Řípov

V takzvané zakládací listině třebíčského kláštera je uveden jako Gripovici.[3] Vždy patřil k třebíčskému panství. V okolí lze najít jaspisy a acháty a to převážně v dešťových zmolách. V okolí obce lze také nalézt rezidua s opály po zvětrávání hornin moldanubika.[4] Roku 1558 i 1678 je zde uváděno 5 láníků.[3] Tratě v obci se nazývaly dříve U Hařůvky, Poloděly, U Zmoly a Na Klinku. Cesta do města v podobě silnice vedoucí od nádraží Třebíč-Borovina (pojmenováno až v roce 1949, do té doby pojmenováno jako zastávka Řípov) byla vybudována až mezi lety 1922–1923, druhá silnice z obce vedoucí směrem na Červenou Hospodu byla zbudována v roce 1931. V roce 1937 došlo k připojení obce na elektrickou rozvodnou síť, ve stejném roce byla ve městě založena obecní knihovna. Dříve patřila obci i Brázdova cihelna, později se z této budovy stala střelnice policie.

Obec se v roce 1960 stala částí města Třebíče.[3] V polovině osmdesátých let 20. století se v obecní pastoušce měli scházet dělničtí předáci socialisté.[3] Po roce 1945 byla oblast nivy rozparcelována na další drobné pozemky a vznikla zahrádkářská kolonie, v roce 1960 pro zkrácení cesty zahrádkáři vybudovali lávku, ta byla však zničena v roce 1985 při povodni a později znovu vybudována za přispění obce.[3]

• Kaplička panny Marie postavená mezi lety 1882–1885[3]
• Pomník obětem 1. sv. války[6]

• Eduard Pokorný (1902–1979), spisovatel

• Pohledy do Řípova
• 
  Tak jako na levém břehu Jihlavy, i její řípovský pravý břeh je hojně využíván k individuální rekreaci.
• 
  Cestu podél řeky využívají cyklisté.
• 
  Ukázka starší řípovské hospodářské zástavby.
• 
  Stodola na západním okraji Řípova.
• 
  Střed vsi.

• Římskokatolická farnost Třebíč-město

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řípov na Wikimedia Commons