Jiří Štokman

Jiří Štokman (17. dubna 1920 Buchlovice17. června 1981 Carmel, USA) byl československý voják a příslušník výsadku Clay.

Jiří Štokman
Narození17. dubna 1920
Buchlovice
Československo Československo
Úmrtí17. června 1981 (ve věku 61 let) nebo 17. července 1981 (ve věku 61 let)
Carmel
Spojené státy americké Spojené státy americké
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Památník v Buchlovicích

Mládí

Narodil se 17. dubna 1920 v Buchlovicích. Otec Jan byl obchodník, matka Eliška, rozená Perlová byla v domácnosti. Měl tři sestry a dva bratry.

Po absolvování obecné školy v Buchlovicích vystudoval gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě v roce 1939 začal studovat právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po jejím uzavření v listopadu 1939 se zapojil v řadách Obrany národa do protinacistického odboje.

V exilu

Před zatčením se 21. prosince 1939 zachránil útěkem a přes Slovensko, Maďarsko (kde byl zatčen, do 28. dubna 1940 vězněn a poté vrácen zpět na Slovensko, podařil se mu až druhý pokus), Jugoslávii, Turecko a Sýrii se dostal do Francie. Po prezentaci u československého zahraničního vojska v Agde byl zařazen ke 3. pěšímu pluku, bojů o Francii se ale nezúčastnil. Po pádu Francie byl 13. července 1940 evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen k 2. pěšímu pluku. Od ledna do března 1941 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. V létě 1942, v hodnosti desátníka aspiranta byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 27. srpna 1942 do 4. června 1943 absolvoval sabotážní a střelecký kurz, dále kurzy průmyslové sabotáže, parakurz, šifrovací a spojovací kurz a výcvik v civilním zaměstnání. Již v hodnosti četaře aspiranta byl zařazen do skupiny Clay. Od 2. srpna do 30. září 1943 se zúčastnil dvou spojovacích cvičení. V říjnu 1943 se s ostatními přesunul přes Alžír do Itálie, do vyčkávací stanice.

Nasazení

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Clay.

Po půlnoci 13. dubna 1944 byl spolu s ostatními vysazen u obce Hostišová. Zde působil jako šifrant až do konce války.

Po válce

Poté, co se po osvobození přihlásil, byl zařazen od 11. června 1945 na hlavní štáb MNO. V roce 1945 byl postupně povyšován až do hodnosti nadporučíka, v roce 1946 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty. Od 31. srpna 1945 do 17. dubna 1948 pracoval jako instruktor šifrování a bojové přípravy na Vojenské akademii v Hranicích.

17. dubna 1948 byl odeslán na nucenou dovolenou, 23. dubna odešel do západního Německa. Ve Francii se zapojil do odbojové činnosti proti komunistickému režimu v Československu. V rámci této činnosti vyučoval ve zpravodajské škole v Sonthofenu a poté v německém Bensheimu. V roce 1952 se v Anglii oženil s Milenou Hlavatou, rodačkou z Železného Brodu. V roce 1953 se jim narodil syn Michael. Zde byl kontaktován zástupci armády USA pro své znalosti práce v odboji a v roce 1954 odešel do USA. Pracoval jako učitel češtiny v Ústavu obrany státu v Monterey. Po těžké nemoci zde 17. července 1981 zemřel ve věku 61 let v Carmelu.

2. srpna 1948 mu byla hodnost a vyznamenání odňaty.

Po roce 1989

V roce 1990 byl rehabilitován a in memoriam byl povýšen do hodnosti podplukovníka. 30. dubna 2009 byla na jeho rodný dům v Buchlovicích umístěna pamětní deska.

Vyznamenání

Literatura

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.