Jiřina Švorcová

Absolvovala pražskou DAMU a v roce 1951[2] se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech (působila zde až do roku 1990). Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po roce 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý ČSM. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem SSM. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky.

Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do ÚV KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977.

Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou.[3] Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku.[4][5]

Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách.[6]

Česká televize odmítla v říjnu 2008 odvysílat pořad z cyklu „Po stopách hvězd“ o Jiřině Švorcové, jehož režisérem byl Marek Škarpa. Tiskový mluvčí ČT Ladislav Šticha to odůvodnil tvrzením, že dokument údajně působí jako obhajoba komunistické angažovanosti herečky v době minulého režimu. „Po zhlédnutí dílu o Jiřině Švorcové jsme museli bohužel konstatovat, že tento díl zcela vybočuje z žánru. Není to ani tak o kariéře Jiřiny Švorcové, ale o samoobhajobě některých z těch, kteří v díle hovoří. O době komunistické angažovanosti se v dokumentu hovoří jako o době velkých ideálů,“ uvedl Šticha.[7]

• 1973 Za ochranu hranic ČSSR I. stupně (zlatý odznak) [8]
• 1978 Řád Vítězného února
• 1984 národní umělec
• Řád práce

• 1950 Pavel Kohout: Dobrá píseň, Kateřina, Divadlo na Vinohradech, režie Otto Haas
• 1966 Tennessee Williams: Kočka na rozpálené střeše, Mae, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
• 1967 Neil Simon: Podivný pár, Gladys Penguinnová, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek

• 1950 Temno - role: Helenka
• 1951 Cesta ke štěstí - role: Vlasta Tomešová
• 1952 Nad námi svítá - role: Marie
• 1953 Přicházejí z tmy - role: Tonička
• Vstup zakázán (1959) – Štěpánková v povídce Bloudění
• Král Šumavy (1959) – Marie Rysová
• Zlé pondělí (1960) – Radkova matka
• Smyk (1960) – Marie
• Reportáž psaná na oprátce (1961) – Jelínková
• Tereza (1961) – Tereza Machátová
• Pouta (1961) – Magda Muzikářová
• Horoucí srdce (1962) – Božena Němcová
• Člověk není sám (1971) – Ing. Jostová
• Jakou barvu má láska (1973) – Karla
• Putování Jana Amose (1983) – Cyrilová
• Anynka a čert (pohádka, 1984) – Anynčina matka

• 1955 Dobrá píseň (TV film) - role: Katka
• 1975 Matka (TV seriál)
• 1977 Žena za pultem (TV seriál) – - hlavní role: Anna Holubová
• 1980 Okres na severu (TV seriál) - role: Pláteníková
• 1984 My všichni školou povinní (TV seriál) - role: Kopecká
• 1986 Gottwald (TV seriál)
• 1989 Velká filmová loupež (TV seriál)
• 1989 Roky přelomu (TV seriál)
• 1989 Než poznáš první úsměv (TV film) - role: primářka

• Býti Švorcovou (Jiří Zapletal, Erika 2001, ISBN 9788071900610)
• Z očí do očí (rozhovor, Miroslav Graclík, XYZ 2010, ISBN 978-80-7388-384-3)
• Jiřina Švorcová osobně (Miroslav Graclík / Václav Nekvapil, XYZ 2010, ISBN 9788073884048)
• Jiřina Švorcová poslední role života (Miroslav Graclík / Václav Nekvapil, XYZ 2011, ISBN 9788073886073)

• Portrét herečky (1977)
• Naše sny (2008)
• Audiovzpomínky (2010)

• Věc Makropulos (Čs. rozhlas, 1975) – Emilia Marty