Louka u Litvínova

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Wise (1386), dy Wese (1398), Wesin (1436),[3] Lauka (1548), „v ves Laucze“ (1618),[4] Wiza (1654),[3] Wiese (1787, 1833), Wiesa (1833), Louka a Wiese (1854) nebo Louka u Litvínova (1957).[3]

První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval cisterciáckému klášteru v Oseku půl marky stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a Janov. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad Rýzmburk i se vším příslušenstvím míšeňskému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v léno Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil Jan Kaplíř ze Sulevic statek Děpoltovi z Lobkovic. V následujících letech došlo k vytvoření panství spojením statků Duchcova a Horního Litvínova. Roku 1639 zemřel bezdětný František Josef Lobkovic. Jeho vdova Marie Polyxena z Talmberka se v roce 1642 provdala za Maxmiliána z Valdštejna, jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.

Původním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka mlýn, který však zmizel beze stopy již v raném novověku. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování uhlí. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z Drážďan na louckém katastru pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. července 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření železnice, takže staré nádraží na trati Duchcov–Podmokly z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze Praha–Moldava (Pražsko-duchcovská dráha) bylo dne 20. května 1894 otevřeno nové nádraží.

S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky: v roce 1896 odbor Národní jednoty severočeské, v roce 1897 Sokol. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě čp. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce 1919 se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako pobočka a od roku 1870 jako obecná škola v čp. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v Mariánských Radčicích. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech 1930–1931 byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i kanalizace.

Během hospodářské krize ve 30. letech se v obci výrazně zvýšila nezaměstnanost. Za druhé světové války byl zabaven majetek českých podniků a veřejných korporací. Česká škola byla zrušena a její budovu využíval místní oddíl SA.

V roce 1947 došlo ke spojení obcí Horní Litvínov, Dolní Litvínov, Chudeřín, Šumná a Louka v nové město Litvínov. Louka jako samostatná obec zanikla a nesla označení Litvínov IV. V následujících letech se ale opět osamostatnila.[5] Dne 3. září 1981 došlo v blízkém dolu Pluto II k výbuchu, který spolu s následným požárem zabil 65 horníků a dalších 28 zranil.[6][7] Obci při rozšiřování těžby uhlí hrozilo, že bude v roce 1992 srovnána se zemí. Naštěstí ji tento osud nepostihl, neboť po roce 1989 došlo k útlumu těžby a stanovení tzv. územních limitů.

Původní kostel a hřbitov byly zničeny za husitských válek. V obci se dnes nachází kaple svatého Antonína Paduánského, která byla vystavěna místními rolníky až v roce 1834. Renovována byla v roce 1935 a naposledy v devadesátých letech 20. století.

V obci působí základní škola s prvním stupněm a mateřská škola. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce staré německé školy, kde vzniklo osm bytů. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, který sídlí v domě čp. 45.

Louka u Litvínova získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 25 ze dne 9. listopadu 2007.[10]

• Greinerova
• Husova
• Na Lukách
• Nádražní
• Pluto I.
• K Coubaláku
• Ruských zajatců
• Sokolovská
• Ševčíkova
• U Rybníka
• Zelená