1848

• 3. ledna – Při potyčkách s vojskem maršála Radeckého zahynulo v Miláně 5 osob a 59 jich bylo raněno.
• 20. ledna – Dánský král Frederik VII. oznámil zavedení konstituční monarchie.
• 24. ledna – Nálezem zlata při stavbě pily Johna Suttera bylo objeveno zlato a začala kalifornská zlatá horečka.
• 31. ledna – Ve Washingtonu byla zahájena výstavba Washingtonova monumentu.
• únor – Členové klubu Repeal vylepili v Praze letáky vyzývající k odboji proti absolutistickému režimu.
• 2. února – Byla ukončena Mexicko-americká válka.
• 21. února – V Paříži vypukla Únorová revoluce.
• 24. února – Karel Marx a Friedrich Engels zveřejnili Komunistický manifest.
• 26. února – Byla vyhlášena Druhá Francouzská republika
• 11. března – V Praze ve Svatováclavských lázních byl založen Národní výbor.
• 13. března – Ve Vídni při střetu vojska s demonstranty zahynulo 5 lidí a vypukla revoluce. Kancléř Metternich abdikoval a odešel do exilu.
• 15. března – V Pešti vypukla Maďarská revoluce.
• 18. března
  • Ve Vídni přijal císař Ferdinand I. Dobrotivý petici s požadavky českého lidu. Většině požadavků vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. Zavedením těchto občanských práv a svobod postupně vymizela ze slovníků lidí slova vrchnost, poddaní, panské, feudál, desátek, robota, apod. a byla nahrazena slovy novými, do těch dob neznámými: národní garda, volby, volební právo, poslanec, svoboda tisku, městský úřad, ale také berní úřad, finanční stráž a veřejný soud.
  • V Berlíně při srážkách demonstrantů s vojskem padlo na barikádách asi 254 lidí.
• 18.–22. března – V Miláně vypuklo povstání, při kterém zahynulo 181 vojáků maršála Radeckého a přes 400 rebelů. Povstáním byla zahájena První italská válka za nezávislost.
• 19. března – Při pouličních nepokojích ve Stockholmu bylo zabito 18 demonstrantů.
• 22. března – V Benátkách byla vyhlášena mezinárodně neuznaná Republika svatého Marka. Zanikla 22. srpna 1849 po obléhání vojskem maršála Radeckého.
• 23. března – Založeno Otago na Novém Zélandu
• 24. března – Začala Prusko-dánská válka.
• 11. dubna – František Palacký napsal list přípravnému výboru frankfurtského sněmu, v němž odmítl zapojení českých zemí do sjednoceného Německa.
• 25. dubna – Císař Ferdinand I. ve Vídni schválil Dubnovou ústavu.
• 30. dubna – V Praze byl založen spolek Slovanská lípa.
• květen – Zemské volby na Moravě
• 6. května – V Bitvě u Santa Lucie mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím padlo 170 vojáků a zvítězilo rakouské vojsko maršála Radeckého.
• 18. května – Ve Frankfurtu nad Mohanem se poprvé sešel Frankfurtský parlament.
• 29. května – Wisconsin se stal 30. státem USA.
• červen – Zemské volby v Čechách
• 2.–12. června – Slovanský sjezd v Praze
• 12.–17. června – Při Pražském červnovém povstání zahynulo několik desítek lidí. Bylo potlačeno vojskem pod vedením Alfreda Windischgrätze.
• 17. června – Při krveprolití v Běchovicích zahynulo několik osob a desítky jich bylo raněno.
• 5. července – 67 pražských měšťanů poděkovalo Alfredu Windischgrätzi za potlačení červnového povstání a požádalo jej o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti.
• 6. července – Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel živnostenské povolení k výrobě mýdla a založil pak svůj podnik, vyrábějící „mýdlo s jelenem“ – z podniku dnešní Setuza.
• 25. července – V Bitvě u Custozy mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím zvítězila rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého.
• 27. července – Při explozi lokomotivy Jason na železniční trati mezi Napajedly a Hulínem zahynuli tři lidé a dva byli zraněni.
• 7. září – Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal zákon o zrušení poddanství.
• 11. září – V Petrohradě se konala svatba velkoknížete Konstantina Nikolajeviče Romanova a princezny Alexandry Sasko-Altenburské
• 12. září – Nová ústava změnila švýcarskou konfederaci na federaci.
• 16. září – Ve Vídni se pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodži sešlo asi 200 osob a bylo zahájeno Slovenské povstání.
• 22. října – V Arcibiskupském zámku v Kroměříži byl zahájen Kroměřížský sněm.
• 2. prosince – V Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval rakouský císař Ferdinand I. ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.

• Astronomové William Cranch Bond a William Lassell objevili nezávisle na sobě Saturnův měsíc Hyperion.
• První vědecká expedice navštívila ruiny mayského města Tikal.
• Britský důstojník Edmund Flint našel na Gibraltaru lebku, která byla později označena za první nález pozůstatků neandertálce.
• Američan W. Young si patentoval první zmrzlinářský stroj
• Johann Strauss starší složil Radeckého pochod na počest maršála Radeckého.

Rakouským císařem se stal František Josef I.

• Francie – Ludvík Filip (1830–1848) do 24. února / Ludvík Napoleon (1848–1852) od 20. prosince
• Království obojí Sicílie – Ferdinand II. (1830–1859)
• Osmanská říše – Abdülmecid I. (1839–1861)
• Prusko – Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
• Rakouské císařství – Ferdinand I. (1835–1848) do 2. prosince / František Josef I. (1848–1916) od 2. prosince
• Rusko – Mikuláš I. (1825–1855)
• Spojené království – Viktorie (1837–1901)
• Španělsko – Isabela II. (1833–1868)
• Švédsko – Oskar I. (1844–1859)
• USA – James K. Polk (1845–1849)
• Papež – Pius IX. (1846–1878)
• Japonsko – Kómei (1846–1867)
• Lombardsko-benátské království – Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, poté Josef Radecký

• Galerie 1848 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1848 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1848:

• Národní noviny – ročník 1 rok 1848
• Pražské noviny — rok 1848
• Květy — ročník 15 rok 1848
• Časopis českého Museum — ročník 22 rok 1848 (část)
• Časopis českého Museum — ročník 22 rok 1848 (část)
• Bohemia (deník pražských Němců) — ročník 21 rok 1848