Borovinský most

Borovinský most na fotografii Jindřicha Lorenze z roku 1901

Most byl budován od června roka 1885 a dokončen v dubnu roku 1886. S délkou 160 m a výškou ode dna údolí až po kolejnice 42,5 m byl vedle mostu přes údolí Chvojnice[2] u Kralic nad Oslavou největším mostem železniční trati Brno–Jihlava.[3]

Starý příhradový most stavěli Italové z Lombardie, pomocné dělníky, dřevo na stavbu lešení, kámen a písek zajišťovala třebíčská společnost stavitele Herzána. Kámen byl nalámán u Janova mlýna, v místech, kde byla později vytvořena vyhlídka na Libušino údolí. Při jednom z odstřelů při lámání kamene v místě budoucího pilíře podle dobových údajů jeden z odstřelených kamenů odlétl a smrtelně zranil děvče na dvorku jednoho z domků v ulici Na Potoce. Také měla být pod mostem dlouhou dobu postavena mohylka z kamení, která měla sloužit jako památníček pro jednoho z dělníků, který ukončil svůj život skokem z konstrukce.[4]

Zatěžovací zkouška proběhla 10.–11. května 1886; na most najelo šest lokomotiv s tendry.

Dne 28. října 1939 během německé okupace z mostu vlála československá vlajka, která byla umístěna místním oddílem Sokola. Na konci války byly ženisty německé armády navrtány pilíře a do nich byly umístěny nálože, jež měly most zničit. To se nakonec nestalo, protože spád událostí byl příliš rychlý.

V polovině padesátých let 20. století byla provedena komplexní rekonstrukce mostu, byly vyměněny všechny spojovací nýty, vystavěna lávka pro údržbu mostu uprostřed příhradové konstrukce a byly vystavěny bezpečnostní výklenky v zábradlí.[5] V roce 1984 proběhla další velká rekonstrukce a byly zpevněny i mostní pilíře, byla provedena injektáž.

Borovinský most ze spodní strany s pilířem

V roce 1981 bylo, v souvislosti se stavbou jaderné elektrárny Dukovany a se zvyšujícím se provozem, vládním usnesením nařízeno, že by měly být vyměněny konstrukce mostů na trati Brno–Jihlava. Dne 20. července 1987[6] tak započala nepřetržitá výluka provozu. Ze začátku byla na montované pilíře odsunuta (doprava k městu) stará příhradová konstrukce. Nové mostní těleso bylo kompletováno u sokolského stadionu a posléze bylo na pilíře nasunuto pomocí dvou tanků. Nové těleso je 162 metrů dlouhé, 5 metrů vysoké a jeho hmotnost je 840 tun, hlavním dodavatelem byly Železniční stavby Brno, výrobcem byly železárny ve Vítkovicích, montáže provedly Hutní montáže Ostrava, cena dosáhla cca 50 milionů Kčs.[7] Poté proběhly různé testy, jak s těžkými lokomotivami, tak i s raketami z mostu odpalovanými. Výluka trvala celkem 67 dní. Slavnostní uvedení do provozu se událo 25. září 1987.[2] Součástí mostu je i lávka pro pěší, byla postavena spolu s novým tělesem mostu jako údržbářská. Později k ní byly dobudovány i přístupové cesty a od poloviny roku 1989 slouží i veřejnosti.[2]

Borovinský most mívá někdy též přízvisko sebevrahů. V roce 2001 z něj skočil 25. sebevrah, počítáno od roku 1947.[8] Od roku 1987, kdy proběhla rekonstrukce z mostu, ukončilo svůj život skokem z mostu kolem 30 lidí. Starosta Pavel Janata uvedl, že o instalaci zábran proti skokům sebevrahů žádalo město již několikrát před mnoha lety. Dle Správy železnic se toto zabezpečení nechystá.[1]

• 
  Letecký pohled na most
• 
  Lávka pro pěší
• 
  Lávka pro pěší
• 
  Pohled na most
• 
  Spodní část pilíře
• 
  Původní mostová konstrukce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovinský most na Wikimedia Commons