Vilém Mrštík

Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov[2] – 2. března 1912 Diváky[3]) byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové.

Vilém Mrštík
Vilém Mrštík (1910)
Narození14. května 1863
Jimramov, Morava
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. března 1912 (ve věku 48 let)
Diváky
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtívykrvácení
Místo pohřbeníDiváky
NárodnostČeši
Povolánípřekladatel, spisovatel, dramatik, literární kritik, novinář, kritik a publicista
ChoťBožena Mrštíková-Pacasová
PříbuzníAlois Mrštík, František Mrštík[1] a Norbert Mrštík[1] (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Diváky, hrob bratří Mrštíků

Život a tvorba

Původ, sourozenci a sňatek

Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů ševce Aloise (1834–1918) a švadleny Františky. Už roku 1869 se s rodiči a bratry Aloisem (1861–1925), Františkem[4] (1865–1909) a Norbertem[5] (1867–1905) odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1875) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. Po několika letech pražského života, při němž se věnoval literární a společenské činnosti, se pro zhoršující se psychické problémy odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou, roz. Pacasovou z Hejčína u Olomouce (napsali spolu divadelní hru Anežka).

Tvorba

Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.

Část Vilémova literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek (obálku nakreslila Zdenka Braunerová, s níž poutal Viléma hluboký vztah). Lyrickou notu si Vilém vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a jeho milované Helenky se stal klasickým dílem, které vzbudilo velký ohlas v široké veřejnosti. Vedle mnoha knižních vydání bylo dvakrát zfilmováno (1926 – němý film režiséra K. Antona a 1940 film O. Vávry), dvakrát zdramatizováno (1942 B. Stejskal a B. Vrbský a 1955 L. Pleva) a J. Kvapil Pohádku máje zpracoval jako operu (premiéra r. 1950 v Národním divadle). Prvky naturalismu má Vilémova Santa Lucia. Poslední a nedokončené dílo Zumři jakoby předznamenalo tragický konec Vilémova života.

Vášeň pro včelaření

Vilém, ale také jeho bratr Alois, byli vášnivými včelaři[6]. Včelín, který Vilém vlastnil, čítal až devadesát včelstev[7]. Byl rovněž autorem některých technických inovací[8]. Maketa jeho vylepšeného úlu je k vidění v památníku Viléma Mrštíka v Helenčině údolí mezi Diváky a Boleradicemi[9]. Po Vilémově tragickém úmrtí se o jeho včelín starali jeho otec a bratr Alois.

Poslední léta

Poslední léta prožil Vilém Mrštík už jen v Divákách, kde byl jeho bratr Alois správcem obecné školy. Spolu s ním pak v letech 1907 až 1910 redigoval Moravsko-slezskou revui. Vilém Mrštík se už dříve necítil dobře psychicky ani fyzicky, prožíval zklamání v tvorbě, vnímal se jako málo uznávaný, především v pražských literárních kruzích, a svůj autobiografický román Zumři, na němž si zakládal, psal už jen s velkými obtížemi. Trpěl představou, že těžce onemocní a bál se dlouhého umírání, míval pocit, že ho lidé v obci neustále sledují. Tento stihomam ještě více prohloubil jeho dlouhodobou chorobnou psychickou krizi. Záchvaty melancholie a těžké deprese byly stále častější. V předjaří roku 1912 si v těžkém duševním rozpoložení ve sklípku u svého včelína prořízl hrdlo a probodl srdce.

Dílo
  • Santa Lucia – román, příběh osamocení, sebeuvědomění, ztráty iluzí a smrti chudého brněnského studenta po jeho příchodu do Prahy. Vilém v něm vykreslil s impresionostickou senzualitou a s ostře viděnými detaily skeptický obraz reality. V knize vyznává autor svou lásku k Praze [10]
  • Pohádka máje – impresionistický román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a romantické senzitivitě, ústící v útěk před všedním měšťáctvím do přírody. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence [11]
  • Zumři – rozsáhlý román, na kterém Mrštík pracoval od poloviny 90. let, vycházel po částech časopisecky
  • Rok na vsi – rozsáhlá kronika moravské dědiny, jejímž autorem je Alois Mrštík, ale na němž se Vilém zčásti podílel [12]
  • Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších
  • Obrázky (1. vyd. 1894) – kniha cest [13]
  • Bestia triumphans (1. vyd. 1897)
  • Kniha cest – povídky, lyrické prozy a črty, okouzlení jihomoravskou a českou přírodou, malířské vidění bezprostředně zachycující smyslové podněty, dojmy. Realisticky laděné příběhy z moravského venkova a pražského prostředí
  • Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Aloisem Mrštíkem (1. vyd. 1897) [14]
  • Stíny
  • Babetta, Verunka a drobné povídky
  • Moje sny – literární kritika
  • Zlatá nit – tematicky nesourodý soubor přírodních i rodinných obrázků, bezprostředních nápadů, črt, úvah a epigramů, dílo je výrazem tvůrčí krize
  • Cesta do Ruska – posmrtně vydaný soubor cestopisných fejetonů

