Světová rada míru

Světová rada míru (anglicky World Peace Council, WPC) je mezinárodní organizace, založená z popudu Sovětského svazu a za jeho financování[1] na druhém světovém mírovém kongresu ve Varšavě v listopadu 1950 a nahradila od roku 1949 existující Stálý výbor pro světový mír. Dnes jde o malé antiimperialistické, demokratické, nezávislé a nezúčastněné mezinárodní hnutí hromadné působnosti. Je součástí světového mírového hnutí a působí ve spolupráci s jinými mezinárodními a národními hnutími. Jako nevládní organizace a člen Spojených národů, spolupracuje s UNESCO, UNCTAD, UNIDO, ILO a jinými specializovanými agenturami Spojených národů, speciálními komitéty a odděleními. Spolupracuje s Hnutím nezúčastněných zemí, Africkou unií, Ligou arabských států a jinými mezivládními orgány.

Světová rada míru
Vznik1950
SídloAthény, Řecko
Souřadnice37°58′26,97″ s. š., 23°44′1,33″ v. d.
Oficiální webwww.wpc-in.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cílem organizace má být koordinace činnosti mírových hnutí různých zemí, boj proti nebezpečí světové války, boj proti imperialistické agresi a úsilí o všeobecné odzbrojení a národní nezávislost. Za vynikající výsledky v boji za mír SRM oceňuje jednotlivce a organizace na světě Zlatou medailí Joliota-Curie.

SRM vytrvale kritizovala agresivní chování USA včetně války ve Vietnamu a početné americké intervence v Latinské Americe, ale nikdy nevystoupila proti intervencím SSSR a jeho satelitů (Československo, Afghánistán, Kambodža). Po sovětsko-čínské roztržce se dalším stálým cílem kritiky stala Čína, jejíž představitelé v roce 1966 oficiálně opustili SRM.

Rozpad Sovětského svazu a téměř úplná ztráta finančních zdrojů přivodily faktické zhroucení SRM. Sídlo vedení se přesunulo do Řecka a SRM se stala nepočetnou organizací se zanedbatelným politickým vlivem.

Prezidenti SRM
  • Frédéric Joliot-Curie (1950—1959)
  • John Desmond Bernal (1959—1965)
  • Isabelle Blume (1965—1969)
  • Lázaro Cárdenas del Río (1969—1970)
  • Romeš Čandra (generální sekretář (1966—1977), předseda (1977—1990))
  • Evangelos Macheras (1990—1993)
  • Albertina Sisulu (1993—2002)
  • Orlando Fundora López (2002—2008)
  • Socorro Gomes (zvolena 11. dubna 2008)

Reference
  1. VINCENT, Galtung Johan. Peace Studies Professionalism and Peace Movement Idealism. The Journal of Peace Studies. 2016-12-31, roč. 17, čís. 6, s. 7–17. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. ISSN 1738-2580. DOI 10.14363/kaps.2016.17.6.7.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.