Bronisław Malinowski
Bronisław Kasper Malinowski (7. dubna 1884 Krakov – 16. května 1942 New Haven, USA) byl polský a britský antropolog, sociolog a etnograf, zakladatel funkcionalistické školy ve společenských vědách a tvůrce teorie potřeb.
Bronisław Malinowski | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1884 Krakov |
Úmrtí | 16. května 1942 (ve věku 58 let) New Haven, Connecticut, USA |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Connecticut |
Povolání | antropolog, vysokoškolský učitel, sociolog, badatel, etnograf, fotograf, sociální antropolog a etnolog |
Národnost | Poláci |
Alma mater | Jagellonská univerzita Lipská univerzita Londýnská škola ekonomie |
Témata | kulturní antropologie |
Ocenění | Messenger Lectures (1932) |
Manžel(ka) | Elsie Massonová (1919–1935) Valetta Swann (1940–1942) |
Rodiče | Lucjan Malinowski |
Vlivy | Émile Durkheim |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Někdy je považován za zakladatele metody zúčastněného pozorování, tuto metodu však pouze rozvinul. Jako první ji totiž použil Frank Hamilton Cushing.[1]
Život
Malinowski se narodil v Krakově, kde dospíval v prostředí tamější polské inteligence (velké přátelství s Stanisławem I. Witkiewiczem "Witkacym", kamarádství s Leonem Chwistkiem, Tadeuszem Szymberským a Kazimierou Żuławskou). Jeho otec Lucjan Malinowski, tvůrce polské dialektologie a proslulý folklorista, působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Zde také Malinowski zahájil svá vysokoškolská studia. Pozornost zpočátku soustředil na matematiku a fyziku, postupně však rozšířil spektrum zájmů o filozofii, výtvarné umění a literaturu.
Zájem o antropologii v něm probudila kniha Jamese G. Frazera Zlatá ratolest, jejíž druhé vydání (1900) náhodou zahlédl v jednom z krakovských antikvariátů. Koncem roku 1909 zahájil Malinowski své studijní cesty po Evropě. Ve Vídni navštěvoval přednášky Ernsta Macha, v Lipsku se stal posluchačem Karla Büchera a Wilhelma M. Wundta. V Paříži se zájmem sledoval přednášky Émile Durkheima, jehož kniha Společenská dělba práce (1893) měla zásadní vliv na vznik jeho teorie funkcionalismu. V roce 1910 Malinowski přijel do Anglie, kde pokračoval ve studiu etnologie a sociologie na London School of Economics (1910-1914) pod vedením Edvarda Westermarcka a Ch. S. Seligmana. V této době navázal kontakty s předními britskými antropology: Jamesem G. Frazerem, Alfredem C. Haddonem, Williamem H. R. Riversem a Graftonem E. Smithem. Na kongresu v Melbourne se osobně setkal se zakladatelem strukturálně funkcionalistické školy - Alfredem R. Radcliffe-Brownem.
V roce 1914 Malinowski odcestoval na výzkum do Melanésie (Tichomoří), který financoval Robert Monde. Zde byl jeho prvním cílem ostrov Toulon, ležící u jihovýchodního pobřeží Nové Guineje, kde zahájil svůj první terénní výzkum kmene Mailu. Po šesti měsících se přesunul na Trobriandské ostrovy, asi 160 km severovýchodně od Nové Guineje. Zde v průběhu let 1915 až 1918 strávil dvacet šest měsíců intenzivní práce mezi domorodci. Svůj stan si postavil uprostřed malé domorodé vesničky. Život zde byl pro něj z počátku velmi těžký. Vypovídající hodnotu o tomto období má deník, který si vedl do smrti své matky (1918), jejíž skon ho velmi zasáhl. Zdravotní problémy měl již od narození, v novém klimatickém prostředí byl však až příliš často nemocen. Z počátku také neznal místní jazyk, ovšem ihned si našel tlumočníka a po šesti měsících zvládl základy zdejšího jazyka do té míry, že již tlumočnické služby nepotřeboval. Kromě práce s informátory Malinowski využíval při sběru dat především metodu zúčastněného pozorování. Aktivně se zapojil do každodenního života. Přitom zaznamenával zdejší zvyky a pozorně naslouchal vyprávěním mýtů, anekdot, vtipů i místních klepů. Výsledky tohoto terénního výzkumu publikoval ve čtyřech zásadních monografických pracích, jež jej proslovily v odborných kruzích i mezi laickou veřejností: Argonauti západního Pacifiku (1922), Zločin a zvyk v divošské společnosti (1926) Sexuální život divochů v jihozápadní Melanésii (1929) a Korálové zahrady a jejich magie (1935).