Divadelní hry
  • Maryša (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1894) – Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Pozoruhodným způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, je to syrové drama dívky provdané za bohatého vdovce. Její nešťastný život vyústí v revoltující akt, vraždu manžela jedem. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel a rozpracoval jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu – zřejmě měl rozhodující podíl i na konečné podobě hry. Dodnes je Maryša součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině. [15]
  • Paní Urbanová (1. vyd. 1889, premiéra v Divadle bratří Mrštíků v Brně r. 1955) – naturalistické drama o manželské nevěře [16]
  • Anežka (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1912) – drama v pěti jednáních, jehož původní verzi sepsala Vilémova manželka Božena Mrštíková. Tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milující dívky

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu Viléma Mrštíka farnost Jimramov
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Diváky
  4. Matriční záznam o narození a křtu Františka Mrštíka farnost Jimramov
  5. Matriční záznam o narození a křtu Norberta Mrštíka farnost Jimramov
  6. VESELÝ, Josef. 1193. schůzka: Včely jsou zajímavá kniha. Otevři ji a uvidíš, co všechno se ti postupně bude objevovat. dvojka.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2018-05-06 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
  7. SEKEREŠ, Jiří. Úly bratří Mrštíků – stručná historie a zpráva o konzervátorském zásahu [online]. Regionální muzeum v Mikulově, 2015 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
  8. MRŠTÍKOVÁ, Božena. Mrštíkovy včely. Praha: Katolický literární klub, 1943.
  9. HORÁK, Jan. Otevřeli památník [online]. Městys Boleradice, 2013-05-28 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
  10. MRŠTÍK, Vilém. Santa Lucia [online]. Praha: J. Otto, 1921 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  11. MRŠTÍK, Vilém. Pohádka máje [online]. Praha: J. Otto, 1930 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  12. MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi [online]. Praha: Praha, 1940 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  13. MRŠTÍK, Vilém. Obrázky [online]. Praha: J. Otto, 1922 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  14. MRŠTÍK, Alois. Bavlnkovy ženy a jiné povídky [online]. Praha: J. Otto, 1923 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  15. MRŠTÍK, Vilém. Maryša [online]. Praha: Divadelní nakladatelství a knihkupectví Otakar Růžička, 1943 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
  16. MRŠTÍK, Vilém. Paní Urbanová [online]. Praha: Vilém Mrštík, 1889 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.

Literatura
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 181–184.
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585–586.
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha : Panorama, 1984. 521 s. S. 381, 385, 393–395.
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha : Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín : B. Mrštíková, 1933–1938.
  • NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Vilém Mrštík a jeho "Zumři", s. 159–166.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 348–354.
  • PYTLÍK, Radko. Vilém Mrštík : osud talentu v Čechách. Praha : Melantrich, 1989. 333 s. ISBN 80-7023-035-5.
  • PYTLÍK, Radko. Záhady literárního světa. Praha : XYZ, 2009. 268 s. ISBN 978-80-7388-119-1.
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století : Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha : SPN, 1974. 296 s. S. 149–150.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411.
  • DRÁBEK, Jan. Z hovorů s paní Boženou Mrštíkovou: 1942-1945. Loštice: Společenská knihtiskárna, 1945.

Online dostupná díla
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otakar Růžička, 1940. Dostupné online.
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha: Rozhledy, 1897. Dostupné online. Proslulý manifest protestující proti plánované asanaci v historickém centru Prahy, esej na obranu starobylého historického rázu města proti modernímu vandalismu, proti nekulturním zásahům tehdejšího pražského magistrátu a ničení stavebních památek..
  • MRŠTÍK, Vilém. Paní Urbanová. Praha: nákladem vlastním, 1889. Dostupné online. Děj dramatu Viléma Mrštíka se odehrává v okresním městě a jeho hlavní postavou je žena obchodníka Urbana.
  • MRŠTÍK, Vilém. Pohádka máje. Praha: Vyšehrad, 1949. Dostupné online.
  • MRŠTÍK, Vilém. Santa Lucia. Praha: J. Otto, 1921. Dostupné online.
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Praha: J. Otto, 1923. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.