Barbora Špotáková

Na MS 2007 v Ósace získala zlatou medaili, když ve finále hodila oštěp na značku 66,40 a poté až na 67,07 metru, čímž dvakrát překonala (svůj vlastní) český rekord. Favorizovanou Němku Obergföllovou, do té doby v sezóně neporaženou, přehodila o 61 cm.[16]

Na konci sezóny 2007 vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Kromě obhajoby prvního místa z roku 2006 opět o dalších pět centimetrů vylepšila rekord ČR na 67,12 metru.[12] Úspěšný rok završila vítězstvím v anketě Atlet roku 2007.

V roce 2008 na mítinku v Zaragoze 31. května vylepšila český rekord na 69,15 metru. Tím se zapsala na 4. místo historických tabulek ženského oštěpu (po změně těžiště).[17]

V listopadu 2014 ukončila spolupráci s dosavadním trenérem Železným.[18]

21. srpna 2008 se stala olympijskou vítězkou na LOH 2008 v Pekingu, když v posledním šestém pokusu hodila nový evropský rekord 71,42 m a překonala jím do té doby vedoucí ruskou oštěpařku Marii Abakumovovou.[19] Za tento úspěch byla počátkem září 2008 povýšena do hodnosti nadporučice.[20][21]

Kapela Tři sestry složila pro Barboru Špotákovou po jejím úspěchu na LOH 2008 píseň Čtvrtá sestra.[22]

Dne 13. září 2008 se stala výkonem 72,28 m i světovou rekordmankou v hodu oštěpem (nejdelší hod od změny těžiště ženského oštěpu, k níž došlo 1. dubna 1999).[23] Po Daně Zátopkové se stala druhou Češkou v historii, které se to povedlo. Jako první žena dokázala s novým typem oštěpu hodit přes hranici 72 metrů.

10. ledna 2009 byla vyhlášena vítězkou ankety Sportovec roku 2008 v České republice.[24]

Na MS 2009 v Berlíně vybojovala stříbrnou medaili výkonem 66,42 m. Překvapivou vítězkou se stala německá veteránka Neriusová, která hodila 67,30 m.[25]

V roce 2010 triumfovala v nově vzniklé Diamantové lize. Na závěrečném mítinku v Curychu ji sice porazila Němka Obergföllová, druhé místo však Barboře bezpečně zajistilo vítězství v premiérovém ročníku štědře dotované soutěže.[26]

Tentýž rok po jedenácti letech spolupráce opustila svého trenéra Rudolfa Černého a přešla do skupiny Jana Železného.[27]

Na MS 2011 v korejském Tegu vybojovala dne 2. září 2011 původně stříbrnou medaili skvělým výkonem 71,58 m (třetí nejdelší hod v historii po změně těžiště ženského oštěpu). Delší hod v hodnotě světového rekordu drží jen sama Špotáková (72,28 m z roku 2008) a její přemožitelka z Tegu, Ruska Maria Abakumovová. Ta předvedla v páté sérii národní rekord 71,99 metru a brala zlatou medaili, o kterou však později přišla důvodu potvrzeného dopingového nálezu [28], a zlato tak připadlo Barboře Špotákové. Závod v Tegu byl zřejmě nejkvalitnějším oštěpařským finále v historii ženské atletiky, leč později poznamenaný dopingovým nálezem ruské závodnice.[29]

Na letních olympijských hrách v Londýně patřila opět mezi favoritky, ale očekával se dramatický závod. Na startu byla úřadující mistryně světa Ruska Abakumovová, držitelka do té doby nejlepšího výkonu roku Jihoafričanka Viljoenová či výborné Němky Obergföllová a Stahlová. Barbora vyhrála kvalifikaci a suverénně ovládla i hlavní závod. Vyhrála hodem dlouhým 69,55 m, nejbližší soupeřka, Němka Obergföllová, za ní zaostala o více než čtyři metry! Na vítězství by jí stačil kterýkoli z jejích čtyř platných pokusů.[30]

Po vítězství v Londýně si došla i pro triumf v Diamantové lize, který potvrdila vítězstvím na závěrečném mítinku v Bruselu.[31]

Dne 19. prosince 2012 byla podruhé vyhlášena Sportovcem roku České republiky (poprvé se jí dostalo této cti v roce 2008, po jejím prvním olympijském triumfu). Nechala za sebou ostatní tři české zlaté medailisty z londýnské olympiády.[32]

Po skončení letní sezóny 2012 si Barbora Špotáková dala od závodění na čas pauzu, vyplněnou těhotenstvím a porodem syna. Vynechala tak celou sezónu 2013 a k závodění se vrátila až na jaře 2014. Krátce po návratu dokázala na ME 2014 v Curychu vybojovat poslední chybějící oštěpařské zlato do své sbírky, když triumfovala hodem o délce 64,41 m.[33]

Na jaře 2016 si zlomila v přípravě zánártní kost na pravé noze.[34] Zranění výrazně ovlivnilo její přípravu na letní sezónu včetně olympijských her v Riu. Přesto dokázala na olympiádě vybojovat bronzovou medaili hodem o délce 64,80 m. Za stříbrnou Sunette Viljoenovou z JAR (64,92 m) zaostala o 12 cm, čtvrtou Polku Marii Andrejczykovou (64,78 m) přehodila o pouhé 2 cm. Překvapivou vítězkou se stala mladá Chorvatka Sandra Kolaková, jejíž oštěp doletěl do vzdálenosti 66,16 m.[35] Z medaile měla i tak velkou radost, v posoutěžních rozhovorech přiznala, že bronzová medaile byla pravděpodobně maximem, na které v Riu mohla dosáhnout.[36]

Na MS 2017 v Londýně patřila ke spolufavoritkám, když přijela s druhým nejlepším výkonem sezóny 68,26 m z mítinku Diamantové ligy právě zde v Londýně. Na svém oblíbeném stadionu získala po dlouhých deseti letech opět titul mistryně světa hodem ze druhé série 66,76 m. Největšími soupeřkami byly nečekaně Číňanky, ale ani jedné ze třech, které byly ve finále, se již na Barbořin výkon nepodařilo odpovědět. Ling-wej Li brala stříbro za 66,25 m a Lu Chuej-chuej bronz za 65,26 m. Olympijská vítězka z Ria a držitelka nejlepšího výkonu sezóny Sandra Kolaková zůstala bez medaile.[37]

• 2008 – 1. místo
• 2012 – 1. místo

• 2007 – 1. místo
• 2008 – 1. místo
• 2009 – 1. místo
• 2010 – 1. místo
• 2011 – 1. místo
• 2012 – 1. místo
• 2014 – 1. místo
• 2016 – 1. místo
• 2017 – 1. místo

[40]

• ČERMÁK, Petr. Bára. Ostrava: Imagination of People, 2009. ISBN 978-80-904214-2-4.
• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 360–361.

• Barbora Špotáková na stránkách IAAF (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbora Špotáková na Wikimedia Commons
• Video světového rekordu ze Světového atletického finále ve Stuttgartu
• Medailon na stránkách Českého atletického svazu
• Barbora Špotáková v pořadu Impulsy Václava Moravce
• Barbora Špotáková (rozhovor z cyklu České televize "Na plovárně") – video on-line v archivu ČT
• Barbora Špotáková v databázi Olympedia (anglicky)