Seznam ulic v Třebíči

Pojmenována je podle třebíčského rodáka, literárního kritika a historika Bedřicha Václavka, působil také jako levicový estetik a redaktor. Studoval na Gymnáziu Třebíč, zemřel v roce 1943 v Osvětimi.[5] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je třebíčském továrníkovi a vlastenci Alojsovi Martinu Hasskovi, ten se stal starostou v roce 1882. Ulice dřív byla pojmenována jako Kostelní či Panská.[7]

Pojmenována je dle městské brány, která zde stávala do roku 1898 jako poslední ze tří bran, dříve pak byla zbořena při bitvě o Třebíč v roce 1468, byla však znovu postavena v roce 1878. Dříve byla pojmenována také jako Brněnská brána.[8]

Pojmenována je po Jihlavské bráně, která byla tvořena v roce 1868, dříve však byla zbořena v roce 1868 při bitvě o Třebíč, o několik let později však byla postavena znovu. Byla také pojmenována Klášterní či Stařečská.[8] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenováno je po císaři a králi Karlovi IV., ten byl důležitým vládcem českých zemí.[9]

Pojmenována je po filozofovi a školském reformátorovi Janu Amosi Komenském, jeho druhá manželka Dorota pocházela z Třebíče. Byl autorem mnoha děl, jako jsou Velká didaktika, Brána jazyků otevřená a Orbis Pictus.[10]

Pojmenována je z toho důvodu, že v Kotlářské ulici působili výrobci kotlů, kotláři v Třebíči ukončili svoji činnost v souvislosti s ukončením používání černých kuchyní a také z důvodu přesunu výroby kotlů do tovární výroby.[10]

Pojmenováno je podle opata Martina, ten byl ve 13. století opatem třebíčského kláštera, ten nechal postavit původní kostel sv. Martina.[11]

Pojmenováno je po prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi, ten byl mezi lety 1882 a 1914 profesorem filozofie na Univerzitě Karlově, po roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa, tím byl až do roku 1935. Navštívil i Třebíč, to bylo v roce 1928.[11] V druhé polovině roku 1991 bylo znovu pojmenováno Masarykovo, do té doby se jmenovalo nám. Čs. Armády.[2]

Pojmenována je po třebíčském purkmistrovi Ignáci Přerovském, ten město vedl mezi lety 1867 a 1873 a byl prvním českým purkmistrem.[12]

Pojmenována je po soukenickém cechu, který byl v Třebíči ustanoven kolem 70. let 15. století, posléze se třebíčským soukeníkům povedlo prodávat i do zahraničí.[13] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je po spisovateli, básníkovi a knězi Janovi Nepomuku Soukopovi, ten je znám také jako sběratel lidových písní a vlastivědných povídek, byl také překladatelem z němčiny, francouzštiny a polštiny. V Třebíči se narodil, nadále zde působil a při příležitosti slavnostního otevření Gymnázia Třebíč a Národního domu pronesl projev, to bylo dne 29. října 1871.[13] V roce 2020 bude ulice rekonstruována.[14]

Pojmenována je po malíři a ilustrátorovi Mikoláši Alšovi. Působil jako ilustrátor knih např. Aloise Jiráska či Karla Václava Raise.[15]

Pojmenována je po třebíčském historikovi, překladateli a spisovateli Antonínu Bartuškovi. Ten se zabýval historií Třebíče a od roku 1956 působil jako ředitel muzea v Třebíči, v roce 1961 pak byl odvolán na nátlak OV KSČ.[15] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Bartuškovu, do té doby byla pojmenována jako Zápotockého ulice.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice Dr. A. Bartuška.[1] V roce 2017 bylo postaveno nové parkoviště na Bartuškově ulici.[16] V listopadu roku 2019 byla ulice rekonstruována.[17][18]

Pojmenována je po zakladateli a majiteli koželužny Karlu Budischowském, byl jedním z průkopníků sériové výroby obuvi. Vybudoval pak továrnu Borovině.[19]

Pojmenována je dle velké továrny v Borovině, kde pracovalo a také žilo mnoho dělníků.[20]

Pojmenována je po třebíčském přírodopisci a pedagogovi Františku Dvorském, ten mezi lety 1875 a 1886 učil na Gymnáziu Třebíč. Byl také jedním z redaktorů Vlastivědy moravské, pro kterou připravil část o okresu Třebíč.[21]

Pojmenována je po básníkovi Karlovi Jaromíru Erbenovi, byl také archivářem a sběratelem lidové slovesnosti. Je autorem balad ze souboru Kytice.[21]

Pojmenována je po hudebním skladateli Zdeňku Fibichovi, působil jako dirigent, sbormistr, pedagog a spisovatel. Je autorem skladby Poem.[22]

Pojmenována je podle vzhledu typických domků z počátku 50. let 20. století, které mají připomínat typické hájenky.[7]

Pojmenována je po staviteli Vincenci Hlavinkovi, byl profesorem brněnské techniky, v roce 1917 připravil projekt kanalizace Třebíče.[23]

Pojmenována je po třebíčském pedagogovi Aloisi Holasovi, byl znalcem těsnopisu a byl autorem učebnice Nástin české soustavy rychlopisu.[23]

Pojmenována je po básníkovi a prozaikovi Josefu Horovi, působil také jako kritik a novinář, psal primárně sociální romány a překládal z ruštiny.[24]

Pojmenována je po náboženském filozofovi Petru Chelčickém, ten odmítal třídní boj a ovlivnil Jednotu bratrskou.[24]

Pojmenována je po básníkovi Janu Kollárovi, ten byl autorem národního klasicismu, byl také evangelickým kazatelem a profesorem ve Vídni.[10]

Pojmenována je kvůli tomu, že vede kolem bývalého areálu BOPO resp. Budischowského továrny.[25] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovu pojmenována Koželužská, do té doby se jmenovala ulice Rudé armády.[2]

Pojmenována je po třebíčské mlynářské rodině, jejich mlýn stával u řeky Jihlavy na Polance, byli také majiteli stráně nad řekou, která je později známá jako Krajíčkova stráň.[25]

Pojmenována je po vynálezci a technikovi Františku Křižíkovi, vynalezl mimo jiné regulátor elektrické obloukovky a také první tramvaj vedoucí z Letné do Stromovky v Praze.[25]

Pojmenována je po kněžně Libuši,[26] pojmenováno bylo Okrašlovacím spolkem.[27]

Pojmenována je podle obce Lidice, která se nachází nedaleko Kladna. Ta byla vypálena v červnu roku 1942, celkem bylo zastřeleno 184 mužů a přes 300 lidí bylo odvlečeno. Obec byla po druhé světové válce znovu postavena.[28]

Pojmenována je podle malíře Josefa Mánese, ten byl autorem medailonů na Staroměstském orloji v Praze.[11]

Pojmenována je podle umístění a toho, že je ve svahu, dříve v místech ulice byla strž.[29]

Pojmenována je podle špitálu, který v místech ulice byl založen v roce 1405, měl být založen třebíčským měšťanem Janken, pole mělo být pojmenováno Špitálské pole.[30] 

Pojmenována je kvůli okruhu, který vytváří okolo mateřské školy.[31]

Pojmenovaná je podle směru své cesty, kdy vede na Prahu, Jihlavu, Telč a České Budějovice.[12] V roce 2021 byl opraven povrch na Pražské ulici.[32]

Pojmenována je zřejmě jako pocta světovým revolucím.[33] V roce 2019 v rámci projektů participativního rozpočtu bylo v ulici vybudováno nové parkoviště.[34] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je podle toho, že byla spojnicí průmyslových areálů v Borovině a železniční zastávky, ta leží v katastru Řípova.[33] Křižovatka Řípovské a Seifertovy ulice byla v roce 2017 rekonstruována.[16] Dolní část ulice byla rekonstruována v roce 2019.[37]

Pojmenována je po básníkovi a spisovateli Jaroslavu Seifertovi, ten v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu.[38] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Seifertova, do té doby se jmenovala Leninova.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování na Müllerova, nebylo k tomu přistoupeno, protože osoba pana Müllera již nebyla známa.[1] Křižovatka Seifertovy a Řípovské ulice byla v roce 2017 rekonstruována.[16]

Pojmenována je podle protihitlerovské koalice v době druhé světové války.[13] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je po podnikateli Tomáši Baťovi, ten byl členem rodiny Baťů.[39]

