Jerzy Edigey

Z matčiny strany pocházel ze staré šlechtické rodiny tatarského původu, která se v 16. století usídlila v Litvě. Svůj literární pseudonym si zvolil podle jednoho z náčelníků Zlaté hordy, který údajně stál u zrodu rodu Korických.[2]

Vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Během studia se připojil k radikálnímu pravicovému národnímu hnutí a stal se členem Tábora velkého Polska (Obóz Wielkiej Polski, OWP) a později Národně radikálního tábora (Obóz Narodowo-Radykalny, ONR). Byl zatčen a vězněn v izolačním táboře ve městě Bereza Kartuska (dnes Bjaroza v Bělorusku). Po propuštění pracoval jako advokátní koncipient se specializací na obchodní právo a jako redaktor sportovního oddělení deníku ABC navazujícího na myšlenky OWP a ONR.[2]

Po skončení druhé světové války pracoval jako advokát a žurnalista. Působil také několik let jako trenér polských veslařů a jako funkcionář Polské veslařské asociace. Zahynul společně se svým bratrem při autonehodě a na základě svého přání byl pohřben na muslimském tatarském hřbitově ve Varšavě.[2]

Jako spisovatel debutoval velmi pozdě (až v padesáti letech) románem Czek dla białego gangu (1964, Šek pro bílý gang). Celkem napsal více než čtyřicet detektivních románů a několik historických dobrodružných románů pro děti a mládež. Brzy se stal nejvýznamnějším představitelem žánru, který Stanisław Barańczak nazval „policejní román“ (powieśc milicyjna), čímž myslel dílo tendenčně ideologicky zaměřené na reklamu práce bezpečnostních orgánů v socialistickém státě.[1] Protože však Edigey měl ze své advokátní praxe podrobné znalosti o soudních případech, o práci bezpečnostních orgánů a také osudech lidí, kteří se octli v rozporu se zákonem, byla jeho díla velmi úspěšná nejen doma, ale i v zahraničí (jeho knihy byly přeloženy mimo jiné do češtiny, slovenštiny, ruštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny a japonštiny).[3]

• 07 zglos sie (1976–1987), polský televizní seriál (21 epizod), podle Edigeye natočena epizoda
  • číslo 4: 300 tysięcy w nowych banknotach (1976), režie Krzysztof Szmagier (román Baba-Jaga gubi trop),
  • číslo 11: Wagon pocztowy (1981), režie Krzysztof Szmagier (román Wagon pocztowy GM 38552),
  • číslo 13: Strzał na dancingu (1981), režie Kazimierz Tarnas (stejnojmenný román).
• Případ žárlivého muže (1986), československý televizní film, režie Vladimír Kelbl.

• Alžběta se nevrací, Magnet, Praha 1970, přeložil René Frühauf, špionážní román z polského poválečného prostředí.
• Případ žluté obálky, Magnet, Praha 1971, přeložil René Frühauf, špionážní román z poválečné Varšavy.
• Případ žárlivého muže, Lidové nakladatelství, Praha 1973, přeložil René Frühauf, detektivní román z divadelního prostředí.
• Penzión na pobřeží, Lidové nakladatelství, Praha 1974, přeložil René Frühauf, detektivní román z prostředí penziónu na jižním pobřeží Švédska.
• Střela z Elamu, Albatros, Praha 1975, přeložil René a Jiří Frühaufovi.
• Smrt čeká před oknem, Lidové nakladatelství, Praha 1977, přeložil René Frühauf, detektivní román o odhalení bandy pašeráků drog.
• Strážce pyramidy, Albatros, Praha 1984, přeložil René Frühauf.
• Král Babylónu, Albatros, Praha 1990, přeložil Pavel Frýbort.