Stanislav Mentl

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1920 působil jako lékař - internista se specializací na kardiologii. Náležel mezi nejvýznamnější české kardiology a spoluzakládal Československou kardiologickou společnost. V roce 1933 se stal profesorem na Univerzitě Karlově. V období let 1935–1945 zastával post přednosty kardiologického oddělení nemocnice na Vinohradech Praze. Vydával sborník „Choroby koronárních tepen i jejich léčba“. Roku 1937 byl u založení Biotypologické společnosti a působil jako její místopředeseda.[1][2] K roku 1938 se uvádí jako profesor medicíny.[3]

Od 22. září 1938 zastával funkci ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v první vládě Jana Syrového. Na postu setrval do 4. října 1938.[4][3][5]

Po roce 1945 mu byla zakázána pedagogická a vědecká činnost. Rehabilitován byl až posmrtně v roce 1991. Vědecky se ale nadále angažoval. V roce 1955 se stal členem Antropologické společnosti Národního muzea a počátkem 70. let patřil mezi zakládající členy Československé antropologické společnosti při Československé akademii věd.[1][2] Jeho sedmdesátin si povšiml i denní tisk.[6]