Pojmenována je podle kamenného kříže z roku 1848, který stojí v těsné blízkosti ulice, kříž připomíná zrušení roboty.[40]

Pojmenována byla podle větrného mlýna, tzv. Větrníku, který byl na místě ulice postaven rodinou Budischowských kolem roku 1836, sloužil na mletí třísla pro činění kůží. Posléze byl mlýn zakoupen městem Třebíč.[40]

Byla postavena v 21. století, pojmenována je po místním pojmenování lokality.[41]

Pojmenováno je po lékaři a spisovateli Vladislavu Vančurovi, ten byl popraven v roce 1942.[41]

Pojmenována je podle básníka Jaroslava Vrchlického, byl také dramatikem, překladatelem a profesorem literatury.[42]

Pojmenována je po botanikovi Františku Zavřelovi a hydrobiologovi Janu Zavřelovi. František Zavřel byl znalcem rostlin z povodí Jihlavy a Oslavy, pracoval také na Hadcové stepi u Mohelna. Jan Zavřel byl rektorem brněnské univerzity a hydrobiolog.[43]

Pojmenována je po spisovateli a novináři Jakubu Arbesovi. Působil také jako dramaturg Prozatímního divadla, psal primárně sociální romány a fantastická romaneta.[15] V roce 2020 bylo v ulici rekonstruováno plynové potrubí.[46]

Pojmenována je po básnikovi Petru Bezručovi, ten se jmenoval vlastním jménem Vladimír Vašek. Působil primárně jako autor básní s národnostním a sociálním zaměřením.[5]

Pojmenována je po právníkovi a národohospodářovi Albínu Bráfovi, působil také ve vedení Staročechů. Učil také na Karlově univerzitě, byl poslancem Moravského zemského sněmu a ministrem zemědělství. V Třebíči je připomenut pojmenováním obchodní akademie, pamětní deskou ve vchodu této akademie – ta byla přenesena z jeho rodného domu na Komenského náměstí.[19] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovu pojmenována Bráfova, do té doby se jmenovala třída Julia Fučíka.[2]

Pojmenována je po básníkovi Otokaru Březinovi, ten se vlastním jménem jmenoval Václav Ignác Jebavý. Působil také jako učitel v Jinošově, Nové Říši a v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde zemřel. V Jaroměřicích nad Rokytnou je také umístěno muzeum Otokara Březiny.[19] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je po básnikovi Františkovi Ladislavu Čelakovském, působil také jako profesor slavistiky. Sbíral lidovou slovesnost.[20]

Pojmenována je po třebíčském betlémáři Antonínu Čeloudovi, ten byl mimo jiné autorem betléma v kostele svatého Martina z Tours. Další jeho betlémy pak jsou uloženy ve sbírkách Muzea Vysočiny Třebíč. Syn Antonína Cyril Čeloud působil také jako betlémář.[20] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Čeloudova, do té doby se jmenovala T. Kuchtíka.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování ulici A. Čelouda.[1]

Pojmenována je po třebíčském básníkovi a prozaikovi Jakubu Demlovi, byl farářem a působil pak v Tasově. Byl autorem mnoha knih.[20] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Demlova, do té doby se jmenovala Engelsova.[2] K přejmenování na Demlovu ulici mělo dojít ne kvůli tomu, že Jakub Deml byl farářem, ale že byl spisovatelem.[1] V roce 2019 byla Demlova ulice opravena.[48] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36] V dubnu roku 2022 byla ulice rekonstruována.[49]

Pojmenována je po filologovi Josefu Dobrovském, ten byl zakladatelem slavistiky a historikem. Byl tím, kdo stanovil česká mluvnická pravidla.[50]

Pojmenována je po třebíčském lékaři Františku Dreuschuchovi, nebyl studovaným lékařem, pouze vojenským ranhojičem s titulem magistra chirurgie. Byl uznávaným lékařem v Třebíči.[50]

Pojmenována je dle typických družstevních domů v zástavbě ulice, dříve ukončovala městskou zástavbu na jižní straně města.[50] V roce 1991 bylo navrženo a odloženo pojmenování východní části Družstevní ulice jako Kiliánovy ulice, prostranství nebylo hotovo a navíc nebylo vhodné použít toto pojmenování.[1]

Pojmenována je po třebíčském faráři a historikovi Jakubu Dvořeckém. Byl také historikem a v Třebíči působil od roku 1784 jako první kněz farnosti Jejkov a posléze od roku 1798 působil jako kněz farnosti u kostela svatého Martina z Tours.[21]

Pojmenována je po manželce Buriana Osovského z Doubravice Elišce Bítovské z Lichtenburka. Působila v Třebíči mezi lety 1557 a 1563 a nechala zřídit útulek pro chudé.[21]

Pojmenována je po prvním starostovi pražské pobočky spolku Sokol Jindřichu Fügnerovi, byl také tím, kdo spolu s Miroslavem Tyršem zakládal spolek Sokol.[22]

Pojmenována je po prvním biskupu české pravoslavné církve Gorazdovi, v druhé světové válce pomáhal ukrývat parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha. Byl za tento čin v září 1942 popraven.[7]

Pojmenována je po básníkovi a prozaikovi Vítězslavu Hálkovi. Byl také dramatikem a novinářem.[7]

Pojmenována je podle malířů Václava Hartmanna a Františka Hartmanna, ti byli malíři kostelních obrazů. Mimo jiné také malovali kostelní obrazy v některých kostele v okrese Třebíč. Jsou také autoři dvou betlémů ze sbírek Muzea Vysočiny Třebíč.[7] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Hartmannova, do té doby se jmenovala ulice B. Netoličky.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování ulici F. Hartmanna, také proběhly námitky, kdy bylo namítnuto, že osoba Františka Hartmanna již není známa.[1]

Pojmenována je po správci třebíčské městské školy Mikulášovi Heliadu Netolickém, ten byl ustanoven správcem školy v roce 1607, připomenut je pamětní deskou v Hasskově čp. 15.[23]

Pojmenována je podle třebíčské rodiny Hladíkových, kdy Ludvík Hladík byl primátorem města, další členové se také zasloužili o rozvoj města.[23] V roce 2020 bylo v ulici rekonstruováno plynové potrubí.[46]

Pojmenována je podle směru, na který míří, ulice byla výpadovkou na Hrotovice. Její část leží v bývalé městské části Kožichovice, další část pak v městské části Střítež – tam je nazvána jako Hrotovická-Průmyslová zóna.[24]

Pojmenována je po kazateli a reformátorovi Janu Husovi, ten byl rektorem pražské univerzity a následně byl odsouzen a upálen v Kostnici. V Třebíči je připomínán na nedalekém Evangelickém kostele pamětní deskou.[24] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je po kvardiánovi kapucínského kláštera na Jejkově Albertu Chlumeckém, ten působil v klášteře mezi lety 1877 a 1891, nechal postavit věž u Kostela Proměnění Páně u kláštera, věnoval na ni finanční prostředky.[24]

Pojmenována je po třebíčském faráři Janu Janouškovi, pocházel z Moravských Budějovic a působil v kostele svatého Martina z Tours, podporoval školství a vlastenectví.[51]

Pojmenována je po spisovateli Aloisi Jiráskovi, ten působil jako dramatik a romanopisec. Byl primárně prozaikem, který se zabýval historickými romány, husitskou dobou, pobělohorskou dobou a dobou národního obrození.[8] V roce 2020 bylo v ulici rekonstruováno plynové potrubí.[46]

Pojmenována je podle spisovatelky Karolíny Světlé, ta byla zakaladatelkou tzv. venkovského románu, mimo jiné je autorkou románu Kříž u potoka.[9]

Pojmenována je po druhé manželce Smila Osovského z Doubravice Kateřině z Valdštejna, ta působila jako majitelka panství v Třebíči, zemřela v roce 1636 a je pohřbena v Třebíči.[9] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Kateřiny z Valdštejna, do té doby se jmenovala Československo-sovětského přátelství.[2] Důvod pojmenování navazujících ulic Kateřiny z Valdštejna a Smila Osovského bylo to, že tito byli manžely.[1] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je po třebíčském advokátovi Juliu Kofránkovi, ten pocházel z Telče, ale přestěhoval se do Třebíče, postupně se stal jedním ze zastupitelů Třebíče v obecním výboru a posléze také poslancem v Zemském sněmu za obvod Třebíč. Také nechal v Třebíči v roce 1879 založit český sbor dobrovolných hasičů.[10]

