Cechy v Třebíči

Cechy v Třebíči je článek, který pojednává o cechovních podmínkách v Třebíči, největšími cechy byly cech koželužnický a soukenický, z těchto cechů se vyvinuly i největší třebíčské společnosti jako byly Budischowsky & Söhne, Carl Budischowsky & Söhne, Subakova koželužna a Fundulusova fabrika.

1. Pečeť městská z r. 1867, 4. Pečeť městská z r. 1571, 2. Pečeť cechu bednářského, 3. cechu ševcovského, 5. cechu krejčovského, 6. cechu jirchářského (všechny 4 z novější doby)
Budova staré továrny Budischowského, tj. cechu výrobců obuvi

Prvotní větší rozvoj cechů v Třebíči nastal v 17. století, v přehledu cechů z roku 1763 se začal projevovat větší počet zástupců cechu soukenického, bylo také rozhodnuto, že Karel Josef z Valdštejna založí manufakturní výrobu.[1] Ve století 19. se začal silně rozvíjet i cech koželužnický a vznikly tak zmíněné společnosti.

V dokumentech třebíčského soukenického cechu se zjevuje jedno z nejstarších vyobrazení tzv. smajlíka.[2]

Počty dělníků jednotlivých cechů

Existuje více srovnání počtů dělníků, mimo jiné se jimi zabýval i prof. Fišer.

Společenstva a spolky

Společenstvo hostinských a výčepníků soudního okresu třebíčského

Společenstvo bylo založeno živnostníky hostinskými v Třebíči, prvním předsedou byl Václav Weigner. Založeno bylo 3. května 1895. Členy byly majitelé hostinců, kaváren a hotelů (např. U tří knížat na Karlově náměstí, Hotel Podlipný u vlakové zastávky. Společenstvo se mimo jiné zabývalo založením a spravováním fondu pro zestárlé a zchudlé členy či regulováním prodejů. Bylo uvedeno, že po roce 1926 byla živnost v krizi. Členů k roku 1935 mělo být 156, z toho 60 v Třebíči.[3]

Odkazy

Reference
  1. CHYLÍK, Jindřich. Vývoj moravského koželužství do poloviny XIX. století. 1. vyd. Třebíč: Technická hlídka koželužská 23, 1949. S. 278.
  2. JAKUBCOVÁ, Hana; BÁRTA, Jiří. Náš smajlík je starší. Archiváři rozjeli hitparádu emotikonů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-18 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
  3. Městská rada v Třebíči. Třebíč: Město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. 131 s. Kapitola Společenstvo hostinských a výčepníků soudního okresu třebíčského, s. 122.

Literatura
  • FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města. Ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno: Blok, 1978. 210 s., bibliografie. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.