Veněra 13

Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 13 a Veněru 14. Startovaly krátce po sobě.

Sondu Veněru 13 vynesla do vesmíru raketa Proton-K/D-1 z kosmodromu Bajkonur (rampa PU-200P) ráno 30. října 1981. Po čtyřech měsících letu se od ní oddělilo 1. března 1982 přistávací pouzdro a zatímco nosná sonda pokračovala po průletu kolem planety dál na heliocentrickou dráhu, pouzdro (přistávací modul) se dostalo na povrch Venuše v oblasti Phoebe Regio. Během letu atmosférou byla prováděna její měření. Na povrchu pouzdro s pomocí mechanické vrtačky dokázalo odebrat vzorky horniny a dostat je do hermeticky uzavřené komory. V ní byla teplota 30 stupňů, tlak 5 atmosfér a fluorescenční spektrometr, jímž se vzorky horniny zkoumaly. Byl nalezen hlavně uran a draslík. Naměřené údaje byly přenášeny přes prolétající sondu po dobu 127 minut na Zemi. Sonda také odeslala k Zemi první barevné snímky Venuše z oblasti přistání. Po dvou hodinách pouzdro obrovský tlak a teplotu na povrchu planety nevydrželo a přestalo pracovat.

Hmotnost sondy je udávána vč.dvou pomocných raket a paliva 4363 kg. Samotná sonda s označením 1981-106A měla 2460 kg, pomocné rakety byly označeny 106B a 106C, přistávací pouzdro s hmotností 1478 kg katalogizováno jako 1981-106D.