Pojmenována je po filozofovi a školském reformátorovi Janovi Amosi Komenském, jeho druhá manželka Dorota pocházela z Třebíče. Byl autorem mnoha děl, jako jsou Velká didaktika, Brána jazyků otevřená a Orbis Pictus.[10]

Pojmenována je po knězi a spisovateli Václavu Kosmákovi. Pocházel z vesnice Martínkov nedaleko města Třebíč. Byl autorem mnoha děl, například Chrt a Eugenie.[10]

Pojmenována je podle města Kostnice, kde byl odsouzen a upálen Mistr Jan Hus.[10]

Pojmenována je po hudebním skladateli Pavlu Křížkovském, ten byl autorem skladeb církevních i světských.[25]

Pojmenována je pod třebíčského starosty Jana Františka Kubeše a podle školního inspektora Adolfa Kubeše. Jan František Kubeš byl mezi lety 1883 a 1907 starostou města, kdy za jeho vedení byla postavena pošta, gymnázium Třebíč, nemocnice, elektrárna, školy, vodovod a mnoho dalšího. Adolf Kubeš pak byl inspektorem a ředitelem školy v Brně a také napsal první knihy o historii města Třebíče.[54]

Pojmenována je podle vojáka Jana Kubiše, který se narodil v nedalekých Dolních Vilémovicích, v květnu roku 1942 spolu s Jozefem Gabčíkem spáchali atentát na Reinharda Heydricha, zemřel v kryptě pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Obržel in memoriam Řád Bílého lva.[54] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Modřínová, do té doby se jmenovala K. Konráda.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování ulici J. Kubiše.[1]

Pojmenována je podle faráře Františka Langforta, ten působil jako třebíčský kronikář a farář v kostele sv. Martina z Tours.[54]

Pojmenována je po kněžně Libuši,[26] pojmenováno bylo Okrašlovacím spolkem.[27]

Pojmenována je podle knížete Litolta Znojemského, ten s bratrem Oldřichem Brněnským měl v roce 1101 založit třebíčský klášter.[28]

Pojmenována je po sokolském činovníkovi a pedagogovi na Gymnáziu Třebíč, ten učil na gymnáziu tělocvik, dlouho působil v hnutí Sokol jako činovník, cvičitel, hudebník a kapelník, byl také zvolen jako dočasný předseda Okresního národního výboru v Třebíči hned po vzniku republiky v říjnu 1918.[28]

Pojmenováno je po prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi, ten byl mezi lety 1882 a 1914 profesorem filozofie na Univerzitě Karlově, po roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa, tím byl až do roku 1935. Navštívil i Třebíč, to bylo v roce 1928.[11]

Pojmenována je podle toho, že dříve směřovala k mlýnu a také na místě ulice vedl náhon, který přiváděl vodu k mlýnu z vod Stařečského potoka.[55]

Pojmenována je podle spisovatelů a bratrů Aloise Mrštíka a Viléma Mrštíka, kdy Alois Mrštík byl autorem románové kroniky Rok na vsi, Vilém Mrštík byl kritikem, spisovatelem a překladatelem, byl autorem Pohádky máje. Spolu posléze napsali divadelní hru Maryša.[55] V roce 2019 byla Mrštíkova ulice opravena.[48]

Pojmenována je podle fotbalového areálu policejního klubu Rudá Hvězda.[55] Ulice byla prodloužena a nově se spojuje i s ulicí Vltavínskou.[47]

Pojmenována je podle Stařečského potoka, který protékal příkopem pod touto ulicí.[29] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovu pojmenována Na Potoce, do té doby se jmenovala G. Klimenta.[2][1]

Pojmenována je podle toho, že vede kolem vlakového nádraží.[56]

Pojmenována je po spisovateli a básníkovi Janu Nerudovi.[56] V roce 2019 bylo oznámeno. že se připravuje komplexní rekonstrukce ulice.[57] V květnu roku 2020 byla rekonstruována ulice.[53]

Pojmenována je po třebíčském archiváři, kronikáři a historikovi Vilému Nikodémovi, ten napsal Dějiny města Třebíče a o Třebíči psal do Ottova slovníku naučného, spolu s Adolfem Kubešem se zasloužil o pojmenování ulic po třebíčských a českých osobnostech.[56] V roce 2019 byla Nikodémova ulice opravena.[48]

Pojmenována je kvůli tomu, že leží na jižním okraji města, přímo na okraji města byla do té doby, než byly postaveny okolní panelové domy.[56]

Pojmenována je podle brněnského knížete Oldřicha Brněnského, který spolu s bratrem Litoldem Znojemským založil v roce 1101 klášter v Třebíči.[31]

Pojmenována je podle Strážné hory, na jejímž úpatí vede, dnes je oddělena od Strážné hory železniční tratí Brno–Jihlava, na Strážné hoře stojí kaple sv. Jana a vodojem.[58]

Pojmenována je podle podzemního vodojemu z roku 1937, kdy se stal součástí městského vodojemu.[58] V roce 2020 bylo v ulici rekonstruováno plynové potrubí.[46]

Pojmenována je po přírodovědci a spisovateli Janovi Evangelistu Purkyněmu, ten se věnoval primárně stavbě buněk a stal se zakladatelem několika českých vědeckých časopisů.[12] Od roku 2018 má novou podobu, která souvisí s přestavbou Nemocnice Třebíč. Odstraněna byla socha svatého Václava, ta byla umístěna do depozitáře a rozhoduje se o jejím dalším umístění.[59]

Pojmenována je po politikovi, poslanci a vůdci Staročechů Františkovi Ladislavu Riegerovi, ten se angažoval o rakouskou-české vyrovnání v roce 1867, později pak vydal Riegrův slovník naučný, v roce 1861 získal čestné občanství města Třebíče a byl tchánem Albína Bráfa.[33]

V roce 1938 byla ulice přejmenována na ulici Generála Jana Syrového, později však byla přejmenována opět na název Ruská ulice. [60]

Pojmenována je podle pravoslavného kostela, jehož náboženství pochází primárně z Ruska. Podle jiných zdrojů měla být pojmenována podle Ruska jako spojence českých armád v první světové válce.[60] V Ruské ulici žili rodiče Jana Syrového.[60] V roce 2020 bylo v ulici rekonstruováno plynové potrubí.[46]

Pojmenována je podle přilehlého parku, tj. Máchových sadů.[33] 

Pojmenována je po třebíčském historikovi, spisovateli a knězi Janu Sedlákovi, ten byl profesorem teologie v Brně a autorem spisu Mistr Jan Hus – jeho život a dílo. Připomíná se pamětní deskou na ulici Vítězslava Nezvala, pohřben pak byl na třebíčském Starém hřbitově.[38] V dubnu a květnu roku 2020 byla ulice rekonstruována.[52]

Pojmenována je po třebíčském rychtáři a konšelovi Janovi Jakubu Schöllhornovi, ten se narodil v Plzni a kolem 80. let 17. století se přestěhoval do Třebíče, kde zakoupil Malovaný dům, byl vězněn za své názory proti vrchnostenským názorům.[38]

Pojmenována je po sirotčinci, který dříve stál v prostorech parkoviště u vstupu do ulice, byl otevřen v roce 1891.[38]

Pojmenována je podle toho, že do konce 50. let 20. století jí procházely pohřební průvody na Starý hřbitov. Dříve byly ve výklencích v ulici obrazy křížové cesty, ty namaloval Eduard Knaus.[13]

Pojmenována je po telocvičné jednotě Sokol, v Třebíči Sokol působil od roku 1882, na místě této ulice stávala sokolovna, kdy ta byla zbořena při stavbě Divadla Pasáž v roce 1991.[13]

Pojmenována je právě z toho důvodu, že spojuje dvě důležité ulice a patří k nejvytíženějším ulicím ve městě Třebíč.[13]

V roce 2020 by měla být ulice rekonstruována.[61] V září roku 2020 byla ulice rekonstruována.[62]

Pojmenována je z toho důvodu, že v areálu působily a působí firmy, které se zabývají stavebnictvím.[63]

Pojmenována je z důvodu velké strmosti schodiště.[64]

Pojmenována je po městském písaři a třebíčském kronikáři Eliáši Střelkovi Náchodském, existuje tzv. Střelkova kronika, která zaznamenává historii města do roku 1574.[64]

Pojmenována je po básníkovi, překladateli a knězi Františku Sušilovi, byl znám také jako sběratel lidových písní a organizátor národního hnutí na Moravě. [64]

