Jerzy Andrzejewski
Jerzy Andrzejewski [ˈjɛʐɨ andʐɛˈjɛfskʲi]IPA (19. srpna 1909 ve Varšavě – 19. dubna 1983 ve Varšavě)[1], byl polský spisovatel, dramatik, scenárista, literární a divadelní kritik.
Jerzy Andrzejewski | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. srpna 1909 Varšava |
Úmrtí | 19. dubna 1983 (ve věku 73 let) Varšava |
Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
Povolání | scenárista, politik, spisovatel, dramatik, novinář a romanopisec |
Alma mater | Fakulta polonistiky Varšavské univerzity |
Ocenění | Řád praporu práce 1. třídy (1949) komtur Řádu znovuzrozeného Polska (2006) |
Politická příslušnost | Polská sjednocená dělnická strana |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Studoval polskou filologii na Varšavské univerzitě. Debutoval v roce 1932 povídkou Wobec czyjegoś życia (později přejmenovanou na Kłamstwa). V roce 1938 vydal povídku Ład serca, za kterou v roce 1939 získal Cenu mladých Polské literární akademie. Před druhou světovou válkou byl považován za spisovatele hlásícího se k křesťanskému proudu v polské literatuře. V letech 1940–1944 se angažoval v kulturní činnosti tzv. polského podzemí a během války také pomáhal pronásledovaným židům. Po válce společně s Czesławem Miłoszem napsal scénář k filmu Robinson warszawski, který byl inspirován zkušenostmi Władysława Szpilmana (o kterém byl později natočen film Pianista). V letech 1949–1952 žil ve Štětíně, kde vedl tamní Svaz polských spisovatelů. V letech 1952–1956 byl poslancem Sejmu. V první polovině 50. let 20. století psal propagandistické, socialisticko-realistické texty, které podporovaly stalinismus.
Czesław Miłosz jej ve své knize Zotročený duch, která se (mimo jiné) zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu, popsal jako spisovatele s označením Alfa. Navzdory svému působení v první polovině 50. let ale Andrzejewski v roce 1957 vystoupil z polské komunistické strany a od 60. let 20. století se aktivně podílel na činnosti demokratické opozice. V 70. letech spoluzakládal opoziční organizace Komitet Obrony Robotników a Komitet Samoobrony Społecznej KOR.
![](../I/Jerzy_Andrzejewski_monument.JPG.webp)
Osobní život Andrzejewského byl rozpolcen mezi dva světy. Na jedné straně byl dvakrát ženatý (z druhou manželkou měl dvě děti), na druhé straně ale měl intimní styky s muži. Téma homosexuality se také objevovalo v jeho literární tvorbě (např. v jeho posledním díle Cesarz Heliogabal se věnuje vztahu římského císaře s jeho sluhou).
V roce 1983 zemřel, pochován je na hřbitově 'Cmentarzu Powązkowskim' ve Varšavě.
Dílo
Jeho dílo se zabývá nejen morálními, ale i filosofickými a politickými problémy Polska dvacátého století. Často se zabývá nacistickou okupací Polska a vznikem socialistického Polska.
- Wobec czyjegoś życia (1932)
- Drogi nieuniknione (1936),
- Ład serca (1938, Řád srdce), česky též jako Mír v duší,
- Apel (1945, Apel),
- Noc (1945, Noc),
- Święto Winkelrida (1946),
- Popiół i diament (1948, Popel a démant), přepracováno 1954, zfilmováno roku 1958 (režie Andrzej Wajda), nejslavnější autorovo dílo, román nastavující kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Sám autor o svém dále říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ...".
- Aby pokój zwyciężył (1950),
- O człowieku radzieckim (1951),
- Partia i twórczość pisarza (1952, Strana a tvorba spisovatele),
- Ludzie i zdarzenia 1951 (1952),
- Ludzie i zdarzenia 1952(1953),
- Wojna skuteczna, czyli opis bitew i potyczek z Zadufkami (1953),
- Książka dla Marcina (1954),
- Złoty lis (1955, Zlatá líška),
- Ciemności kryją ziemię (1957),
- Niby gaj (1959),
- Bramy raju (1960, Brány ráje), zfilmováno roku 1968 (režie Andrzej Wajda),
- Idzie skacząc po górach (1963, Onť se béře po horách), česky též pod názvem Pařížské domino, román z uměleckého prostředí umístěný do Paříže,
- Apelacja (1968),
- Prometeusz (1973),
- Teraz na ciebie zagłada (1976),
- Już prawie nic (1979),
- Miazga (1979),
- Nowe opowiadania (1980),
- Nikt (1983,)
- Gra z cieniem (1987),
- Z dnia na dzień. Dziennik literacki 1972–1979 (1988),
- Zeszyt Marcina (1994),
- Cesarz Heliogabal (nedokončeno).
Česká vydání
- Mír v duši, Literární a umělecký klub, Praha 1941, přeložil Jaroslav Janouch, znovu Družstvo Moravského kola spisovatelů, Brno 1947 pod názvem Řád srdce.
- Noc, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1947, přeložila Helena Teigová, znovu 1948 a Naše vojsko, Praha 1972.
- Popel a démant, Svoboda, Praha 1948, přeložila Helena Teigová,
- Strana a tvorba spisovatele, Československý spisovatel, Praha 1853, přeložil Jaroslav Závada,
- Popel a démat, SNKLHU, Praha 1957, přeložila Helena Teigová, znovu 1963, 1975 a 1976.
- Zlatá liška, Odeon, Praha 1967, přeložila Helena Teigová,
- Onť se béře po horách, Mladá fronta, Praha 1968, přeložila Vendulka Zapletalová, znovu Books, Brno 1998 pod názvem Pařížské domino.
Citát
- Příčiny chyb bývají obvykle nebezpečnější než chyby samy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerzy Andrzejewski na polské Wikipedii.
- SZLESZYŃSKI, Bartłomiej. Jerzy Andrzejewski. Culture.pl [online]. 2015-03-31. Velice obsáhlé, polsky. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Andrzejewski na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jerzy Andrzejewski
- Jerzy Andrzejewski v Internet Movie Database (anglicky)