V roce 1919 se Malinowski (6. března v Melbourne) oženil s Elsie Rosaline Massonovou, dcerou profesora chemie na univerzitě v Melbourne. Spolu měli tři dcery - Jozefu, Wandu a Helenu[2]. V roce 1924 však byla Elsie diagnostikována roztroušená skleróza a toto onemocnění vedlo k její smrti v roce 1935.[3]
Mezitím úspěch Argonautů západního Pacifiku Malinowskému doslova otevřel bránu akademické kariéry. V roce 1920, po svém návratu z Melanésie, začal opět pracovat na London School of Economics and Political Science, současně přednášel v Ženevě, Vídni, Římě a Oslu. V roce 1927 se stal vedoucím katedry sociální antropologie na Londýnské univerzitě, kterou tam pro něj vytvořili. Mezí účastníiky jeho přednášek a seminářů patřili později proslulí antropologové jako byli Edmund R. Leach, Raymond W. Firth, Mayer Fortes a další.
V roce 1938 Malinowski odjel na studijní dovolenou do USA. Když se měl vrátit do Evropy, vypukla druhá světová válka a Malinowski na doporučení přátel zůstal v Americe. Jeho knihy byly zapsány na Goebbelsově indexu zakázaných děl. Vedle výuky na Yale University zahájil výzkumy mezí indiány v Arizoně i mexické Oaxace. Znovu se oženil. Jeho manželkou se stala Anna Valetta Hayman-Joyce, malířka známá pod uměleckým jménem Valetta Swann. Ta mu pomáhala s výzkumy v Mexiku a motivovala ho k napsání poslední knihy.[4] Posmrtně vydaná knížka nese název Svoboda a civilizace (1941). Malinowski měl velké plány a připravoval další výzkumy na americké půdě. V tom mu však zabránila v roce 1942 náhlá smrt.
Dílo
Práce Argonauti západního Pacifiku se stala manifestem funkcionalismu. Jejím centrálním tématem je analýza výměnného systému kula. Obřadný obchod kula praktikovali domorodci obývající prstenec ostrovů v blízkosti východního cípu Nové Guineje. Účastníci slavnosti se na kánoích plavili od ostrova k ostrovu, na vzdálenost mnoha mil, a vezli s sebou červené lasturové náhrdelníky "soulava" a náramky z bílých mušlí "mwali". Tradiční pravidla vyžadovala, aby náhrdelníky kolovaly po směru hodinových ručiček, zatímco náramky proti směru hodinových ručiček. Při setkání docházelo k slavnostní výměně těchto předmětů. Malinowski odhalil, že ekonomický význam obchodu Kula není tím nejdůležitějším. Důležitou úlohu v této instituci zaujímá magie.
Teorie potřeb
Východiskem Malinowského koncepce člověka, společnosti a kultury je teorie potřeb. Malinowski zpočátku rozlišoval tři typy nebo úrovně potřeb. Existují ve všech kulturách a proto je lze považovat za univerzální.
- První úroveň tvoří základní (biologické) potřeby,
- druhý typ představují potřeby instrumentální a
- třetí typ reprezentují potřeby symbolické a integrativní.
Celé schéma má hierarchický charakter, ve kterém zaujímají klíčovou pozici základní potřeby a procesy jejich uspokojování.
Mezí základní potřeby zahrnuje biologické požadavky lidského organismu, jako je metabolismus, reprodukce, tělesné pohodlí, bezpečnost, odpočinek, pohyb a růst. Jednotlivým biologickým potřebám odpovídají kulturní reakce: zásobování, příbuzenské systémy, úkryt a oblečení, ochrana a obrana, organizovaný odpočinek a zábava, školení v dovednostech. Uspokojování základních potřeb prostřednictvím kultury vyvolalo vznik sekundárních kulturních potřeb a lidské chování tak bylo podrobeno novým imperativům a determinancím. Instrumentální potřeby vznikly z nutnosti dále rozvíjet výrobu, zabezpečit udržení společenského pořádku, zajistit předání kulturní tradice další generaci a udržovat mocenskou autoritu. Kulturní reakce odpovídající těmto imperativům a mají podobu ekonomiky, sociální kontroly, výchovy a politické organizace. Symbolické a integrativní potřeby vyplývají z existence systému myšlení a víry a způsobů jejich předávání. Odpověď na tyto potřeby poskytují věda, náboženství, magie, uměni, hry, obřady.