Pojmenována je po spisovateli a redaktorovi Svatopluku Čechovi, byl jedním z ruchovců a národních buditelů.[64] 

Pojmenováno je po slovenském vědci a básníkovi Pavlu Josefu Šafaříkovi, zabýval se dějinami Slovanů, kdy se mu povedlo dokázat, že Slované jsou spolutvůrci evropské kultury.[65]

Pojmenována je po slovenském politikovi, astronomovi a odbojářovi Milanovi Rastislavu Štefánikovi, ten byl představitelem československého zahraničního odboje v první světové válce a stal se ministrem vojenství. Zahynul při letecké nehodě.[65] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovupojmenována na ulici Štefánikova, do té doby byla pojmenována jako ulice S. K. Neumanna.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice M. R. Štefánikova.[1]

Pojmenována je po malíři a grafikovi Maxi Švabinském, stal se profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a mimo jiné portrétoval české osobnosti.[65]

Pojmenována je po tom, že v místě ulice byl úvoz s polní cestou.[40] V roce 2019 byla ulice Úvoz opravena.[48]

Pojmenováno je podle sv. Václavovi, který byl prohlášen za svatého a za patrona českých zemí.[41] V druhé polovině roku 1991 bylo náměstí přejmenováno na Václavské náměstí, do té doby bylo pojmenováno jako náměstí Osvobození.[2]

Pojmenováno je po třebíčském starostovi Josefu Vaňkovi, ten byl později i poslancem Národního shromáždění, stal se jedním z hybatelů vytvoření městské spořitelny, říčních lázní, vodovodu. Zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře Buchenwald.[41]

Pojmenována je po mnohých nálezech vltavínů v oblasti této ulice.[42]

Pojmenována je podle básníka Jana Zahradníčka, který se narodil v Mastníku. Byl katolickým spisovatelem, básníkem a překladatelem a v roce 1951 byl uvězněn a po propuštění v roce 1960 zemřel.[42] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Zahradníčkova, do té doby byla pojmenována jako Marxoval ulice.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice J. Zahradníčka.[1] V roce 2019 bylo oznámeno. že se připravuje komplexní rekonstrukce ulice.[57]

Nazvána je podle Zborova na Ukrajině, kde 2. července 1917 proběhla bitva u Zborova, tj. bitva rakousko-německých vojsk a českých a slovenských legionářů, mezi kterými bylo také 39 občanů Třebíče či okolních obcí.

Bitva je připomenuta v Třebíči pamětní deskou z roku 1937 na budově třebíčské radnice na Karlově náměstí, znovuodhalena po druhé světové válce pak byla v roce 1947.[43]

Znojemská ulice by měla být v roce 2020 rekonstruována.[61] Bude opraven úsek od archivu muzea Vysočiny po železniční viadukt.[52]

Pojmenována je podle města Znojmo.[43] V říjnu roku 2020 byl rekonstruován povrch ulice.[66]

Má být pojmenována podle toho, že je umístěna samostatně severně od ulice Heliadovy.[67]

Pojmenována je podle třebíčského rodáka, literárního kritika a historika Bedřicha Václavka, působil také jako levicový estetik a redaktor. Studoval na Gymnáziu Třebíč, zemřel v roce 1943 v Osvětimi.[5] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je po třebíčském správci sboru Janu Kapitovi. Ten patřil k překladatelům Bible kralické, byl autorem dvoudílné Postily. Ulice je pojmenována po českém překladu jeho příjmení, tj. Hlaváč či Hlava.[23]

Pojmenována je podle směru, na který míří, ulice byla výpadovkou na Hrotovice. Její část leží v bývalé městské části Kožichovice, další část pak v městské části Střítež – tam je nazvána jako Hrotovická-Průmyslová zóna.[24]

Pojmenována je po kazateli a reformátorovi Janu Husovi, ten byl rektorem pražské univerzity a následně byl odsouzen a upálen v Kostnici. V Třebíči je připomínán na nedalekém Evangelickém kostele pamětní deskou.[24] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35]

Pojmenována je po třebíčském pedagogovi Josefu Chmelovi, zen působil v Hradci Králové jako národní buditel, překládal díla pro ochotnická divadla.[24]

Pojmenováno je po hudebním skladateli Leoši Janáčkovi, ten byl profesorem Brněnské konzervatoře. Byl autorem oper Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a dalších.[51]

V listopadu roku 2019 byla ulice rekonstruována.[17][18]

Pojmenována je po jazykovědci a básníkovi Josefu Jungmannovi, byl také básníkem a jednou z osobností národního obrození. Také sestavil učebnici literární teorie a byl autorem velkého Slovníku česko-německého.[8] V roce 2020 byl v ulici opraven plynovod.[68] V druhé polovině roku 2020 byla ulice rekonstruována.[66] Dokončení rekonstrukce ulice je plánováno na rok 2021.[69]

Pojmenována je po druhé manželce Smila Osovského z Doubravice Kateřině z Valdštejna, ta působila jako majitelka panství v Třebíči, zemřela v roce 1636 a je pohřbena v Třebíči.[9] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Kateřiny z Valdštejna, do té doby se jmenovala Československo-sovětského přátelství.[2] Důvod pojmenování navazujících ulic Kateřiny z Valdštejna a Smila Osovského bylo to, že tito byli manžely.[1] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je podle kapucínského mnicha z blízkého kláštera Otmara Sochora, ten mezi lety 1860 a 1875 učil žáky v němčině. Působil v kapucínském klášteře.[31]

Pojmenována je z toho důvodu, že po obou stranách ulice se nacházely a nachází průmyslové objekty.[12]

Pojmenována je po přírodovědci a spisovateli Janovi Evangelistu Purkyněmu, ten se věnoval primárně stavbě buněk a stal se zakladatelem několika českých vědeckých časopisů.[12] Od roku 2018 má novou podobu, která souvisí s přestavbou Nemocnice Třebíč. Odstraněna byla socha svatého Václava, ta byla umístěna do depozitáře a rozhoduje se o jejím dalším umístění.[59]

Pojmenována je po sirotčinci, který dříve stál v prostorech parkoviště u vstupu do ulice, byl otevřen v roce 1891.[38]

Pojmenována je podle šlechtice a majitele třebíčského panství Smila Osovského z Doubravice, byl synem Buriana Osovského a podporoval Jednotu bratrskou. Podporoval také cechy v Třebíči a také nechal založit urbář a vydal městské zřízení.[38] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovu pojmenována Smila Osovského, do té doby se jmenovala Malinovského.[2] V květnu roku 2019 byl na ulici položen nový povrch.[70] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je po soukenickém cechu, který byl v Třebíči ustanoven kolem 70. let 15. století, posléze se třebíčským soukeníkům povedlo prodávat i do zahraničí.[13] V roce 2020 byla v ulici položena přípojka optického kabelu.[68] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je podle toho, že vede kolem hřiště Horáckého fotbalového klubu, vede kolem Janáčkova stromořadí a parku Lísčí, byla vybudována v devadesátých letech 20. století.[13] V roce 1991 bylo navrženo a odloženo pojmenování nově budované části ulice spojující Brněnskou a Hrotovickou ulici jako Konečného ulice či ulice J. Konečného. V tu dobu v těch místech probíhaly stavební úpravy a nebylo jasné, jaká bude konečná podoba ulice.[1]

Pojmenována je po faráři a historikovi Augustinu Kratochvílovi, působil jako redaktor Vlastivědy moravské a jako člen České královské společnosti nauk. Mezi lety 1915 a 1945 působil jako farář farnosti v Budišově u Třebíče.[15] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je po sběrateli lidových písní Františku Bartošovi, ten působil spolu s Leošem Janáčkem jako sběratel písní. Napsal sbírku Moravské písně.[15]

Pojmenována je po politikovi Edvardu Benešovi, ten působil jako ministr zahraničních věcí a od roku 1935 jako prezident Československa. Za druhé světové války emigroval a v Londýně vytvořil emigrantskou vládu, v roce pak byl zvolen prezidentem.[5] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Benešova, do té doby se jmenovala Gagarinova.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice Dr. E. Beneše, případně také podle malíře z Krahulova Bedřicha Vaníčka. K přejmenování na Vaníčkovu ulici nedošlo, neboť malíř již nebyl znám veřejnosti.[1] Na konci roku 2021 bylo oznámeno, že ulice bude roku 2022 pokryta novým povrchem.[35][36]

