Gustav Vránek

První hudební vzdělání získal v rodině. Jeho strýc, profesor František Vránek, byl učitelem hudby a skladatelem v Českých Budějovicích. Od roku 1922 studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Jan Mařáka. Absolvoval v roce 1926. Dále pokračoval jako soukromý žák, Jaroslava Kociana ve hře na housle a Vítězslava Nováka ve skladbě. Od roku 1927 působil jako houslista v České filharmonii. Česká filharmonie se také ujala provedení některých jeho děl.

Děti skladatele se staly rovněž hudebníky. Syn Tomáš Vránek vystudoval Akademii múzických umění v Praze, působil jako klarinetista v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a ve Vinohradském divadle v Praze. Později se stal pedagogem na katedře hudební výchovy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dcera Jitka je korepetitorkou Národního divadla v Praze. Mladší dcera Hana je houslistkou orchestru Národního divadla.

Zemřel v Praze roku 1981 ve věku 74 let. Byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen na hřbitově Malvazinky.

• Legenda pro housle a klavír (1930)
• Lento pro housle a klavír (1931)
• Sonatina pro klavír (1935)
• Terzetto pro dvoje housle a violu (1936)
• Klavírní trio (1936)
• Sonáta pro violoncello a klavír (1939)
• Splav (písňový cyklus na slova Vítězslava Nezvala, 1939)
• Smyčcový kvartet F-dur (1940)
• Gambový kvintet (1941)
• Suita D-dur (klavír, 1943)
• Rondo malinconico pro hoboj a klavír (1944)
• Scherzo disperato pro hoboj a klavír (1944)
• Dechový kvintet (1945, čestné uznání České akademie věd a umění)
• Suita D-dur pro malý orchestr (1952)
• Čtyři kusy pro 7 žesťů (1957)
• Táborské kraje (mužský sbor a cappella, 1974)
• Kdo na moje místo? (mužský sbor, 1975)
• Zlatá slova Boženy Němcové (kantáta s dvěma promluvami pro ženský sbor a cappella, 1976)
• Piccolo Trio
• Tam na jih (zpěv, malý orchestr a kontrafagot)
• Na Nežárce (symfonická báseň)