Slavice (Třebíč)

První písemná zmínka o Slavicích pochází z roku 1303, kdy na listině paní z Hodic jsou zmíněni svědkové Dětlín a Kunrát, bratři ze Slavic.[4] V roce 1371 byla vesnice markrabětem Janem Jindřichem přivtělena k hradu Rukštejnu, držel ji ale rok spřízněný s pány z Čechočovic.[4] O dva roky později, v roce 1373, je zmíněn Vok ze Slavic, který tehdy zakoupil 10 lánů od Jana z Heraltic, a roku 1376 pak Boček ze Slavic, jež zakoupil majetek v Čechočovicích. Znám je též Albert ze Slavic, který se vyskytuje na listinách roku 1390. Roku 1406 pohání Dorota, manželka Mikšíka z Králic, Bočka ze Slavic, že jest rukojmě za Čeňka ze Slavic a těch peněz neplnil jejímu muži Mikšíkovi z Králic a Moravovi z Králic.[4]

• 
  Náves
• 
  Vlastenecký pomník na návsi
• 
  Kostelík zezadu
• 
  Kříž před kostelíkem
• 
  Jedna ze tří božích muk za obcí
• 
  Jedna ze tří božích muk za obcí
• 
  Jedna ze tří božích muk za obcí
• 
  Hřbitov
• 
  Pamětní deska Josefa Roupce
• 
  Potok Markovka protékající obcí
• 
  Chráněné jedle bělokoré na Hošťance
• 
  Památný strom Třešeň u Hošťanky (třešeň ptačí)

Slavice jsou vesnicí ležící v České republice přiřazenou k městu Třebíči jako jeho část, která díky polnostem zaujímá ze všech částí největší rozlohu, v přepočtu 14% rozlohy města. Zároveň jsou nejjižněji položenou částí města. Podle historického zemského dělení leží společně s Třebíčí na Moravě, město dnes administrativně spadá do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Sousedními obcemi jsou Mikulovice, které byly do roku 1873 osadou Slavic,[5] ležící dva a půl kilometru jihozápadním směrem, dále pak Petrůvky dva a půl kilometru jihovýchodně od Slavic, Střítež necelé dva kilometry severovýchodním směrem a na západě ležící Mastník vzdálený tři a půl kilometru.

Roku 1667 žilo ve Slavicích 19 půlláníků, kteří měli po 40 měrách každý, 3 podsedky (7 až 13 měr), 2 chalupníci, 1 dvořák a 1 svobodný dvůr v majetku Řehoře z Grynesberka. Ten měl okolo Slavic 87 měr obdělávané půdy a 139 měst půdy pusté. Patřilo mu též 44,5 míry u Výčap.[3]

Roku 1754 jsou udávány půllány po 60 měrách, 2 čtvrtlány po 30 měrách a 7 chalup. Svobodnému dvoru náleží 794 měr polí, 72 měr pastvin a 6 měr zahrad s 85 fůrami sena.[3]

Roku 1840 stálo ve vesnici 37 domů, ve kterých žilo 276 obyvatel. O třicet let později, v roce 1870, je evidováno 42 domů s 324 obyvateli a na přelomu století, roku 1900, 52 domů a 362 obyvatel.[3]

• František Palík (1884–1962), konstruktér bagrů
• Vladimír Krajina (1905–1993), vědec a politik
• Josef Roupec (1896–1943), legionář popravený ve Vratislavi