Pojmenována je podle tradiční branky do předměstské čtvrti Nové Dvory.[19]

Pojmenována je podle svého směru na Brno, kdy je výpadovkou na tento směr.[19] V druhé polovině roku 1991 vznikla ulice rozdělením ulice B. Šmerala od křižovatky s Velkomeziříčskou ulicí k tehdejší křižovatce s Brněnskou ulicí.[2] O vhodnosti přejmenování se dlouho diskutovalo, neboť význam Bohumíra Šmerala byl značný.[1] Brněnská ulice v délce 200 metrů nedaleko supermarketu Kaufland byla v roce 2017 rekonstruována. Dále pak proběhla první část rekonstrukce mostku při výpadovce na Vladislav.[16] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Cyrilometodějská a Velkomeziříčská.[71] V roce 2020 by měla být ulice opravena, od nového kruhového objezdu až po supermarket Lidl.[14] V květnu 2020 byl na ulici Brněnskou položen nový povrch.[72]

Pojmenována je dle malíři a grafikovi Cyrilu Boudovi, který učil výtvarné umění na Karlově univerzitě. Primárně byl knižním ilustrátorem a také namaloval velký obraz celkového pohledu na Třebíč z návrší Hrádek. V roce 1961 měl velkou výstavu v kamenném sálu Zámku Třebíč a pak v letech 1966 a 1976 v Knihovně Třebíč. Jeho manželka pocházela z Třebíče.[19]

V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Cyrila Boudy, do té doby byla pojmenována jako Voroněžská ulice.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice C. Boudy.[1]

Pojmenována je podle svatých Cyrila a Metoděje, kteří přišli v 9. století na Moravu. V Třebíči jsou připomenuti sousoším Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí.[20] V druhé polovině roku 1991 vznikla ulice rozdělením ulice B. Šmerala od Smetanova mostu ke křižovatce s Velkomeziříčskou ulicí.[2] O vhodnosti přejmenování se dlouho diskutovalo, neboť význam Bohumíra Šmerala byl značný.[1] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Velkomeziříčská a Brněnská.[71] V červnu byla stavba ukončena, navíc byl opraven povrch ulice Cyrilometodějská.[73]

Pojmenována je po kazateli Janovi Cyrilu Třebíčském, ten korunoval Bedřicha Falckého a jeho dcera se stala manželkou J. A. Komenského. Zemřel v Lešně.[20]

Pojmenována je po ruském hudebním skladateli Petrovi Iljiči Čajkovském, ten skladál primárně opery a baletní hry. Mimo jiné je autorem baletní hry Labutí jezero.[20]

Pojmenována je po třebíčském lékaři Karlu Holubcovi, ten působil jako primář v Nemocnici Třebíč. V době občanské války ve Španělsku s manželkou působil v lazaretu J. A. Komenského ve Španělsku. V druhé světové válce působil ve Vinohradské nemocnici v Praze.[50]

Pojmenována je stejně jako ulice Energetiků z důvodu, že první obyvatelé domů na těchto ulicích pracovali v Jaderné elektráně Dukovany.[21]

Pojmenována je po hudebním skladateli Eliáši Histurgicovi, ten byl mimo jiné správcem luteránské církve v Třebíči.[21]

Pojmenována je podobně jako Dukovanská ulice v souvislosti, že většina původních obyvatel pracovala v Jaderné elektrárně Dukovany.[22] Ulice nebyla po sametové revoluci přejmenována, neboť, povolání energetiků bylo dříve i po revoluci v Třebíči časté.[1]

Pojmenována je po básníkovi a prozaikovi Františku Hrubínovi, působil také jako překladatel a dětský spisovatel.[22]

Pojmenována je po třebíčském legionáři Františku Fantovi, ten se účastnil prvního i druhého národního odboje, v první světové válce bojoval v Rusku. V druhé světové válce pak bojoval ve Francii.[22]

Pojmenována je po legionáři Antonínu Sochorovi, ten bojoval v bitvách u Sokolova, Kyjeva a na Dukle. Obdržel ocenění Hrdina SSSR, zemřel při autonehodě.[22]

Pojmenována je po prezidentovi a vojákovi Ludvíku Svobodovi, ten se narodil v Hroznatíně nedaleko Třebíče. Bojoval v první světové válce, bojoval v bitvě u Zborova a v druhé světové válce řídil československou legii v SSSR. Bojoval v bitvách u Sokolova, u Kyjeva a také na Dukle. Později se stal ministrem národní obrany a také prezidentem ČSSR.[22]

Pojmenována je po spoluzakladateli české sociální demokracie Josefu Hybešovi, ten byl pracovníkem dělnického hnutí. Byl také redaktorem dělnických novin, později byl poslancem říšské rady. Působil také v třebíčském dělnickém hnutí.[24] Roku 2019 byl opraven povrch ulice.[74]

Pojmenována je po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, primárně psal povídky a sociální romány, napsal román Nikola Šuhaj loupežník.[51]

Pojmenována je po spisovateli a novináři Jaroslavu Haškovi, ten psal mimo jiné i romány, z nichž nejznámější je román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.[51]

Pojmenována je po fyzikovi Jaroslavu Heyrovském, ten působil na Univerzitě Karlově a v Československé akademii věd. V roce 1959 získal Nobelovu cenu za chemii, za objev polarografické metody.[51]

Pojmenována je po třebíčském učiteli Janovi Jaroslavu Jelínkovi, ten v Třebíči působil mezi lety 1857 a 1896, v roce 1871 založil Učitelskou jednotu okresu Třebíč a v roce 1882 pokračovací školu. Byl včelařem.[8] V roce 2021 je plánována rekonstrukce ulice.[66][69]

Pojmenována je po vojákovi Otakaru Jarošovi, ten padl v bitvě u Sokolova v březnu 1943. Obdržel in memoriam ocenění Hrdina SSSR.[25]

Pojmenována je po slovenském vojákovy Jánu Nálepkovi, ten byl organizátorem protifašistického hnutí a působil ve slovenské armádě, zemřel na Ukrajině. Obdržel in memoriam ocenění Hrdina SSSR a Řád Bílého lva.[25]

Pojmenována je po třebíčském pedagogovi Emanuelu Krajinovi, ten působil jako ředitel třebíčské Masarykovy školy, jako dirigent a jednatel Okrašlovacího spolku. V roce 1942 byl popraven v Brně. Emanuel Krajina mladší pak působil v armádě a posléze zahynul při dopravní nehodě.[25]

V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Krajinova, do té doby se jmenovala Buzulucká.[2] Pojmenována byla podle Emanuelu Krajinovi, kdy bylo nutné zmínit, že ten zahynul v Kounicových kolejích a ne v koncentračním táboře.[1]

Pojmenována je podle velkého kamenného kříže stávajícího v dolní částí ulice (ten byl povalen a na jeho místě byl v roce 1970 postaven nový kamenný kříž), na druhém konci ulice pak stojí železný kříž z roku 1810.[54] V roce 2019 bylo oznámeno. že se připravuje komplexní rekonstrukce ulice.[57]

Pojmenována je podle Kyjevu, ten je hlavním městem Ukrajiny.[54] V květnu roku 2022 byla ulice rekonstruována.[49]

Pojmenována je po spisovatelce a novinářce Marie Majerové, ta psala primárně témata sociální.[28] V roce 1991 se uvažovalo o přejmenování ulice na ulici Dr. M. Horákové, případně na ulici Na Čápce, k přejmenování nedošlo, neboť původní pojmenování Na Čápce již obyvatelstvo neznalo.[1] V roce 2019 v rámci projektů z participativního rozpočtu byl v ulici opraven chodník.[34] V roce 2021 je plánována rekonstrukce ulice.[66][69]

Pojmenována je podle manželů Curieových, tj. vědkyně Marie Curie-Sklodowské a vědce Pierra Curie. Oba získali Nobelovu cenu.[11]

Pojmenována je po ruském spisovateli Maximu Gorkém, ten působil ve 20. století.[11]

Pojmenována je po právníkovi a politikovi Antonínu Mezníkovi, byl poslancem za Třebíč.[11]

Pojmenována je po hudebním skladateli Františkovi Václavu Míčovi, ten mimo jiné řídil zámeckou kapelu v Jaroměřicích nad Rokytnou.[11]

