Bitva u Zborova

Bitva u Zborova (1.–2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Bitva u Zborova
konflikt: první světová válka, Kerenského ofenzíva

Příslušníci československé 7. roty ve zborovských zákopech
trvání: 1.–2. července 1917
místo: Zborov, dnešní Ukrajina
výsledek: ruské vítězství
strany
Československé legie
Ruská republika		 Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
velitelé
Plk. Vjačeslav Platonovič Trojanov Genplk. Eduard von Böhm-Ermolli

síla
3500 mužů 5500 mužů
ztráty
167 mrtvých, 17 raněných později zemřelo, 11 pohřešovaných, 700 raněných 3300 zajatých (z toho 62 důstojníků), 20 děl

Průběh bitvy
Počítání rakouských zajatců

Ještě před bitvou, která byla vedena v blízkosti ukrajinské obce Zborov, byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

Legionářská střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti legionářům zde stály české pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize a část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených.

Oproti tomu měla legionářská brigáda velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj vojáků. Ztráty legionářské brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Oproti tomu legionáři (společně s Rusy) pobili 1800 Čechů a Němců ze 35. pěšího pluku[zdroj?] (po bitvě prý z tohoto regimentu zbylo 51 Němců a 476 Čechů).

Zajímavosti
Pravděpodobné pozůstatky zákopů nedaleko obce Cecovka (Cecová), ve střední části úseku obsazeném československými jednotkami

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář. Jako příslušník rakousko–uherské armády se podle Historického ústavu AV ČR pravděpodobně zúčastnil bitvy Klement Gottwald.[1] Přítomnost Klementa Gottwalda v bitvě však nelze podle dobových pramenů potvrdit. Podle historičky Lenky Bobíkové byl v červnu 1917 na východní frontě zraněn a z nemocnice v Marmaros-Sighetu se vrátil až v srpnu téhož roku.

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk navštívil československé legionáře, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Alexejevič Brusilov ocenil československé legionáře tím, že se před jejich velitelem T. G. Masarykem poklonil po mužicku, až po pás. [2] Poznamenejme, že mu TGM věnoval pozornost jako prezident, když se po válce, jako exulant, léčil v Karlových Varech. Na urgentní sbírku obětem od Zborova v Petrohradě věnoval Masaryk ihned "celý obsah jeho peněženky".

Odrazy v kultuře
Památník „Hrdinům od Zborova“ v Blansku. V den výročí 2. července se zde konává vzpomínkový akt.

Bitva u Zborova se v meziválečném období stala symbolem příkladného hrdinství československých vojáků. Na počest jejích účastníků byly postaveny pomníky, napsány knihy, natočen film. V roce 1937 byla bitva připomenuta vydáním československé poštovní známky (autoři: Jindřich Vlček, Bohumil Heinz).

Neúplný výčet:

  • film Zborov (1938)
  • pomník v Praze 4 - Spořilově
  • památník v Praze 4 - Nuslích, Pod Nuselskou sokolovnou
  • pomník v Blansku
  • pomník v Českých Budějovicích
  • pomník v Kalynivce

Významní účastníci bitvy

Odkazy

Reference
  1. GOTTWALD Klement 23.11.1896-14.3.1953 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
  2. Vojta Beneš: Masarykovi legionáři, Praha 1948

Literatura
  • BOBÍKOVÁ, Lenka. O vojenských letech Klementa Gottwalda jinak. Historie a vojenství. 1991, roč. 40, č. 6, s. 118–129.
  • GALANDAUER, Jan. 2. 7. 1917: Bitva u Zborova: Česká legenda. Praha: Havran, 2002. 153 s. ISBN 80-86515-16-8.
  • LEIN, Richard. The Battle of Zborow and Its Reflection in History. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 213–225. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
  • Preclík, Vratislav: Bitva u Zborova ovlivnila jednání T.G. Masaryka o naší republice, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 77, str.3-7, ročník XV.,červen 2007, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík, Vratislav: Dobytí Kazaně a Masarykova cesta k demokratickému státu, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, str.35-42, ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, str.9-11, ročník XI.,červenec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a "Kyjevské tažení" jeho legionářů, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 100, str.21-27, ročník XX.,říjen-prosinec 2012, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • SIDORIN, Vladimir Il'jič. Ruské armádní velitelství a Zborov. Praha: Svaz ruských válečných invalidů v ČSR, 1937. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.