Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší česká běžkyně všech dob.
Jarmila Kratochvílová | |
---|---|
Narození | 26. ledna 1951 (71 let) Golčův Jeníkov Československo |
Povolání | běžkyně na středně dlouhé tratě a sprinterka |
Ocenění | Kamenná medaile Kraje Vysočina (2009) Stříbrná pamětní medaile Senátu (2012) medaile Za zásluhy 1. stupeň (2013) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
stříbro | 1980 Moskva | běh na 400 m |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | 1983 Helsinky | běh na 400 m |
zlato | 1983 Helsinky | běh na 800 m |
stříbro | 1983 Helsinky | štafeta 4 × 400 m |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | 1982 Athény | běh na 400 m |
stříbro | 1982 Athény | štafeta 4 × 400 m |
Halové ME v atletice | ||
zlato | 1981 Grenoble | běh na 400 m |
zlato | 1982 Milán | běh na 400 m |
zlato | 1983 Budapešť | běh na 400 m |
zlato | 1984 Göteborg | běh na 200 m |
stříbro | 1979 Vídeň | běh na 400 m |
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MČSSR 1976 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1976 | běh na 400 m |
zlato | MČSSR 1978 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1979 | běh na 100 m |
zlato | MČSSR 1979 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1979 | štafeta 4 × 400 m |
zlato | MČSSR 1980 | běh na 100 m |
zlato | MČSSR 1980 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1982 | běh na 400 m |
zlato | MČSSR 1983 | běh na 400 m |
zlato | MČSSR 1984 | běh na 400 m |
zlato | MČSSR 1985 | běh na 800 m |
zlato | MČSSR 1987 | štafeta 4 × 400 m |
stříbro | MČSSR 1987 | běh na 800 m |
bronz | MČSSR 1972 | běh na 400 m |
Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | HM ČSSR 1974 | běh na 300 m |
zlato | HM ČSSR 1976 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1977 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1978 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 60 m |
zlato | HM ČSSR 1981 | běh na 60 m |
S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.
Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.[2] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).
Věnuje se zejména trenérské činnosti. Na stejné trati pak drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.[3] Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Sportovní úspěchy
- 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
- 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
- 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59, SR
- 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
- 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28, SR
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99, SR
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68
Osobní rekordy
Hala
Dráha
- 100 m – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- 200 m – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- 400 m – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR)
- 800 m – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (NR)
Ocenění
Sportovní ocenění
- 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.[4]Helena Fibingerová
Společenské ocenění
Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Autorka autobiografií
První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[5]
Obvinění z dopingu
Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[6] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[7]
V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helena Fibingerová a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chce v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[8]
Odkazy
Reference
- Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online.
- https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/
- Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
- Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
- ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online.
- Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
- Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
- Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
Literatura
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Kratochvílová na Wikimedia Commons
- Jarmila Kratochvílová na stránkách IAAF (anglicky)
- Jarmila Kratochvílová v databázi Olympedia (anglicky)
- Video Jarmila Kratochvilová kraluje na MS 1983 na Stream.cz