjen – oznámen objev extrasolárního tělesa PSO J318.5-22, které neobíhá žádnou hvězdu.
• 8. listopadu – Na Filipínách udeřil extrémně silný tajfun Haiyan.
• 15. prosince – Michelle Bacheletová byla zvolena prezidentkou Chile.
• 21. listopadu – Na Ukrajině vypukly protesty kvůli nepodepsání smlouvy o vstupu do Evropské unie, nazvaný později Euromajdan. Protestovalo se pro svržení vlády Mykoly Azarova a zároveň i pro odstoupení prezidenta Viktora Janukovyče.
• Košice (Slovensko) a Marseille (Francie) byly Evropskými městy kultury.

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států.

Jorge Bergoglio se stal papežem Františkem

• Belgie – král Albert II. (od 1993 do 21. července), Philippe (od 21. července)
• Brazílie – prezidentka Dilma Rousseffová (od 2011)
• Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao (od 2003 do 14. března), Si Ťin-pching (od 14. března)[12]
• Česko – prezident Václav Klaus (od 2003 do 7. března), Miloš Zeman (od 8. března)
• Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
• Egypt – prezident Muhammad Mursí (od 2012 do 3. července)
• Francie – prezident François Hollande (od 2012)
• Indie – prezident Pranab Mukherdží (od 2012)
• Itálie – prezident Giorgio Napolitano (od 2006)
• Japonsko – císař Akihito (od 1989)
• Jihoafrická republika – prezident Jacob Zuma (od 2009)
• Kanada – generální guvernér David Johnston (od 2010)
• Maďarsko – prezident János Áder (od 2012)
• Mexiko – prezident Enrique Peña Nieto (od 2012)
• Německo – prezident Joachim Gauck (od 2012)
• Nizozemsko – královna Beatrix (od 1980 do 30. dubna), král Vilém-Alexandr (od 30. dubna)
• Polsko – prezident Bronisław Komorowski (od 2010)
• Rakousko – prezident Heinz Fischer (od 2004)
• Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
• Slovensko – prezident Ivan Gašparovič (od 2004)
• Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
• Spojené státy americké – prezident Barack Obama (od 2009)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI. (od 2005 do 28. února), František (od 13. března)
• Venezuela – prezident Hugo Chávez (od 1999 do 5. března), Nicolás Maduro (od 15. dubna)