Pojmenována je po básníkovi Oldřichu Mikuláškovi, byl redaktorem novin a časopisů, mimo jiné Lidových novin či Rovnosti. O Třebíči se zmínil v Baladě o Smrtelné ulici v Třebíči.[11] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Mikuláškovu, do té doby byla pojmenována jako Pavlovská ulice.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice O. Mikuláška.[1]

Pojmenována je na počest poselství míru jako přání lidí na planetě Zemi.[55]

Pojmenována je podle úlohy mladé generace v budoucnosti regionu.[55] V roce 1991 se přemýšlelo o přejmenování na ulici F. V. Míči, k přejmenování nedošlo.[1]

Pojmenována je podle modřínů stojících nedaleko ZŠ Benešova.[55] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Modřínová, do té doby se jmenovala Koněvova.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování ulici Babických mučedníků, případně také se přemýšlelo o nazvání ulice dle vyústění, tj. na Vladislavskou ulici.[1]

Pojmenována je podle města Moskvy, stejně jako okolní ulice, které jsou pojmenovány podle měst ležících východně od České republiky či podle osobností z těchto zemí.[55]

Pojmenována je po sochaři Josefovi Václavu Myslbekovi, ten byl také profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. Působil jako monumentální realista, byl jedním z těch, kteří navrhovali sousoší Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí v Třebíči, model sousoší byl v roce 1870 vystaven v Třebíč. Návrh sousoší nakonec z finančních důvodů připravil Ludvík Šimek a sousoší pak zhotovil Bernard Otto Seeling.[55]

Pojmenována je podle umístění nad Týnským údolím.[30] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Na Potoce, do té doby se jmenovala Budovatelská.[2] Pojmenována byla podle situace, uvažovalo se také o pojmenování jako ulice Krškova, tj. podle představitele hasičů Tituse Kršky.[1]

Pojmenována je podle blízkého rybníka Baba, resp. hovorově Bábáku.[30]

Pojmenována je podle toho, že je na mírném svahu.[56]

Pojmenována je podle názvu čtvrti a také dle nových dvorců, které stály nedaleko umístění ulice. Je jednou z nejdelších ulic na Nových Dvorech.[56] V roce 2019 v rámci hlasování o participativním rozpočtu se jeden z vítězných projektů týkal rekonstrukce a rozšíření dětského hřiště u ulice Novodvorská, v listopadu roku 2020 bylo dokončeno.[75]

Pojmenována je podle obránců míru.[56]

Pojmenována je podle toho, že stezka vede dále na návrší Hrádek, je jednou z nejužších ulic ve městě.[31]

Pojmenována je z toho důvodu, že v době, kdy se stavělo blízké sídliště tato cesta vedla mezi poli.[58]

Pojmenována je po šlechtici Janovi Raffaelu Chroustevském z Chroustevic a Malovar, ten byl majitelem myslibořického, černského a rudovského panství, v roce 1614 koupil dům v Třebíči. Také vlastnil za městem vinice a chmelnice, které pak daroval Třebíči. Po bitvě na Bílé hoře byl potrestán a v emigraci zemřel.[33] V roce 2017 byla Rafaelova ulice rekonstruována.[76] 

Pojmenována je po třebíčském historikovi a archiváři Vincencovi Samešovi, ten učil dějepis a zeměpis na Gymnáziu Třebíč, posléze byl mezi lety 1953 a 1962 ředitelem tehdejší Střední zdravotnické školy. Za druhé světové války byl členem protifašistické organizace Obrana národa a byl uvězněn.[38] V roce 2020 bude opraven povrch silnice.[14] Oprava proběhla v červnu tohoto roku.[77]

Pojmenována je po soukenickém cechu, který byl v Třebíči ustanoven kolem 70. let 15. století, posléze se třebíčským soukeníkům povedlo prodávat i do zahraničí.[13] V době letních prázdnin roku 2021 budou rekonstruovány chodníky a přechody pro chodce v křižovatce ulic Jihlavská brána, Soukenická, Smila Osovského a Bedřicha Václavka.

[6]

Pojmenována je po sousedním areálu ZŠ Benešova.[65]

V květnu roku 2022 byla ulice rekonstruována.[49]

Pojmenována je po plukovníku Josefu Jiřímu Švecovi, ten působil před první světovou válkou v Třebíči jako pedagog, ve válce pak působil jako legionář, a z důvodu neuposlechnutí rozkazu jeho mužstva spáchal sebevraždu.[65] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Švecovu, do té doby byla pojmenována kpt. Nálepky, resp. jako Švecova ulice byla pojmenována západní výspa ulice kpt. Nálepky.[2] Původně se spekulovalo o použití názvu ulice ??? Švece, kdy první část názvu měla být pojmenována později.[1]

Pojmenována je po tkalcích z Třebíče, cech tkalců působil v Třebíči od roku 1523, dílny pak stály většinou na předměstí.[39] V roce 2019 byla Tkalcovská ulice opravena.[48]

Pojmenována je podle spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého.[39]

Pojmenována je podle dávné stezky a směřuje směrem k rybníku Židloch a směrem k obci Trnava.[39]

Pojmenována byla podle studánky, která stála v místech ulice dřív, než byly postaveny rodinné domy.[40]

Ulice byla pojmenována právě kvůli svému směru na Velké Meziříčí.[41] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Cyrilometodějská a Brněnská.[71] Roku 2019 byl vybudován nový chodník ve Velkomeziříčské ulici.[79] V říjnu a listopadu byla ulice neprůjezdná.[80] Pokračování stavby chodníku k novému kruhovému objezdu s ulicemi Cyrilometodějská a Brněnská bude následovat v roce 2020.[81][14] K opravě pak došlo v květnu tohoto roku.[52]

Pojmenována je podle Viktorinovi z Poděbrad, jež byl synem Jiřího z Poděbrad a zúčastnil se bitvy o Třebíč, kde bránil město a svého bratra proti vojskům Matyáše Korvína.[41]

Pojmenována je podle proletářského básníka Jiřího Wolkera.[42]

Pojmenována je po Zdislavě ze Sezimova Ústí, která byla vdobou po Rudolfovi z Valdštejna a po jeho úmrtí byla správnkyní třebíčského panství, jejich syn v tu dobu byl ještě nezletilý a nemohl panství spravovat. Netrestala poddané a umožňovala také to, že se na panství mohli usadit nekatolíci.[43] V roce 2019 byla ulice rekonstruována.[82] Při rekonstrukci byly do silnice usazeny i retardéry pro zpomalení provozu. V plánu je i úprava parkování a vydání parkovacích karet pro rezidenty.[83]

Pojmenována je podle malíře z Hrotovic Bohumíra Zvěřiny, ten kreslil resp. maloval primárně akvarely z Moravy či Balkánu.[43] V roce 2019 byla Zvěřinova ulice opravena.[48]

Pojmenována je po spisovatelce Boženě Němcové, ta psala primárně pohádky a povídky z oblasti českého venkova. Stěžejním dílem je povídka Babička.[19]

Pojmenována je podle tradiční branky do předměstské čtvrti Nové Dvory.[19]

Pojmenována je podle svého směru na Brno, kdy je výpadovkou na tento směr.[19] V druhé polovině roku 1991 vznikla ulice rozdělením ulice B. Šmerala od křižovatky s Velkomeziříčskou ulicí k tehdejší křižovatce s Brněnskou ulicí.[2] O vhodnosti přejmenování se dlouho diskutovalo, neboť význam Bohumíra Šmerala byl značný.[1] Brněnská ulice v délce 200 metrů nedaleko supermarketu Kaufland byla v roce 2017 rekonstruována. Dále pak proběhla první část rekonstrukce mostku při výpadovce na Vladislav.[16] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Cyrilometodějská a Velkomeziříčská.[71] V roce 2020 by měla být ulice opravena, od nového kruhového objezdu až po supermarket Lidl.[14] V květnu 2020 byl na ulici Brněnskou položen nový povrch.[72]

V listopadu roku 2019 byla rekonstruována.[84] Pojmenována je podle Všetečkovy cihelny, která stála v místech, kde se dnes nachází ulice.[20]

Pojmenována je podle svatých Cyrila a Metoděje, kteří přišli v 9. století na Moravu. V Třebíči jsou připomenuti sousoším Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí.[20] V druhé polovině roku 1991 vznikla ulice rozdělením ulice B. Šmerala od Smetanova mostu ke křižovatce s Velkomeziříčskou ulicí.[2] O vhodnosti přejmenování se dlouho diskutovalo, neboť význam Bohumíra Šmerala byl značný.[1] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Velkomeziříčská a Brněnská.[71]

