Drahovice
Drahovice (německy Drahowitz) jsou místní částí města Karlových Varů. Leží na východě od centra města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Hřbitovní ulicí. V roce 2007 tu podle Radničních listů žilo 7647 obyvatel ve 677 domech.
Drahovice | |
---|---|
Celkový pohled na Drahovice z dalovické vyhlídky | |
Lokalita | |
Charakter | městská čtvrť |
Obec | Karlovy Vary |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′7″ s. š., 12°53′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 667 (2011)[1] |
Katastrální území | Drahovice (2,56 km²) |
Nadmořská výška | 368–460 m n. m. |
PSČ | 360 01 |
Počet domů | 516 (2011)[1] |
Drahovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 405744 |
Kód k. ú. | 663701 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důležitým silničním tahem je silnice I/6 (E48).
Historie
Sídlo Drahovice bylo již v roce 1293 připojeno k sedleckému kostelu. Stával zde opevněný šlechtický dvorec Václava Hýzrleho (později zvaný Schindlerův dvorec), který v roce 1906 vyhořel. Dvorec se nacházel přibližně v místech dnešní ubytovny Drahomíra. Dvorec později připadl loketskému zemskému soudci Štěpánu z Brandenu, který jej roku 1493 prodal Karlovým Varům. Z roku 1434 pochází první písemná zmínka o Drahovicích. V období selských povstání (rok 1680) se zrodila známá drahovická rebelantská tradice.
Na konci 18. století bylo drahovické území na několika místech dotčeno zlatou a cínovou horečkou bez sebemenších náznaků úspěchu. Některá místa ještě dnes připomínají historii, např. Šibeniční vrch, kde byl v roce 1833 postaven dodnes stojící vyhlídkový altán – tempel, na začátku Hřbitovní ulice socha Immaculata Conceptio (Neposkvrněného početí Panny Marie) z roku 1704.
Od roku 1928 jsou Drahovice částí obce Karlovy Vary.
Přírodní poměry
Drahovice leží dva kilometry východně od centra na svažitém úpatí Tříkřížové a Bukové hory a Věčného života. Obtéká je řeka Ohře.
Obyvatelstvo
Rok s nejmenším, největším a současným počtem:
- obyvatel 3363 (přelom 19. a 20.st.), 6198 (1930), 8 000 (1980), 7647 (2007)
- domů 144 (přelom 19. a 20. st.), 350 (1930), 677 (2007)
Období | Počet obyvatel |
---|---|
přelom 18. a 19. stol. | 3363 |
1930 | 6198 |
1980 | 8000 |
2001 | 7957 |
2007 | 7647 |
Období | Domy |
---|---|
přelom 18. a 19. stol. | 144 |
1930 | 350 |
2001 | 481 |
2007 | 667 |
Části
Drahovice se obecně dělí na Dolní a Horní Drahovice. Dle základních sídelních jednotek se dále dělí na Horní Drahovice, Nové Drahovice, Mattoniho nábřeží, Dolní Drahovice, Stará Kysibelskou a Pražskou.
Doprava
Drahovice mají dobrou dopravní obslužnost. Hlavní dopravní tepnou je městský průtah I/6, Mattoniho a Drahomířino nábřeží, Vítězná ulice, Stará Kysibelská a Lidická. Městskou hromadnou dopravu zajišťují linky 5, 6, 17 a 18 v Dolních Drahovicích a linky 3, 15 a 21 v Horních Drahovicích
Služby
V Drahovicích se nachází část pavilonů Karlovarské krajské nemocnice, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední pedagogická škola a gymnázium, ZŠ J. A. Komenského, Střední odborná škola stavební, ZUŠ A. Dvořáka, Stadion TJ Slavia, kino Drahomíra (dříve krátce Panasonic), Divadlo Dětí, Divadlo Dagmar, areál Dopravního podniku KV a ČSAD, čistírna odpadních vod, dvě pošty: 360 09 Dolní Drahovice, 360 20 Horní Drahovice. Dále se plánuje rekonstrukce ulic Vítězné, Drahomířina a Mattoniho nábřeží, která byla již několikrát odložena.
Pamětihodnosti
- Zbytky drahovického hradiště, které bylo osídleno v pozdní době bronzové a snad i v eneolitu.[2], leží asi jeden kilometr východně od Drahovic
- Ústřední hřbitov s bývalou kaplí - jsou zde mj. hrobky rodin Mattoni, Becherů nebo Puppů; také pohřebiště obětí druhé světové války
- Evangelický hřbitov
- Židovský hřbitov - mj. hrobka rodiny Moserů
Galerie
- Ulice Vítězná v dolních Drahovicích
- Bourání mlékárny Intermilk navržené architektem Karlem Ernstbergerem
- Pohled na Bohatice z Drahovic
- Pohled na Dolní Drahovice od řeky (dříve most Patrice Lumumby)
- Stará Kysibelská a Úvalská při pohledu z Dalovic
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Karlovy Vary, s. 122.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahovice na Wikimedia Commons
- Evidenční list hlásného profilu č. 229 na Ohři