Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí roku 1841 s mariánským sloupem a kostelem Matky Boží před Týnem

Kostel sv. Mikuláše

27 křížů připomíná popravu 27 představitelů stavovského povstání v roce 1621

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.

Staroměstské náměstí roku 1853

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.[2][3]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[4][5]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.[6]

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[12]

• Celetná ulice (první část královské cesty)
• Pařížská třída
• Dlouhá třída
• Týnská
• Malé náměstí
• Železná ulice
• Náměstí Franze Kafky

Pohled na Staroměstské náměstí