Pojmenována je po třebíčském malíři Josefu Kremláčkovi. Stejně jako sousední ulice Tomanova, je pojmenována po třebíčském malíři.[86]

V roce 2021 bylo v ulici nově vysázeno 51 stromů, jsou jimi javor klen, muchovník, habr, třešeň a další.[87]

Pojmenována je podle velkého kamenného kříže stávajícího v dolní částí ulice (ten byl povalen a na jeho místě byl v roce 1970 postaven nový kamenný kříž), na druhém konci ulice pak stojí železný kříž z roku 1810.[54] V roce 2019 bylo oznámeno. že se připravuje komplexní rekonstrukce ulice.[57]

Pojmenována je po důstojníkovi československé zahraniční armády Jaroslavu Krátkém, který bojoval v zahraničním odboji ve Francii a Anglii a byl jedním z těch, kteří připravovali slovenské národní povstání. Je nositelem Československého válečného kříže 1939, Československé medalie za chrabrost a Řádu bílého lva. Zemřel v roce 1945 v koncentračním táboře Flossenbürg.[86]

Pojmenována je podle

Pojmenována je podle modřínů stojících nedaleko ZŠ Benešova.[55] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Modřínová, do té doby se jmenovala Koněvova.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování ulici Babických mučedníků, případně také se přemýšlelo o nazvání ulice dle vyústění, tj. na Vladislavskou ulici.[1]

Pojmenována je podle své poloze na kopci na východě městské části Nové Město.[29]

Pojmenována je z toho důvodu, že v době, kdy se stavělo blízké sídliště tato cesta vedla mezi poli.[58]

Pojmenována je podle městské části Ptáčov, která je vedena směrem této ulice.[12]

Pojmenována je po šlechtici Janovi Raffaelu Chroustevském z Chroustevic a Malovar, ten byl majitelem myslibořického, černského a rudovského panství, v roce 1614 koupil dům v Třebíči. Také vlastnil za městem vinice a chmelnice, které pak daroval Třebíči. Po bitvě na Bílé hoře byl potrestán a v emigraci zemřel.[33] V roce 2017 byla Rafaelova ulice rekonstruována.[76]

Pojmenována je po třebíčském malíři Vlastimilu Tomanovi. Stejně jako sousední ulice Kremláčkova je pojmenována po třebíčském malíři.[86]

Ulice byla pojmenována právě kvůli svému směru na Velké Meziříčí.[41] V květnu 2019 byly zahájeny práce na nové, 26 metrů v průměru velké, kruhové křižovatce s ulicemi Cyrilometodějská a Brněnská.[71] Roku 2019 bude vybudován nový chodník ve Velkomeziříčské ulici.[79] V říjnu a listopadu byla ulice neprůjezdná.[80] Pokračování stavby chodníků a rekonstrukce ulice bude v roce 2020.[14]

Pojmenována je podle dřívějšího data státního svátku k osvobození Československa Rudou armádou.[15] Po revoluci nebyla přejmenována, protože 9. květen byl den ukončení války.[1]

Pojmenována je po hudebním skladateli Antonínu Dvořákovi, působil také v USA jako ředitel Národní konzervatoře. Skládal skladby jako jsou Rusalka, Čert a Káča, Jakobín a složil také symfonii Z nového světa.[15]

Pojmenována je podle místa, na kterém se dříve pěstovali bažanti, Bažantnice v těchto místech byla již v polovině 18. století. V těchto místech se teď nachází střelnice, lesovna a kulturní zařízení mysliveckého spolku.[5]

Pojmenována je po hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi, ten je mimo jiné autorem básně Má vlast, oper Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše a dalších. Působil také v Göteborgu, v Třebíči je připomenut ještě Smetanovým mostem.[5] V roce 2018 byly v ulici opraveny chodníky.[89]

Pojmenována je po biskupovi Jednoty bratrské a spisovateli Janu Blahoslavovi. Ten byl autorem Gramatiky české a pro Kralickou bibli přeložil Nový zákon. Je autorem spisu Filipika proti misomusům.[5]

Pojmenována je po faráři Prokopu Divišovi, působil ve farnosti Přímětice u Znojma. Byl také v roce 1754 vynálezcem bleskosvodu.[50]

Pojmenována je po třebíčském botanikovi Jindřichu Suzovi. Působil jako profesor botaniky na Karlově univerzitě v Praze, specializoval se na lišejníky a mechy. Zabýval se primárně oblastí kolem řeky Jihlavy a Hadcovou stepí u Mohelna.[50]

Pojmenována je po bitvě o Duklu v Karpatsko-dukelské operaci, která se odehrála v říjnu roku 1944.[21]

Pojmenována je po lékaři a třebíčském vlastenci Janovi Miloslavu Hanělovi, ten působil v Třebíči jako jediný studovaný lékař, posléze byl zastupitelem ve výboru města a zakladatelem Městské knihovny a Měšťanské besedy. Později, v roce 1871, byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu. Mimo jiné byl jedním z těch, kteří se zasloužili o založení Gymnázia Třebíč, o stavbu Národního domu a dalších budov.[7] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Hanělovu, do té doby byla pojmenována jako ulice Zd. Nejedlého.[2]

Pojmenována je po architektovi Kamilu Hilbertovi, ten řídil dostavbu chrámu svatého Víta v Praze, v Třebíči pak řídil ve dvacátých letech 20. století rekonstrukci Baziliky svatého Prokopa.[23]

Pojmenována byla podle etnografické polohy Třebíče, tj. podle Horácka. Byla pojmenována až po roce 2000.[23]

Pojmenována je podle poloze v zástavbě.[23]

Pojmenována je kvůli stavbě obranné bašty, která se nachází na návrší východně od ulice.[24]

Pojmenována je podle stromu, stejně jako další ulice s rodinnými domy na Nehradově.[51]

Pojmenována je jako ostatní na Nehradově podle stromu.[8] 

Pojmenována je po hudebním skladateli Josefu Sukovi, byl také houslistou a vydával instrumentální díla, například je autorem Písně lásky.[8]

Pojmenována je podle polohy v městské zástavbě, kdy směřuje směrem k Sokolí.[9]

Pojmenována je podle kaštanu, je také jednou z nových ulic na Nehradově.[9]

Pojmenována je po kapelníkovi a skladateli Františku Kmochovi, v roce 1871 založil dechový orchestr v Kolíně, v roce 1886 hrál se svým souborem v třebíčském Národním domě.[10]

Pojmenována je dle své podoby v městské zástavbě, je velmi krátká.[25]

Pojmenována je podle toho, že se nachází v blízkosti lesa u Nehradova.[28]

Pojmenována je podle symbolu Slovanů, podle lípy.[28]

Pojmenována je podle toho, že v době po svém vzniku ve 40. letech 20. století vznikla na panské nivě a byla tak mnoho let částečně porostlá travou a byla tak pojmenována jako Luční ulice.[28]

Pojmenována je snad podle fonetické podoby německého slovního spojení Gott sei Dank, tj. pozdravu a poděkování formanů, kteří jezdili do blízké formanské hospody.[29]

Pojmenována byla podle toho, že v blízkých polích se dříve nacházely příkopy nebo úvozy a přes ně či okolo nich vedla stezka do polí.[29]

Pojmenována je podle vyhlídky, kterou lze z této ulice vidět.[30]

Pojmenována je podle polohy nad zámkem, resp. severně od zámku.[30]

Pojmenována je z důvodu postavených tehdy "nových" domů, ty byly postaveny po roce 1945.[56]

Pojmenována je po historikovi a politikovi Františku Palackém, je autorem Dějin národu českého v Čechách i v Moravě, později působil jako politik. V Třebíči je připomenut pomníkem na Masarykově náměstí.[31]

Pojmenována je podle toho, že se nachází v místech, kde dříve bývala panská niva.[58]

Pojmenována je podle toho, že vede pod zámkem.

