Stařečka
Stařečka ( Stařečka, s předložkou 4. pád na Stařečku, 6. pád na Stařečce) je část města Třebíče, historicky mimo Podklášteří nejstarší část města. V roce 2016 třebíčský modelář Stanislav Vrška pracoval na modelu části Stařečka, ten dokončil v únoru roku 2017.[2] V části obce žije 567[1] obyvatel.
Stařečka | |
---|---|
Východní část Stařečky a bazilika | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Třebíč |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′33″ s. š., 15°51′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 567 (2011)[1] |
Katastrální území | Třebíč (0,5 km²) |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
PSČ | 674 01 |
Počet domů | 211 (2011)[1] |
Stařečka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 169757 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Umístění
Stařečka je ohraničena ulicemi Pražskou, Koželužskou a Řípovskou. Protéká jí i Stařečský potok a nachází se zde Máchovo jezírko. Nachází se zde Dělnické náměstí a ZŠ Bartuškova, své sídlo zde mají i továrny bývalého BOPA. Vede zde trať vlaku.
Historie
Stařečka je jednou z nejstarších částí Třebíče. S největší pravděpodobností je zmiňována ve výčtu klášterního majetku z roku 1104 jako Starici. V té době měla nejspíše podobu jako osady, příp. vesnice.[3]
Někdy kolem roku 1220 zde vznikla trhová vesnice, jež byla nástupce tržiště v Podklášteří, které již nedostačovalo svou velikostí a kvůli řece Jihlavě nemělo příliš možností se rozšiřovat. Tržiště na Stařečce bylo také předchůdcem města Třebíče, které později vzniklo o něco východněji. Tržní část Stařečky se do dnešních časů nedochovala, protože jižní část tržiště musela v 80. letech 20. století ustoupit výstavbě autobusového nádraží a průtahu silnice I/23 městem.
Součástí je i Poušov, kde se nachází tzv. Baileyho most, který byl v roce 2018 rekonstruován.[4] Stavba byla v květnu roku 2018 přerušena, neboť došlo k problémům s podložím, kdy nelze instalovat piloty nového mostu. Stavba byla dokončena na konci srpna 2018.[5] V roce 2020 bylo oznámeno, že je možné, že most bude nahrazen dřevobetonovým mostem z kůrovcového kalamitního dřeva. Most této technologie, který by měl být postaven by měl být nejdelší v Evropě.[6] Most by měl dosáhnout celkové délky 22 metrů, je to hraniční délka pro stavbu mostu touto technologií. Jádro mostu by mělo být z kůrovcového dřeva, na něm má být vozovka z betonu. Cena mostu by měla dosáhnout zhruba třetinových nákladů na stavbu mostu jinými technologiemi (tj. třetinu z částky 40 milionů Kč). Nosnost současného mostu je 2 tuny, nový most by měl mít omezenou nosnost na 3 tuny, fakticky ale unese více. Most by měl být stavěn jako přelivný, tj. při povodni bude smontováno zábradlí a voda přes most přeteče. Most by měl vydržet z důvodu použití mrtvého dřeva více než 100 let.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1465 | 1834 | 2532 | 2905 | 2897 | 3121 | 3241 | . | . | . | 771 | 564 | 539 |
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Třebíčský větrný mlýn Větrník – větrný mlýn zbudovaný v 19. století
- Máchovo jezírko
- Stařečský potok
- Továrny BOPO
- Kozí farma, na které si lze vypůjčit kozu, se kterou se lze projít kozí stezkou.[9]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ČTK. Modelář pracuje na modelu nejstarší třebíčské čtvrti Stařečka | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
- Třebíč - Z historie benediktinského opatství/ Rudolf Fišer – Edice Vysočiny - Fibox Třebíč, 2004 – 183 s.; str. 76
- JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava mostu, nové záchodky, stavba podchodu. To vše je v plánu v Třebíči. Třebíčský deník. 2018-01-18. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. (česky)
- JAKUBCOVÁ, Hana. V Poušově se nestaví kvůli podloží. Most bylo nutné přeprojektovat. Třebíčský deník. 2018-05-04. Dostupné online [cit. 2018-05-08]. (česky)
- KARBAN, Pavel. Most z kůrovcového dřeva a betonu? Ostravští odborníci věří, že je to možné - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
- JAKUBCOVÁ, Hana. FOTO: Mrtvé kůrovcové dřevo poslouží ke stavbě unikátního mostu v Třebíči. Třebíčský deník. 2020-02-26. Dostupné online [cit. 2020-05-28]. (česky)
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. Roky 1869–1930 zahrnují i Borovinu, roky započteny 1950–1970 u Vnitřního Města.
- ŠAROUNOVÁ, Irena. V Třebíči na Vysočině se můžete vydat na kozí stezku. Kozu samozřejmě dostanete s sebou. ČRo Region [online]. Český rozhlas, 2021-11-07 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.