Městská knihovna v Třebíči

Prvním krokem k založení obecní knihovny v Třebíči bylo ustanovení Spolku pro zakládání knihoven. To se stalo 6. dubna 1885. Zakladateli spolku byli Alois Grimmich, profesor gymnázia Jan Pochop a učitel František Doležel. Ještě toho dne byly sepsány zakládací listiny o založení veřejné knihovny s názvem Knihovna pro lid. Jejím prvním působištěm měla být malá místnost v budově bývalé německé školy na Hasskově ulici. První knihy byly většinou dary od občanů města. Již ve třetím roce měla knihovna úctyhodných 1888 svazků a 177 členů. Během prvních deset let působení veřejné knihovny bylo čtenářům zapůjčeno asi 150 000 svazků. Všechny aktivity a nákup knih byly v té době hrazeny pouze z příspěvků členů, proto se spolek neustále pokoušel o zvýšení počtu členů. V rámci zviditelnění svých aktivit a zlepšení finanční situace spolek uspořádal roku 1885 první dva koncerty, návštěvnost však nebyla vysoká, proto spolek na těchto akcích spíše prodělal. Větší úspěch sklidil až koncert o svatodušních svátcích roku 1891, kdy bylo vybráno 115 zlatých, které plně připadly knihovně. O zajištění stálých příjmů bylo postaráno ještě rozmístěním pokladniček po restauracích a vinárnách nebo výnosem z turnajů v kuželkách. Knihovně občané pomáhali i svými knižními dary, někdy velmi hodnotnými. Velký obrat pro knihovnu přišel v roce 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách. Reakcí na něj bylo převzetí spolkové knihovny městem a její přejmenování na Husovu veřejnou knihovnu. Finanční potřeby knihovny byly vyřešeny městskými dotacemi.[1]

Dne 15. ledna 1929 se stal ředitelem písecký rodák František Křesťan,[2] za jeho vedení ve třicátých letech knihovna zažívá rozmach, počet výpůjček rostl a knihovna začala vydávat časopis Čtenář, který se stal vůbec druhým časopisem vydávaným knihovnou v tehdejším Československu. Poměrně často se v tomto období píše o knihovně v novinách, kde je hodnocena velmi kladně.[1]

Období rozmachu končí druhou světovou válkou, kdy je zastaveno i vydávání časopisu Čtenář. Další rozvoj přichází až po druhé světové válce. Knihovna již natrvalo získává svou vlastní budovu a dále se rozrůstá.[3] V roce 1946 se v třebíčské knihovně objevila novinka, kdy František Křesťan zavedl v knihovně volný výběr knih. V roce 1967 pak byl z pozice ředitele odvolán.[2] Pozdějším ředitelem byl Vladimír Lavický.[4] Knihovna byla přejmenována na Okresní knihovnu a sídlila ve dvou budovách na Hasskově ulici, tyto budovy město získalo od tehdejšího Městského NV v roce 1983. Od tohoto roku byla řešena i rekonstrukce budovy bývalé školy na Hasskově ulici, měla do ní být vrácena škola, nicméně by to znamenalo zlikvidování projektové dokumentace v hodnotě 230000 Kčs. V této době taky bylo z hlavní budovy knihovny (nynější budova knihovny) detašováno dětské oddělení, oddělení zpracování fondů a celookresní metodika.[5]

Po roce 1993 je přejmenována na Městskou knihovnu v Třebíči. V současné době působí knihovna ve třech pobočkách a při ZMVŠ. Má více než 157 000 návštěvníků ročně a zapůjčuje více než 410 000 knih ročně.[6]

V roce 2020 byla v knihovně uvedena výstava obrazů staré Třebíče.[7] V roce 2020 při pandemii nemoci covid-19 bylo v listopadu otevřeno tzv. výdejní okénko.[8] V roce 2021 je plánována rekonstrukce knihovny, budou vyměněny dva výtahy a schodiště, jde o první etapu celkové rekonstrukce.[9] Později by měla být rekonstruována všechna patra knihovny.[10]

Pobočka v Borovině byla v roce 2019 přestěhována do novějších prostor na Okružní ulici. Nově má pobočka mít bezbariérový přístup.[11][12][13]

• Josef Šabacký

• Městská knihovna v Třebíči v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Oficiální stránky MK Třebíč