Pojmenována je z toho důvodu, že bývala hraniční ulicí Zámostí a Podklášteří.[58]

Pojmenovaná je z důvodu blízké výpadovky na Přibyslavice a Novou Ves.[12]

Pojmenována je právě podle toho, že je výpadovkou k městské části Račerovice.[12] V roce 2017 byl v Račerovické ulici položen teplovod.[16] V roce 2019 byla Račerovická ulice rekonstruována.[91]

Pojmenována je podle toho, že je umístěna na jižním svahu údolí nad Nehradovem.[38]

Pojmenována je podle ukrajinské obce Sokolovo, připomíná tak bitvu u Sokolova, kde v březnu roku 1943 bojoval v první bitvě 1. československý prapor pod vedením Ludvíka Svobody.[13]

Pojmenována je podle toho, že má být jednou z nejstarších ulic města Třebíče, má se vyznačovat historickou patinou.[64]

Pojmenována je podle dramatika a prozaika Josefa Kajetána Tyla.[39]

Pojmenováno je podle dávné stezky, která byla nazývána Týnská stezka či Ve stezkách, měla to být polní cesta pro pěší, která spojovala obce Podklášteří a Týn.[39] V roce 2018 byly opraveny chodníky vedoucí ke škole, byla použita zámková dlažba, stejně tak byla vybudována místa pro kontejnery na tříděný odpad.[89]

Pojmenována je podle blízké kapličky sv. Barbory.[39]

Pojmenována je podle blízké kaple, která byla ke konci 20. století poslední stavbou města směrem k Sokolí. Obec vede k Vlčkově samotě.[39]

Pojmenována je podle přilehlého rybníka Kuchyňka, ten sloužil primárně k rekreaci občanů města.[40]

Pojmenována je podle někdejšího rybníka Obůrka, který stával v místech, kde bylo později vybudováno hřiště.[40]

Pojmenována je podle polohy za někdejší městskou plovárnou. Kolem ulice byly po roce 1945 vystavěna zahradní domy a zahrady, později se kolem ulice vystavěly rodinné domy.[42]

Pojmenována je podle polohy v Podklášteří.[42]

Pojmenována je podle rodinných domů s mnohými zahradami.[42]

Na území ulice se dříve nacházela velká panská niva patřící zámeckému velkostatku.[43]

Nazváno je podle Karla Staršího ze Žerotína, který si v roce 1614 vzal Kateřinu z Valdštejna a tak se stal pánem třebíčského panství.[67]

Pojmenována je podle Jana Žižky z Trocnova, ten je v Třebíči připomenut kamennou mohylou u předsunuté bašty na Hrádku, ta byla vystavěna v roce 1924 k výročí 500 let od smrti Jana Žižky.[67]

Pojmenována je podle městské části Ptáčov, která je vedena směrem této ulice.[12]

Pojmenována je po třebíčském radním a písaři Mikuláši Bisattovi, ten psal paměti z historie města a byl vlastníkem Malovaného domu na Karlově náměstí.[5]

Pojmenována je podle první manželky Smila Osovského z Doubravice Bohunky ze Žerotína. Ta působila jako ochránkyně chudých a postižených a zemřela v Třebíči v roce 1588.[5]

Pojmenována je po třebíčském pedagogovi Františku Doleželovi, ten byl jednou z osob, které zakládaly v roce 1898 Městské muzeum v Třebíči a dlouho byl kustodem sbírek v muzeu. Působil také jako cvičitel třebíčské pobočky spolku Sokol od roku 1882.[50]

Pojmenována je po advokátovi Antonínu Hobzovi, ten se narodil v Rokytnici nad Rokytnou v okrese Třebíč. Působil jako profesor mezinárodního práva na Karlově univerzitě v Praze. Byl zakladatelem Klubu Třebíčanů v Praze.[50]

Pojmenována je podle mezinárodního jazyka esperanto, kdy v této ulici stojí dům, který patří Klubu esperantistů v Třebíči, je to dům, který patřil Theodoru Kilianovi, který v Třebíči působil a psal učebnice esperanta a dům odkázal právě tomuto klubu.[22] Ulice byla pojmenována po té, co Theodor Kilian odkázal svůj dům Klubu esperantistů, ten dům se nachází v nynější ulici Esperantistů. Návrh na pojmenování podal výbor klubu esperantistů v roce 1988, návrh byl schválen.[92] Původně se ulice do roku 1988 nazývala Příční.[93]

Pojmenována je podle tradičního pojmenování lokality, které pochází snad z německého označení Haarliez, což mělo znamenat místo, kde soukeníci česali vlnu, název pochází již z doby kolem roku 1608.[7]

Pojmenování není jisté, není určeno, dle čeho se tak nazývá.[9]

Pojmenována je po třebíčském měšťanovi Františku Klimentovi, ten věnoval Masné krámy pro založení Domu milosrdenství a také založil chudinskou nadaci.[9] V roce 2022 byla na rodném domě generála Syrového v Klimentově ulici v Třebíči odhalena pamětní deska.[94]

Pojmenována je po filozofovi a školském reformátorovi Janovi Amosi Komenském, jeho druhá manželka Dorota pocházela z Třebíče. Byl autorem mnoha děl, jako jsou Velká didaktika, Brána jazyků otevřená a Orbis Pictus.[10]

Pojmenována je podle Stařečského potoka, který protékal příkopem pod touto ulicí.[29] V druhé polovině roku 1991 byla ulice znovu pojmenována Na Potoce, do té doby se jmenovala G. Klimenta.[2][1]

Pojmenována je z důvodu umístění nad lesem Krajíčkovy stráně.[30]

Pojmenována je snad podle zámečku Polanek, který měl v místech ulice stát, slovo polanka bylo označením pro náhorní paseku.[58] V roce 2020 byla v ulici položena teplovodní přípojka.[68]

Pojmenován je podle mlýnů rodu Poušů.[12] 

Pojmenována je podle historika a spisovatele Františka Rypáčka, ten byl mezi lety 1887 a 1896 pedagogem na Gymnáziu Třebíč, vydal několik kronik města Třebíče.[33]

Pojmenována je po městském písaři, radním a třebíčském kronikáři Janu Sucheniovi Novobydžovském, sepsal mimo jiné historii třicetileté války.[64] V roce 2018 se začne pod Sucheniovou ulicí v Třebíči budovat tunel pro cyklisty.[95] V roce 2021 byl opraven povrch na Sucheniově ulici.[32]

Pojmenováno je po zakladateli českého skauting Antonínu Benjaminu Svojsíkovi, ten v roce 1914 založil spolek Junák.[65]

Pojmenována je podle básníka, dramatika a prozaika Vítězslava Nezvala, ten studoval na Gymnáziu Třebíč a na dobu studia vzpomínal v knize Pan Marat a také v knize Z mého života.[41]

Pojmenována je podle toho, že je výpadovkou na městskou část Budíkovice.[19] V druhé polovině roku 1991 byla ulice přejmenována na ulici Budíkovická, do té doby se jmenovala Dimitrovova.[2] Původně se spekulovalo o přejmenování na původní název K Dubinám, ale k tomuto nedošlo, neboť původní pojmenování blízkého lesa již nemělo obyvatelstvo v paměti.[1]

Pojmenována je po kazateli Janovi Cyrilovi Třebíčském, ten korunoval Bedřicha Falckého a jeho dcera se stala manželkou J. A. Komenského. Zemřel v Lešně.[20]

Pojmenována je po faráři Prokopu Divišovi, působil ve farnosti Přímětice u Znojma. Byl také v roce 1754 vynálezcem bleskosvodu.[50]

Pojmenována je po básníkovi a publicistovi Janu Skácelovi, později působil jako novinář v deníku Rovnost, Host do domu a také v rozhlasu. Byl autorem mnoha básní.[51]

Pojmenována je po hudebním skladateli Jaroslavu Ježkovi, byl také klavíristou a dirigentem. Působil v Osvobozeném divadle, kde dirigoval a skládal hudbu, později zemřel v USA.[51]

Pojmenována je po hudebním skladateli Jindřichu Jindřichovi, primárně skládal vokální skladby a zabýval se chodskými lidovými písněmi.[8] V roce 2019 bylo rozšířeno parkoviště v ulici.[96]

Pojmenována je po hudebním skladateli Josefu Sukovi, byl také houslistou a vydával instrumentální díla, například je autorem Písně lásky.[8]

Pojmenována je po pedagogovi a hudebníkovi Zdeňku Kaňákovi, ten se narodil v Brně, ale působil mezi lety 1937 a 1946 jako hudební profesor na Gymnáziu Třebíč, posléze působil v Brně, na Krajském pedagogickém středisku a také na Brněnské konzervatoři. Byl také sbormistrem třebíčského sboru Janáček.[9] 

Pojmenována je po kapelníkovi a skladateli Františku Kmochovi, v roce 1871 založil dechový orchestr v Kolíně, v roce 1886 hrál se svým souborem v třebíčském Národním domě.[10]