Ptáčov

Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba 2 km, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 km.

V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, Nohavička, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.

U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.[2]

Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček a národní umělec Josef Brož. Inspiroval se zde také třebíčský umělec Ladislav Novák.

Od svých sedmi let zde v letech 1919–1927 žil u Josefa a Bernardy Mitiskových – sourozenců své zemřelé matky, budoucí parašutista a člen paraskupiny Anthropoid Jan Kubiš.

Integrovanou částí Třebíče se Ptáčov stal k 1. lednu 1980. Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.[3]

Místní dominantou návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti svatého Václava postavili Ptáčovští sochu sv. Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.

• Z ptáčovských památek
• 
  Ptáčovský dům č. p. 19. Staré zemědělské stavení
• 
  Socha sv. Václava z roku 1929
• 
  Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1908
• 
  Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou

• Alois Kratochvíl (1889–1964), pedagog, těsnopisec;
• Ludmila Hartmannová Kybalová (1929–2012), historička umění, zemřela v Ptáčově;
• Jiří Sýkora (1995–dosud), vícebojař, juniorský mistr světa v atletice.

• 
  Klapovský potok u ústí do řeky Jihlavy
• 
  Ptáčovský žleb