Alois Mrštík

Alois Mrštík (14. října 1861 Jimramov[2] – 24. února 1925 Brno[3]) byl moravský učitel, spisovatel a dramatik.

Alois Mrštík
Alois Mrštík (1910)
Narození14. října 1861
Jimramov, Morava
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. února 1925 (ve věku 63 let)
Brno
Československo Československo
Místo pohřbeníDiváky
Povoláníspisovatel, pedagog, dramatik a kronikář
Národnostmoravská
PříbuzníVilém Mrštík, Norbert Mrštík[1] a František Mrštík[1] (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
rodný dům
Diváky, hrob bratří Mrštíků

Život a tvorba

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834–1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863–1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František[4] (1865–1909), magistr farmacie, a Norbert[5] (1867–1905) lékař, překladatel z ruštiny, polštiny a fejetonista.

Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali – za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Divákách), syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama Maryša, vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi, kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly Povídky a obrázky, Hore Váhom (obrazy z Tater) a Nit stříbrná (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejímž řádným členem byl zvolen 17. června 1924.[6]

Dílo

Beletrie
  • Dobré duše – povídky (1. vyd. 1893)
  • Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Vilémem Mrštíkem (1. vyd. 1897)[7]
  • Rok na vsi – románová kronika (1. knižní vyd. 1903–1904, původně vydáván v Čechových Květech (1899–1902)[8]
  • Povídky a obrázky (1. vyd. 1911)
  • Hore Váhom – obrazy z Tater (1. vyd. 1919)[9]
  • Nit stříbrná – sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
  • Moravské obrázky – k vydání připravil Miloslav Hýsek (1949)[10]

Rok na vsi

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je kronika moravské dědiny Rok na vsi. Je to široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Hané a Slovácka. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav a spádným, dobře odposlouchaným dialogem. U druhého vydání Roku na vsi (1921) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem lyrických popisů v románě).

Divadelní hry
  • Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou: děj na moravské dědině – spolu s bratrem Vilémem. Praha: Jan Otto, 1894

Maryša

Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce. Její neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu – zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu. V roce prvního knižního vydání (1894) byla Maryša uvedena v Národním divadle. Dodnes je součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině.[11]

Ostatní
  • Úvaha o našem obecném školství – Olomouc: vlastním nákladem, 1886
  • Povídky hraběte Lva Nikolajeviče Tolstoje – přeložil; ilustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1889
  • Hospodářské vztahy k umění: přednáška ve spolku Vesně v Brně dne 3. března r. 1909 – spolu s bratrem Vilémem. Brno: Vesna, 1909
  • X. výstava Sdružení výtvarných umělců moravských: Dům umělců v Hodoníně: od 4. května do 31. července 1913 – úprava katalogu Stanislav Lolek; napsal úvodní text. Hodonín: Sdružení výtvarných umělců moravských, 1913
  • Vzkříšení národa – in Mládí: obrázkové noviny pro mládež, dorost sokolský a studentstvo, 1919, č. 4, s. 25–26

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu Aloise Mrštíka farnost Jimramov
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
  4. Matriční záznam o narození a křtu Františka Mrštíka farnost Jimramov
  5. Matriční záznam o narození a křtu Norberta Mrštíka farnost Jimramov
  6. Alena Šlechtová, Josef Levora. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 206.
  7. MRŠTÍK, Alois. Bavlnkovy ženy a jiné povídky [online]. Praha: J. Otto, 1923 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  8. MRŠTÍK, Alois. Rok na vsi: Květen. Červen. Červenec. Srpen. Září [online]. Praha: Novina, 1940 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  9. MRŠTÍK, Alois. Hore Váhom [online]. Praha: Otto, 1919 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  10. MRŠTÍK, Alois. Moravské obrázky [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
  11. MRŠTÍK, Alois. Maryša [online]. Praha: Divadelní nakladatelství a knihkupectví Otakar Růžička, 1943 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.

Literatura
  • VESELÝ, Adolf. Alois Mrštík, člověk a dílo. Vyškov: František Obzina, 1925. 42 s.
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 180–181.
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585.
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha: Panorama, 1984. 521 s. S. 373–374.
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha: Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín: B. Mrštíková, 1933–1938.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 344–347.
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 206.
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století: Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha: SPN, 1974. 296 s. S. 149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.