Martínkov

Obec má polohu „slovanské vesnice“, byla založena proti východu slunce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320. Název obce nebyl vždy jednoznačný, ale vyvíjel se. Původní jméno nebylo Martinkov, ale Martinice. Pojmenování vsi bylo asi odvozeno od křestního jména Martin nebo Martínek. Velmi často se objevuje vedle názvu obce přívlastek „Červený“. Tento přívlastek získala ves pravděpodobně od červené hlíny v obci a okolí, popřípadě od charakteristického zabarvení střechy tvrze. Ve dvacátém století nesla obec Martínkov své jméno jako jediná v širokém okolí, proto označení „červený“ se a přestalo používat.

Název obce se v historických pramenech často měnil. Například v roce 1368 – municionem in Ruffo Martinicz, v roce 1415 Martynkow czerwena, 1421 de Rotmartinitz, 1447 villam Rubeam Martinkow, 1672 Roth Martinkaw, 1872 Martrinkau, 1881 Červený Martinkov a v roce 1924 Martínkov.[3] Obec Martínkov (Martinkow) lze nalézt na Fabriciově mapě Moravy z roku 1575 a Komenského mapě Moravy z roku 1627.

Není zcela zřejmé, kdy se obec Martínkov poprvé objevila v historických pramenech. První zmínky pochází z roku 1260, kdy kostel v Martínkově bylfiliální ke kostelu v Jakubově.[3] Další verze uvádí Martinice (Martínkov) v roce 1225, kdy byly darovány klášteru v Oslavanech jedna z variant pak předpokládá, že Martinkov patřil do budějovické provincie.[4]

Majitelé vsi se velmi často střídali. Václav z Červených Martinicz v roce 1360 věnoval svůj majetek ve vsi bratrům z Vilémovic. Mezi další majitele patřili Záviš z Martínkova ( z Písečného), Fric z Předína, Jan z Hardeka, Čeněk z Bolíkovic. Majitelé polí a lesů se dále měnili. Reinprechtovi z Lesonic patřila část obce, které prodal v roce 1415 Janu z Leskovce. Držiteli feudálního dílu v Martínkově byli vladykové z Rozseče.

V roce 1447 byla ves sjednocena a Václavovi potomci užívali příjmení Martinkovští z Rozseče. Dalším majitelem vsi s tvrzí se stal roku 1557 Adam Hrubčický z Čechtína. V roce 1650 byl statek Martínkov připojen k panství Lesonice. V roce 1790 byla zbořena tvrz.[3]

Během husitských válek patřil Martínkov mezi obce, které se zapojily do husitských bojů, gotický kostel byl ve vsi poničen a následně upraven na

modlitebnu. Došlo zde k tuhým bojům, ale historické prameny naznačují, že byl Martínkov tehdy pokořen. Třicetiletá válka zanechala na Martínkovu také následky. Před válkou bylo ve vsi padesát usedlostí a asi 350 obyvatel. Po válce zde bydlelo ve třinácti usedlostech 200 obyvatel.

Nevolnické povstání v roce 1775 se též podepsalo na životě obyvatel Martínkova, který patřil k panství Lesonice. Mezi organizátory zdejší vzpoury na lesonickém panství patřil také martínkovský burmistr Jan Tržil.[3]

Do roku 1849 patřil Martínkov do lesonického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1964 a 1990 patřil Martínkov pod Jakubov u Moravských Budějovic, následně se obec osamostatnila.[5] Mezi lety 1850–1919 patřila k obci sousední ves Horky.

V rámci pozemkové reformy po roce 1919 byl Martínkovský dvůr rozparcelován. V obci měl sídlo lesní revír velkostatku Lesonice. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, byli zde i řemeslníci. Po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel zemědělství. JZD zde bylo založeno v roce 1957, v roce 1959 mělo 156 členů a obdělávalo 556 ha členské zemědělské půdy. Usnesením členské schůze ze dne 14. března 1960 se JZD Martínkov sloučilo se sousedním JZD v Jakubově a společně přijaly nové pojmenování: JZD Nový život. Po roce 1945 zde byla nově postavena prodejna s hostincem a hasičská zbrojnice. První zmínky o školní výuce jsou z roku 1713, ovšem po několika přestavbách a úpravách školní budovy došlo v roce 1977 nakonec ke zrušení školy.

Pohled na martínkovský kostel před obnovou fasády (2011)

Pohled na martínkovský kostel po obnově fasády (2012)

Od počátku dvacátého století vznikaly v Martínkově spolky např.

Farní Cyrilský spolek, Dobrovolný hasičský sbor, Omladina, TJ Sokol nebo Domovina, některé působí i v současnosti. Obecní kroniku vede obec od 20. března 1924.

K Martínkovu se váže velmi zajímavé proroctví. Dle pověsti totiž Sibyla předpověděla u Červeného Martínkova konec poslední největší krvavé bitvy – války na světě. Po této válce by mělo zůstat tolik lidí, kolik se jich vejde pod formanskou plachtu.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 156 ze 208 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 80.19 %, tj. 166 ze 207 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (44 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 81.55 %, tj. 168 ze 206 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (78 hlasů). Volební účast byla 83.41 %, tj. 171 ze 205 oprávněných voličů.[24]