Malinowski později modifikoval teorii potřeb a vynechal symbolickou a integrativní úroveň. Podle modifikované teorie existují jenom dva typy potřeb: základní (biologické) a instrumentální (kulturní).
Malinovského pojem instituce
Podle Malinowského je uspokojování potřeb realizováno prostřednictvím organizovaných činností, které se sdružují v celé systémy - instituce. Malinowski jako jeden z prvních rozpracoval problematiku studia institucí v společenských vědách. Pokud zkoumáme sociokulturní realitu prostřednictvím institucionální analýzy, pak kultura vystupuje jako systém, který se skládá z částečně autonomních a částečně koordinovaných institucí. V tomto pojetí kultury tedy instituce vystupují jako část celku, jako základní prvky kulturního systému.
Bibliografie
- 1915 - Wierzenia pierwotne i formy ustroju społecznego (Krakov: nakładem Akademii Umiejętności)
- 1922 - Argonauts of the Western Pacific: An Account of Native Enterprise and Adventure in the Archipelagoes of Melanesian New Guinea (Londýn: G. Routledge)
- 1926 - Crime and Custom in Savage Society (Londýn: Kegan Paul)
- 1926 - Myth in Primitive Psychology (Londýn - New York: Psyche Miniatures)
- 1927 - The Father in Primitive Psychology (Londýn - New York: Psyche Miniatures)
- 1927 - Sex and Repression in Savage Society (Londýn - New York)
- 1929 - The Sexual Life of Savages in North-Western Melanesia (Londýn: G. Routledge)
- 1935 - Coral Gardens and their Magic: A Study of Tilling the Soil and Agricultural Rites in the Trobriand Islands, 2 svazký (Londýn: Allen and Unwin)
- 1944 - Freedom and Civilization (New York: Roy Publishers)
- 1945 - The Dynamics of Culture Change (New Hawen: Yale University Press)
- 1948 - Magic, Science and Religion (Boston: Beacon)
- 1962 - Sex, Culture, and Myth (New York: Harcourt, Brace and World)
- 1967 - A Diary in the Strict of the Term (Londýn: G. Routledge)
- 1980-2004 - Dzieła, 13 svazků (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe)
- 1998-1999 - Dzienniki, v: „Polska Sztuka Ludowa. Konteksty“ 1-4 / 1998, 1-4 / 1999
česky
- 1968 - Vědecká teorie kultury (přeložil Bohuslav Kunc, předmluvu a poznatky o autorovi napsal Ivo Možný, Brno: Krajské kulturní středisko, orig. 1944)
- 2007 - Sex a represe v divošské společnosti (přeložili Martin Hříbek a Markéta Trojanová, Praha: Sociologické nakladatelství, edice MOST; orig. 1927)
Odkazy
Reference
- SOUKUP, Martin. Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 9788024625737.
- MURDOCK, George Peter. BRONISLAW MALINOWSKI. American Anthropologist. 1943-07-09, roč. 45, čís. 3, s. 441–451. Dostupné online [cit. 2019-10-12]. ISSN 1548-1433. DOI 10.1525/aa.1943.45.3.02a00090. (anglicky)
- Elsie Rosaline (Masson) Malinowski (1890-1935) | WikiTree FREE Family Tree. www.wikitree.com [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online.
- Bronisław Malinowski | Polish-born British anthropologist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Firth, Raymond W. (ed.): Man and Culture. An Evolution of the Work of Bronisław Malinowski (Londýn: 1957).
- Flis, Mariola - Paluch, Andrzej K. (ed.): Antropologia społeczna Bronisława Malinowskiego (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1985).
- Paluch, Andrzej K.: Malinowski (Varšava: Wiedza Powszechna, 1981).
- "Polska Sztuka Ludowa. Konteksty" 2000 rok LIV nr 1-4 (248-251).
- Soukup, Václav: Dějiny kulturní a sociální antropologie (Praha: Karolinum, 1996).
- Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
- Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).
- Waligórski, Andrzej: Posłowie, v: Argonauci Zachodniego Pacyfiku (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1967).
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bronisław Malinowski na Wikimedia Commons
- Osoba Bronisław Malinowski ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bronisław Malinowski
- Život Bronisława Malinowského - anglicky
- Dílo Bronisława Malinowského - anglicky