Větrný mlýn (Třebíč)

Budova mlýna má několik pater a je postavena z kamene a cihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr 8 metrů. V každém patře jsou tři okna a v posledním, čtvrtém patře jsou okna čtyři. V roce 1977 byl mlýn rekonstruován. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století.

Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl vybudován z kamene.[2] Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do druhé poloviny 20. století. V roce 1929 odkoupila mlýn radnice města Třebíče.[3] Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977[2] byl rekonstruován a od té doby není přístupný.

V roce 2016 bylo rozhodnuto, že dojde k stavebně-historickému průzkumu budovy mlýna.[2] V období socialismu jej chtěl na galerii přestavět Cyril Bouda.[3] Mlýn původně měl být poháněn pomocí volů, nicméně k tomu nedošlo.[4] Musí dojít k opravě šindelové střechy, práce začnou v roce 2017. Mezi možné využití stavby patří galerie či příležitostné bydlení.[5] V letních měsících roku 2017 byla plánována rekonstrukce šindelové střechy, investorem mělo být město Třebíč.[6] Tato oprava se uskutečnila v srpnu téhož roku v nákladech přibližně 430 tisíc Kč, další úpravy mlýna jsou v plánu na příští roky.[7]

Rekonstrukce začala v květnu roku 2020 a trvala do listopadu téhož roku.[8] V říjnu roku 2020 bylo uvedeno, že cena rekonstrukce dosáhla 8,3 milionu Kč. Nově měly být instalovány fungující lopatky s motorem, který je bude pohánět. Uvnitř jsou umístěny expozice, expozice v přízemí je věnována mletí třísla a koželužnictví, v druhém patře je expozice historie mlýna jako obytného prostoru.[9] Dřevěné lopatky byly instalovány v listopadu roku 2020. Lopatky i dřevěná hřídel byly vyrobeny ručně z dubového dřeva. Podobu lopatek město zjišťovalo v archivech a využili i informace od občanů města, nakonec však oslovilo odborníka na větrné mlýny, který pomohl se zpracováním projektu na nové lopatky.[10][11][12][13]

Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou památku, tak se dá předpokládat využití mlýna k turistické propagaci a komerčnímu využití. V roce 2017 město vydalo výzvu, že hledá vyobrazení mlýna do půlky 19. století. Starosta Pavel Heřman uvedl, že existuje vyobrazení v knize Karla Dvořáka, ale to nemusí být přesné, neboť je kresleno podle vyprávění otce autora a pochází zřejmě z 20. století. Lopatky, které byly replikou a byly v roce 2017 sundány, vychází pravděpodobně ze vzhledu mlýna v 30. letech 20. století.[14] Větrný mlýn by měl být zpřístupněn veřejnosti v roce 2020.[15]

V rámci Dne architektury 2018 studenti Střední školy stavební v Třebíči připravili několik návrhů, jak naložit s budovou větrného mlýna.[16]

Po rekonstrukci v roce 2020 by v přízemí měla být expozice koželužnictví, v patře expozice připomínající dobové bydlení v mlýně a posledním patře bude zázemí pro zaměstnance a ovládání lopatek mlýna.[17] Lopatky mlýna budou zprovozněny, spolu se zprovozněním bude muset být přeloženo elektrické vedení do země, jinak by dráty překážely lopatkám.[18] Lopatky budou spouštěny motoricky na přání při prohlídkách, samotný provoz není možný z důvodu blízkých obytných domů.[8][19] V prosinci 2020 byla rekonstrukce lopatek mlýna dokončena a byl dokončen i motor.[20]

V roce 2021 v létě by měly být otevřeny i interiéry s novými expozicemi.[21] Mlýn byl otevřen v červnu roku 2021.[22] Během první sezóny navštívilo mlýn 7 tisíc lidí.[23]

Součástí expozic je i dřevěná soška kocoura, který v rámci prázdninové soutěže měl získat nové jméno, návrhů dorazilo celkem 477, odborná porota vybrala jméno Kancimourek.[23]

• 
  Lopatky, střecha a vlaječky na mlýně
• 
  Interiér s novodobým stolem
• 
  Původní plán na dřevěný mlýn