Třešeň ptačí

Třešeň ptačí (Prunus avium) neboli třešeň obecná[2] je statný strom dorůstající výšky až 35 m.[3] Třešeň ptačí pochází patrně z Přední Asie, ale je zdomácnělá po celé Evropě. Divoce roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorského stupně. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd v zahradách a sadech. Pro svou otužilost je pěstována jako ovocný strom i u horských chalup v polohách, kde ostatní ovocné stromy (jabloně, hrušně, ořešáky…) již nenacházejí vhodné podmínky.

Třešeň ve stromořadí
Třešeň ptačí
Plody třešně ptačí
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodslivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus avium
L., 1755
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled

Květy třešně ptačí

Koruna bývá vejčitá (platí pro solitéry). Kůra je v mládí hladká, červenohnědá, později černo nebo šedo-hnědá, příčně se odlupující. Borka bývá slabá šedočerná. Letorosty jsou poměrně silné, červenohnědé s popelavým povlakem. Pupeny jsou vejčitě kuželovité, většinou nahloučené na koncích postranních větévek. Z obvejčitých až 15 cm dlouhých listů vybíhá jakoby „seškrcená“ špička. Po obvodu jsou hrubě pilovité, na čepeli blízko řapíku mají dvě červenavé nektarové žlázky. Bílé oboupohlavné květy v bezlistých okolících vykvétají před olistěním (v podmínkách ČR dle polohy většinou v dubnu až květnu). Plodem je kulovitá červená, později velmi temně rudá peckovice.[4] U planých stromů má plod (třešeň) dozrávající v červenci průměr pouze cca 1 cm. Pod tenkou dužinou ukrývá tvrdou žlutohnědou kulovitou pecku.

Využití

Plody šlechtěných odrůd nacházejí široké uplatnění v potravinářství (marmelády, kompoty, sirupy, cukrovinky…). V lesnictví jde o poměrně opomíjenou, ale velmi perspektivní dřevinu. Na vhodných stanovištích dokáže její příměs podstatně zvýšit ekonomický výnos a zároveň jde o meliorační a zpevňující prvek v lesním porostu.[5] Dřevo je velmi cenné. Používá se především pro výrobu luxusního nábytku a výrobu nábytkářských dýh. Má široké červenohnědé jádro a úzkou červenavou běl. Je tvrdé, těžko štípatelné. Ve městech a parcích plní stejně jako ostatní druhy třešní a slivoní také funkci oblíbené okrasné dřeviny, vyšlechtěna je řada kultivarů (např. plnokvětá ˈPlenaˈ se sterilními sněhobílými květy).

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. (česky)
  4. MERGL, Jaroslav, a kol. Lesnická botanika. 1. vyd. Praha: SZN, 1984. S. 182.
  5. Třešeň ptačí – vtroušená, nebo hlavní dřevina?. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [online]. [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.