Kostnice (město)

Město bylo založeno jako keltské, později rozšířeno na římské opevněné sídlo s okrskem kolem pozdějšího Münsteru. Základy kvádříkového zdiva z té doby byly zachyceny archeologickým výzkumem z roku 2004 a jsou zčásti přístupné v podzemí. Za císaře Augusta se stalo součástí Říše římské, provincie Raetie. Název získalo po císaři Konstantinovi II., strýci Konstantina Velikého. Nad Římany zvítězili ve 4. století germánské kmeny Alamanů, kteří od iro-skotských a fríských misionářů postupně přijali křesťanskou víru. Roku 585 se město stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima a byl pro něj vybudován dóm v podobě trojlodní raně křesťanské baziliky. Na jeho základech vznikl gotický münster. V letech 585–1821 byla Kostnice sídlem diecéze.

V letech 1192–1548 bylo svobodným říšským městem s právem ražby vlastní mince a pravidelnými trhy. Za trhový sklad zboží sloužila pozdější Koncilní budova. Za svoji samostatnost město vděčilo císaři Fridrichu Barbarossovi. Stalo se tržním a řemeslnickým centrem, obchodovalo se zemědělskými produkty i s výrobky řemesel, zejména s plátnem.

V letech 1414–1418 se město stalo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného kostnický koncil, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského.

V letech 1548–1806 byla Kostnice pod vládou Habsburků. V letech 1806–1952 byl Kostnice součástí velkoknížectví bádenského. Roku 1848 se revolucionáři v čele s Konradem Kerzerem neúspěšně pokusili nastolit republiku.

Ve městě sídlí Univerzita Kostnice, založená roku 1966 v aule Inselhotelu, dnes působí ve vlastním univerzitním kampusu.

• Münster – biskupská katedrála (velechrám), trojlodní gotická bazilika se západním chórem, kryptou a dvěma podzemními kaplemi, sv. Konráda a oktogonální kaplí sv. Mauricia, v níž je umístěna raně gotická osmiboká stavba Božího hrobu, významná kamenosochařská památka z doby kolem roku 1260 prezentuje v nástavcích atiky 12 soch stojicích apoštolů a po obvodu christologický cyklus. Významné gotické prvky v interiéru katedrály: nástěnná malba sv. Kryštofa s Ježíškem, gotické dřevořezby: dvoje západní vrata s cykly reliéfů ze Starého zákona a Kristova života , chórové lavice s řezanými figurkami na čelech a v nástavcích vimperků. Nedochovaly se staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu. U vchodu je v dlažbě vsazena mosazná destička, označující legendární místo,kde stál obžalovaný Jan Hus. Raně barokní kazatelna (1680) – dřevořezba, skříň se symboly čtyř evangelistů je nesena sloupem v podobě sochy praotce Abraháma s obětním beránkem u nohou. Na severní straně chrámu je mj. barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrnou relikviářovou bustou světce a s oltářním obrazem Svržení sv. Jana z Karlova mostu. Některé sloupy mezilodní arkády jsou původem románské.
• Křížová chodba münsteru – gotická stavba s křížovými klenbami a rekonstruovanými okenními kružbami; na severní straně je zavěšeno 5 malovaných genealogických tabulí jihoněmecké šlechty; biskupská rezidence stojí po jižní straně od münsteru
• Mariánský sloup – socha stojící Panny Marie s Ježíškem z roku 1753, odlitá ze železné litiny, na paměť předchozích morových epidemií
• Kostel sv. Štěpána (St. Stephanskirche; Barfüsserkirche) – původem raně křesťanský, přestavěný ve 2.třetině 13. století na klášterní chrám řádu minoritů; dnes gotická trojlodní bazilika se zbytky nástěnných maleb ze 14. století, chórové lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300, doplněny kolem 1430; bazilika vyhořela roku 1398, ale posloužila v době památného koncilu k třítýdennímu zasedání; byla rekonstruována po roce 1424; z barokních úprav pocházejí varhany a jejich maska Konvent minoritů (později františkánů) přiléhá ke kostelu; mozaika z fajánsových dlaždic na vnější stěně připomíná, že zde Friedrich Hecker v čele rebelů roku 1848 vyhlásil republiku
• Židovský památník – bývalý tržní dům naproti münsteru; v suterénu byly archeologickým výzkumem odkryty fragmenty gotického domu se sklepem ze 13.–14. století
• Kostel Nejsvětější Trojice (Hl. Dreifaltigkeitskirche) – klášterní kostel někdejšího kláštera řádu augustiniánů – eremitů, založeného roku 1268; nástěnné malby na stěnách lodi: 2 pásy, v horním pásu starší výjevy z dějin řádu, ve spodním jsou ve cviklech zpodobeni svatí patroni a proroci, mj. nad kruchtou trůnící sv. Zikmund – je kryptoportrétem císaře Zikmunda Lucemburského, který tuto část maleb objednal jako dík za své ubytování v klášteře v době koncilu; razantní restaurátorské zásahy z roku 1906.
• Kristův kostel (Christuskirche) – bývalý jezuitský kostel, raně barokní architektura, vystavěná po roce 1623; nyní slouží starokatolické církvi; přiléhá k němu budova někdejšího jezuitského – nyní městského divadla; na fasádě v úrovni 1.patra je polychromovaný raně barokní reliéf s divadelní scénou jezuitských herců.
• Konzilsgebäude – dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu; na jižní straně dochovaný gotický portálek s erby; v regotizované podobě přestavěné ve 2.polovině 19. století (s nástěnnými malbami v přízemí) dnes slouží jako restaurace.
• Steigenberger Inselhotel – luxusní hotel na ostrově v Bodamském jezeře, přestavěný v letech 1870–1874 rodinou Ferdinanda von Zeppelina z gotického kláštera a kostela dominikánů ze 13. století (činného do roku 1785), zde v polokruhové věžičce byl vězněn Jan Hus; kámen k němuž byl přikován, se v sakristii chrámu ukazoval nejméně od 18. století (dnes je v tzv. Husově domě); cyklus nástěnných maleb v gotické křížové chodbě znázorňuje významné dějinné okamžiky Kostnice od mytických počátků po otevření hotelu.Z gotických staveb se dochovalo také zdivo kostela, dnes je kostel přepažený a slouží jako součást slavnostního sálu.
• Městské opevnění bylo zbořeno před stavbou želenice v 60. letech 19. století; dochovaly se z něj tři kamenné věže s branami: Schnetztor ze 14. století, Rheintorturm' z doby kolem roku 1400, a Pulverturm (Prašná věž) s částí hradební zdi.
• Husův kámen (Hussenstein) – památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.

Pamětní deska Jana Husa

• Karl Julius Perleb (1794–1845), botanik
• Ferdinand von Zeppelin (1838–1917), konstruktér ztužených vzducholodí
• Eugen Fink (1905–1975), filosof a fenomenolog
• Hans Robert Jauß (1921–1997), literární teoretik a romanista
• Georg Elser (1903–1945), odpůrce nacismu, atentátník na Hitlera

• Fontainebleau, Francie
• Lodi, Itálie
• Richmond, londýnský obvod, Anglie
• Su-čou, Čína
• Tábor, Česko