Nuselský most

Nuselský most je 485 metrů dlouhý a 26,5 m široký. Má železobetonovou trámovou konstrukci s komorovým průřezem a čtyři pilíře. Dvě pole mostu mají rozpětí 68,5 m a tři 115,5 m. Průměrná výška mostu je 42,5 m nad údolím. Vnitřní tubus pro metro linky C má lichoběžníkový průřez a výšku téměř 6,5 m. Tloušťka jeho stěn je od 30 do 110 cm. Most je jedním z největších v celém Česku. Osvětlují ho lampy umístěné uprostřed mostu.

Větší část mostu patří do obvodu a městské části Praha 2, část jižně od přemostěné železniční trati do obvodu a městské části Praha 4. Most překračuje, mimo jiné, park Folimanku, potok Botič, železniční trať z pražského Hlavního nádraží na Smíchov a dále ulici Jaromírovu (s provozem tramvají), Oldřichovu, část ulice Křesomyslovy u tzv. nuselských reformních škol Ladislava Hanuse z dvacátých let minulého století (dnes mj. tzv. „gymnázium Pod Vyšehradem“) a ulici Sekaninovu (podél Botiče).

O výstavbě nuselského mostu se uvažovalo již počátkem 20. století. Návrh železobetonového mostu vypracoval po vzniku Československa Stanislav Bechyně. Při soutěži vypsané roku 1927 bylo podáno 28 návrhů.[2] Podle návrhu z roku 1932 se již počítalo s možností zřízení spodní mostovky pro rychlodráhu.[3]

Stavba nového mostu přes Nuselské údolí ale začala být aktuální až v době, kdy se na pankrácké pláni začaly stavět obytné domy ve velkém množství. K tomu došlo na konci 60. let, když se začala stavět pankrácká sídliště. Proto bylo rozhodnuto, že bude celá oblast spojena s centrem podpovrchovou tramvají, která povede v tubusu mostu. V roce 1967 byla zahájena výstavba demolicí velkého bloku 17 domů na dně Nuselského údolí (záběry z této demolice pak byly použity v celovečerním filmu Ta naše písnička česká režiséra Zdeňka Podskalského). Počátkem roku 1968 s příchodem pražského jara byl koncept podpovrchové tramvaje změněn na metro a první vozy, odpovídající parametrům Nuselského mostu, byly také vyrobeny a zkoušeny na Kačerově. V listopadu 1970 byla provedena statická zatěžovací zkouška 66 tanky, které do Prahy přijely z rakovnického pluku. Dynamická zkouška byla dokonce provedena raketovými motory.[4] Kvůli stavbě nájezdů na most na Karlově byly roku 1971 strženy novorenesanční budovy České dětské nemocnice. Na pláni pak bylo zlikvidováno fotbalové hřiště (stadionek na Bělce) někdejšího sportovního klubu SK Nusle, zastavěné jižním předmostím Nuselského mostu a Palácem kultury (dnes Kongresové centrum).

V roce 1973 byl most dokončen a následně pojmenován po prvním „dělnickém“ prezidentovi jako most Klementa Gottwalda (budovaná stanice metra měla ještě pracovní název Nuselský most).

• 
  Silniční doprava na mostě
• 
  Pohled na pilíře a spodní část mostovky

Původní zábradlí bylo 1 m vysoké. Most byl často vyhledáván sebevrahy. V roce 1990 byla pod zábradlí zavěšena 1,5 m široká síť. V letech 1996 až 1997 bylo zábradlí zvýšeno na 2,7 m. V září 2007 bylo zábradlí doplněno nástavbou z pružného a kluzkého plechu, kterou při testech nedokázali překonat ani horolezci.[9] Celkem si zde skokem do údolí vzalo život 200 až 300 lidí.[10] Od roku 2011 jejich památku připomíná v parku Folimanka pomník „Z vlastního rozhodnutí“, jehož autorem je Krištof Kintera.[11]