Jakov Fedotovič Pavlov

Jakov Fedotovič Pavlov (rusky Яаков Федотович Павлов; 4.^jul./ 17. října 1917^greg. – 28. září 1981) byl sovětský voják známý zejména během bitvy o Stalingrad. 27. června 1945 dostal titul Hrdina Sovětského svazu. Od roku 1944 byl členem Komunistické strany.

Jakov Fedotovič Pavlov
Narození	4.jul. / 17. října 1917greg. Valdaysky District
Úmrtí	29. září 1981 (ve věku 63 let) nebo 28. září 1981 (ve věku 63 let) Veliký Novgorod
Místo pohřbení	Veliký Novgorod
Alma mater	Vysoká škola stranická při komitetu Komunistické strany svazku Radzieckého
Povolání	politik a voják
Ocenění	Leninův řád (1945) Hrdina Sovětského svazu (1945) Zlatá hvězda Hrdiny SSSR (1945) jubilejní medaile 20 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945 jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu (od 1944)
Funkce	poslanec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do Rudé armády vstoupil roku 1938. Během Velké vlastenecké války se zúčastnil různých bojů v jednotkách Jihozápadního, Stalingradského, 3. ukrajinského a 2. běloruského frontu. Byl velitelem kulometného družstva, kulometčík a velitel průzkumné jednotky 13. gardové střelecké divize v hodnosti staršího seržanta. Během bitvy o Stalingrad Pavlovova četa 23. září 1942 dobyla trojposchoďovou obytnou budovu, kterou po tom bránila v obklíčení až do 25. listopadu 1942 a udržela ji do února 1943 před početnými německými útoky. Tento dům se do historie zapsal jako Pavlovův dům.

Pavlov byl vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu, Leninovým řádem, Řádem Velké říjnové socialistické revoluce a dvěma Řády Rudé hvězdy.

Své zážitky ze Stalingradu shrnul v krátkosti takto: Naši hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nezastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.