Jinošov

Předpokládá se, že zakladatelem vsi a jejím prvním pánem byl kdysi Ninoš, což byla domácká podoba jména Ninoslav nebo Nimomysl. Od jeho jména tak vznikl název Ninošov, později Jinošov. K tomu mohlo dojít mezi 11. a 13. stoletím při dovršení osidlování a kolonizace území proti proudu řek Oslavy a Jihlavy tvořeného hornatinou širokého lesního prostoru po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o obci v Zemských deskách brněnského kraje pochází z roku 1349.[6]

Roku 1358 pak část vesnice, která patřila pánům z Mostiště koupil Oldřich ze Želetavy. Část vesnice v tu dobu patřila vladykům z Kralic. V roce 1412 pak spojil jinošovské majetky Hynek z Otradic, jeho bratr Vlach pak v roce 1418 prodal většinu majetku ve vsi Artlebovi z Říčan. Roku 1446 pak zakoupil od Artleba Jinošov Janovi Konšelskému z Pulic. Ten se zadlužil a tak postupně majetky přešly do vlastnictví Hynka ze Lhoty a Pucova a Vaňka z Panova, ti pak roku 1480 prodali vesnici pánům z Okarce a Mírova. Pak vesnici získal Jiří z Náchoda, který pak prodal vesnici Karlu staršímu ze Žerotína.[5]

V roce 1535 byla obec zakoupena rodem Březnických z Náchoda, ten právě přestavěl starou tvrz na renesanční zámek a v 16. století pak také v obci založil pivovar. V roce 1616 Jiří z Náchoda prodal jinošovské majetky Karlu staršímu ze Žerotína a tak se majetky staly součástí náměšťského panství (to až do r. 1945 vlastnil rod Haugviců z Malé Obiše).[4]

V roce 1787 byla ve vsi založena škola, ta pak byla přestavěna v roce 1827 a v roce 1883 byla postavena nová školní budova.[5]

Roku 2014 byl v obci odhalen památník obětem první světové války[7] a roku 2015 byla vysazena lípa na počest Josefa Pěnčíka.[8] V roce 2017 byl vyčištěn a upraven rybník v Jinošově.[9]

Obec Jinošov v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[10]

Do roku 1849 patřil Jinošov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, následně mezi lety 1949 a 1960[3] do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[11]

• Kostel svatého Petra a Pavla, postaven v gotickém slohu, v 16. století.[3]
• Fara, původně tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámeček, od 19. století využívaná pro svůj dnešní účel.[6] Horní tvrz, která měla hospodářské zázemí taktéž v panském dvoře, byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček, který je od 19. století využíván dodnes jako fara.[24]
• Zámek Schönwald, postaven koncem 18. století, přestavěn v roce 1827. Součástí zámeckého areálu je i zámecký park s hudebním pavilonem, Apollonovým chrámkem, Sylvanovým chrámkem.
• Dolní tvrz v Jinošově, v obci byly historickými písemnými prameny doloženy dvě tvrze. Dolní tvrz s menším panským dvorem na zahradě dnešního domu č. 27 byla podle pramenů opuštěná a neobydlená a, protože se její pozůstatky nedochovaly, má se za to, že bylo kamení ze zdiva rozebráno na stavbu okolních domů.[24]

• Antonín Dvořák, pedagog[25]
• Jan Chytka, lékař
• Jozef Lukáš, entomolog
• Anna Pamrová, pedagožka a překladatelka
• Josef Pěnčík, pedagog[26]

• Jinošov
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla
• 
  Zámek Schönwald
• 
  Brána zámku
• 
  Cesta do Jinošova