Nadžíb Albina

Narodil se v Jeruzalémě ještě za dob Osmanské říše (dnes Izrael) do křesťanské rodiny Antona Albina a Victorie Safiehové. Měl ještě dva bratry a sestru. Jeho otec Anton zmizel roce 1918 při bojové akci během první světové války v Osmanské říši.

Před rokem 1930 se oženil s Adelou Morcosovou (1911–1965),[1] křesťankou z Jericha. V letech 1930 až 1950 spolu měli osm dětí.

Pracoval jako technik v temné komoře a od 20. let až do poloviny 30. let fotograf pro fotografickou divizi Americké kolonie přímo pod Lewisem Larssonem.[2] Pracoval především na přijímání a vyvolávání filmů archeologických lokalit v širším okolí Jeruzaléma, ale zpracovával také videozáběry. Působil ve fotografickém oddělení po boku svého bratra Džamila.(fotografie) Mnoho z fotografií, které pořídili Nadžíb, Džamil a Lewis Larsson jsou veřejně k dispozici v Kongresové knihovně ve Washingtonu.

Od 20. ledna 1952 do roku 1967 pracoval jako vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (PAM).[3] Během této doby nafotografoval většinu muzejních sbírek, fragmentů a rukopisů pomocí širokopásmové fluorescenční infračervené fotografie (snímek)[4][5] (procesem známým jako reflected NIR photography[6]). Nadžíb pro muzeum nashromáždil více než 1750 velkoformátových[4] fotografických desek svitků.[7] Kromě toho byly fotografie pořízeny na zvířecí kůži, což dobře umožnilo skládat fragmenty textů k sobě.[4] Tyto snímky se staly jedněmi z prvních fotografií v muzejní sbírce a nejkomplexnější na světě své doby. Fragmenty a svitky tak byly zaznamenány před jejich dalším rozkladem způsobeným při skladování a jsou často považovány za nejlepší pořízené kopie svitků.[8] Některé z následujících destrukcí byly přímým negativním důsledkem skladování ve vlhkých sklepích muzea[9] a podmínek prostředí, kterým muzeum dovolilo fragmenty a svitky vystavit, například cigaretovému kouři, včetně kouře z cigaret Nadžíba. Ve skutečnosti došlo i k poškození Nadžíbových negativů PAM kvůli špatné archivaci a péči.[10] Nadžíb Albina pořídil pět nekompletních sad Svitků od Mrtvého moře.[4] Sady byly segmentově zaznamenávány, tříděny, až po sestavení formátu na výšku, jak je poskládali odborníci muzea PAM; většina svitků a fragmentů byla během procesu fotografována alespoň třikrát.[11] Nadžíb svůj postup a jednotlivé kroky se svitky zaznamenával do deníku, který je dodnes v archivu Izraelského památkového úřadu.

Část svitku s textem Izajáše (Iz 57,17-59,9; 1QIsa^b), ilustrační fotografie

Kromě fotografování fragmentů a Svitků od Mrtvého moře pro PAM, pořizoval Nadžíb pro muzeum ještě i jiné fotografie. To však nezahrnovalo pouze místní snímky. Mnohé z nich byly pořízeny na filmové desky. Svitky od Mrtvého moře byly snímány na desky o formátu 13×18 cm.[12] Další projekty mu zadával tehdejší kurátor muzea Yusuf Saad. Mezi tyto projekty patřilo například dokumentování Wilsonova oblouku v Jeruzalémě[13] nebo Bejt Cur.[14]

V roce 1967 přešlo muzeum v důsledku šestidenní války pod izraelskou správu.[15] Na rozdíl od průběhu Suezské krize, se Svitky od Mrtvého moře nestěhovaly na bezpečnější místo, jako byla Osmanská banka.[16] V důsledku toho utrpěly v té době některé sbírky značné škody. Palestinští Arabové muzeum napadli a pokoušel se ukořistit část obsahu, Nadžíb byl pod hrozbou zbraně požádán o odemknutí skleněných desek, na kterých byly nasnímány Svitky od Mrtvého moře. Lhal tehdy, řekl, že nemá klíče, a dodal, že on sám je Arab. Po třech dnech byl propuštěn. Brzy poté, co Arabové ztratili kontrolu nad muzeem, používaly izraelské síly části muzea jako rozhlednu.[15]

Po této události Nadžíb své zaměstnání v muzeu opustil. Dostal pak ještě nabídku, aby se vrátil do pozice na plný úvazek jako hlavní fotograf v rámci nového izraelského vedení přejmenovaného PAM, nyní známého jako Rockefellerovo muzeum, na počátku grantů a dostupných finančních prostředků.[17] Nabídku však odmítl na protest příslušným změnám ve vnitrostátním řízení muzea a také kvůli významným omezením životních podmínek jeho rodiny v Jeruzalémě.

Po Nadžíbově exilu do Spojených států, těsně před začátkem šestidenní války, se usadil v Los Angeles v Kalifornii. Během této doby na něj a jeho rodinu lidé vyvíjeli určitý tlak, aby předal fotografie Svitků od Mrtvého moře. Nicméně však již na základě dohody s Palestinským archeologickým muzeem všechny fotografie, negativy a fotografická zařízení předal do majetku muzea.

Po odchodu do důchodu a přestěhování do Virginie Nadžíb Albina dne 23. července 1983 zemřel na selhání srdce. Je pohřben na hřbitově v St. Mary's Cemetery ve Fairfaxu ve Virginie.