Hroznatín

Hroznatín je obec v okrese Třebíč. Žije zde 111[1] obyvatel.

Hroznatín
Centrum Hroznatína
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550639
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°17′52″ s. š., 15°54′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel111 (2022)[1]
Rozloha3,91 km²
Katastrální územíHroznatín
Nadmořská výška587 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů40 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHroznatín 21
675 05 Rudíkov
[email protected]
StarostkaBc. Jana Uchytilová
Oficiální web: www.hroznatin.cz
Hroznatín
Další údaje
Kód obce550639
Kód části obce143251
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Vlčatín, Benetice, Bochovice, Horní Vilémovice, Rudíkov, Přeckov a Horní Heřmanice.

Historie

Rodný dům Ludvíka Svobody

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Název nese podle svého zakladatele Hroznaty.[3] První písemná zmínka pochází z roku 1365, kdy je zmíněno věno Jana z Meziříčí manželce Anně ze Šternberka. V roce 1447 se majitelem vesnice stal Mikuláš z Náramče, ale ten ji hned téhož roku prodal Anně z Březníka. V roce 1453 pak zakoupil vesnici Ondřej Něpra z Oslavice na Pozďatíně, jeho syn Mikuláš Něpr pak v roce 1497 prodal Zikmundovi z Mírova Pozďatín, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice. V roce 1538 pak vesnice přešla do majetku Smilovi Osovskému z Doubravice a v roce 1555 pak vesnici získal Burian Osovský z Doubravice, který ji prodal Oldřichovi z Lomnice a vesnice tak patřila pod náměšťské panství. V roce 1881 byl Jindřichem Haugwicem prodán Hroznatín, Batouchovice, Vlčatín a Bochovice Ludvíkovi a Jindřichovi Hellerovým a Adolfovi Lieblichovi.[4]

Roku 1895 se ve vesnici narodil československý prezident a generál Ludvík Svoboda. Po propuštění z vězení v roce 1952 pracoval krátce ve zdejším JZD, v obci také žila jeho manželka Irena Svobodová. Během první světové války byla velká část občanů mužského pohlaví povolána do války, ve válce umřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1928 byla dokončena stavba silnice mezi Rudíkovem a Hroznatínem a v roce 1947 pak byla vybudována silnice mezi Hroznatínem a spojkou mezi Beneticemi a Bochovicemi a téhož roku byl v obci zaveden vodovod. V roce 1949 pak bylo v obci založeno JZD a v roce 1951 pak také sbor dobrovolných hasičů. Od roku 1960 připadl Hroznatín správně pod okres Třebíč, do té doby byl v okresu Velké Meziříčí. Roku 1961 bylo místní JZD sloučeno s JZD Rudíkov a v roce 1964 byl Hroznatín začleněn pod Rudíkov. V září 1969 navštívil obec rodák a prezident ČSSR Ludvík Svoboda. Od roku 1970 do roku 1975 probíhala v Hroznatíně stavba nové školní budovy, ta pak byla otevřena v roce 1975. V roce 1980 pak byla odhalena pamětní deska Ludvíka Svobody a v roce 1985 byl v jeho rodném domě otevřen Památník armádního generála Ludvíka Svobody.[4]

V roce 1990[5] se Hroznatín správně oddělil od Rudíkova a stal se samostatnou obcí a roku 1992 byla ukončena činnost Památníku Ludvíka Svobody. Roku 2000 byla postavena zvonička na návsi a v roce 2003 byla obec plynofikována.[4]

V roce 2019 bylo rozhodnuto, že obec v obci vyčlení pozemek pro stavbu nového kulturního domu, část staveb provedou v rámci brigády dobrovolně přímo občané obce.[6] Stavba byla dokončena v červenci roku 2020, cena nakonec dosáhla 6,3 milionu Kč, proti původně plánovaných 9,3 milionu Kč.[7] Slavnostní otevření kulturního domu bylo spojeno s oslavami 655 let od první písemné zmínky.[8]

Do roku 1849 patřil Hroznatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1882 patřil Hroznatín pod Rudíkov a mezi lety 1964 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Hroznatína[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 152 189 170 167 176 208 186 164 176 158 146 112 99

Politika

Z Hroznatína pocházel československý prezident Ludvík Svoboda.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Hroznatín
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (33.33 %) ČSSD (21.05 %) ANO 2011 (21.56 %) ANO (37.5 %) SPD (19.29 %)
2. KDU-ČSL (29.41 %) TOP 09 (21.05 %) ČSSD (19.6 %) Piráti (14.28 %) ANO (19.29 %)
3. ODS (23.52 %) VV (19.29 %) TOP 09 (13.72 %) SPD (12.5 %) TSS (15.78 %)
účast 64.56 % (51 z 79) 68.67 % (57 z 83) 64.56 % (51 z 79) 65.12 % (56 z 86) 61.70 % (58 z 94)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hroznatín
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. DOHODA pro Vysočinu (31.25 %) ČSSD (34.48 %) STAN+SNK ED (25.0 %) STAN+SNK ED (40.54 %)
2. ČSSD (31.25 %) Pro Vysočinu (34.48 %) ANO 2011 (22.5 %) KDU-ČSL (10.81 %)
3. KDU-ČSL (12.5 %) KSČM (13.79 %) KDU-ČSL (15.0 %) Piráti (10.81 %)
účast 37.21 % (32 z 86) 35.80 % (29 z 81) 50.62 % (41 z 81) 40.66 % (37 z 91)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (8 hlasů). Volební účast byla 67.07 %, tj. 55 ze 82 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 60.98 %, tj. 50 ze 82 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (6 hlasů). Volební účast byla 72.62 %, tj. 61 ze 84 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 60 ze 84 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti

Osobnosti

Kultura a turismus

U Hroznatína byl postavena na vodovodu z vodní nádrže Mostiště vodojem v podobě jehlanu.[24]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Hroznatín, s. 129–130.
  4. Historie [online]. Hroznatín: Obec Hroznatín [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  5. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně 383 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86931-59-3, ISBN 80-86931-59-5. OCLC 741403440 S. 93.
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Vesnice si hlavně brigádnicky postaví nový kulturní dům. trebicsky.denik.cz. 2019-05-25. Dostupné online [cit. 2019-05-29]. (česky)
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Nadřeli se, ale stálo to zato. V Hroznatíně si sami postavili kulturní dům. Třebíčský deník. 2020-07-07. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. (česky)
  8. REDAKCE. Dobrá věc se podařila. V Hroznatíně otevřou brigádnicky postavený kulturák. Třebíčský deník. 2020-09-05. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. (česky)
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 93.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  22. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  23. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  24. ČERNÝ, Kamil. Vodovod by pokryl spotřebu i třikrát. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-16 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.