BOPO

Na konci 19. století nechala společnost Karla Budischowského postavit první budovy v areálu tehdejšího BOPO, mimo jiné hlavní bránu a přilehlé objekty. V roce 1931 tyto budovy odkoupil zlínský podnikatel Tomáš Baťa, někdy po roce 1936 měly být postaveny i další budovy. Ty byly postaveny podle standardních plánů společnosti Baťa. Ve stejné době začaly být stavěny známé borovinské (baťovské) dvojdomky, tyto domky i zbylé budovy postavené v areálu společnosti, navrhli František Gahura, Vladimír Karfík[1] a Miroslav Lorenc.[2] V roce 1986 tehdejší národní podnik ZGK produkoval ročně 22 milionů párů obuvi, což představovalo téměř 20 % celkové produkce obuvi v ČSSR a také byl druhým největším producentem obuvi v ČSSR, punčochářského zboží se vyrábělo ročně 33 milionů párů a podnik byl tak největším producentem punčochářského zboží v tehdejší republice. Téměř padesát procent zboží šlo na export, 40 procent do zemí tehdejšího socialistického bloku a 8 procent do zemí ostatních. Po roce 1985 byly i zaváděny nové technologie výroby, např. šicí automaty USM či PFAFF nebo pletací automaty IRMAC.[3]

Po sametové revoluci došlo k přejmenování závodu z budovatelského názvu Závody Gustava Klimenta na název Obuvnický průmysl Svit, a. s. BOPO, odštěpný závod Třebíč. Změna názvu byla aplikována od 1. ledna roku 1991.[4] BOPO, svého času druhým největším výrobcem obuvi (největším výrobcem byl Svit a.s.Zlín) ve střední Evropě, zaměstnávající až 5000 lidí,[5][1] zastavilo výrobu v roce 2000.[6][1] V roce 2002 podnik převzal konkurzní správce, kdy společnost dlužila celkem 521 milionů Kč.[7] odem byla sílící konkurence z východu. V areálu dnes působí společnost Selva Shoes, která zaměstnala část bývalých zaměstnanců.[8] a v Česku prodává obuv pod značkou Olang. Na tradiční punčochárenskou výrobu též navázala společnost TREPON.[9]

Celý areál je v současné době revitalizován. O revitalizaci areálu v lednu roku 2016 byla natočena třebíčským rodákem Pavlem Horkým reportáž do pořadu Toulavá kamera, pořad se bude vysílat na přelomu března a dubna téhož roku.[10]

Firma podporovala různé kluby jako fotbalové TJ BOPO Třebíč, kuželkářské TJ BOPO Třebíč a gymnastický klub TJ BOPO Třebíč.

Brána do areálu BOPO.

Firma vlastnila areál v Borovině, vjezd do areálu se nachází naproti ulici Řípovská. V tzv. staré Borovině byly stavěny i tzv. Baťovy dvojdomky.

Od roku 2006 se plánuje projekt SOHO Třebíč, který počítá s využitím areálu jako tzv. brownfields. V rámci tohoto projektu by měl v areálu vzniknout park, obchodní dům s parkovištěm a čerpací stanicí, obytný komplex a muzeum obuvnictví v Třebíči. V roce 2015 došlo k otevření ekotechnického centra Alternátor s expozicemi průmyslu v areálu továrny, několika dětských hřišť a k rekonstrukci několika budov.[11]

Mezi lety 2014 a 2015 došlo k úpravám brownfieldu bývalého areálu společnosti BOPO, byly upraveny 3 hektary území, byly zhotoveny nové inženýrské sítě, dopravní napojení, infrastruktura a byly provedeny další úpravy. Celkové náklady dosáhly 41 milionů Kč.[12] V říjnu roku 2016 bylo otevřeno call centrum společnosti ČEZ, to vzniklo v areálu společnosti BOPO[13]

V areálu bývalé továrny byla v roce 2019 odhalena pamětní deska Bedřichovi Kružíkovi, který v továrně pracoval. Nedaleko je také odhalena pamětní deska Janu Antonínovi Baťovi.[14]

• Oficiální stránky projektu
• Fotogalerie a článek o projektu na stránkách Třebíčského zpravodaje