Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Vel(i)ké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha50°5′15″ s. š., 14°25′16″ v. d.
Historie
Denominace1895
Pojmenováno poStaré Město
Starší názvyStaré tržiště
Staroměstský rynk
Velké Staroměstské náměstí
Velké náměstí
Další údaje
Kód památky38169/1-16 (PkMISSezObrWD)
Kód ulice470244
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Na náměstí stojí pomník mistra Jana Husa a Mariánský sloup. Renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

Historický vývoj

Staroměstské náměstí roku 1841 s mariánským sloupem a kostelem Matky Boží před Týnem
27 křížů připomíná popravu 27 představitelů stavovského povstání v roce 1621

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.

Staroměstské náměstí roku 1853

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.[2][3]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[4][5]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.[6]

21. století

O úpravách a celkové revitalizaci náměstí se diskutuje už více než 100 let.[7] Uvažuje se o dostavbě radniční budovy, o obnovení Krennova domu či Krocínovy kašny.

V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv. city bloky) jako ochrana proti terorismu.[8] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městské policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[9]

Roku 2020 byl obnoven Mariánský sloup. Po dřívějším zamítnutí roku 2017,[10] v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy instalaci Mariánského sloupu schválilo a v srpnu 2020 byl vysvěcen.[11] V 21. století se na náměstí odehrává také mnoho demonstrací.

Trhy

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[12]

Významné budovy a objekty

Staroměstská radnice

Podrobnější informace naleznete v článcích Staroměstská radnice a Staroměstský orloj.

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela a roku 1490 ho upravil hodinář mistr Hanuš. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Novogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Další objekty

Pražský poledník (14°25'17" v.d.) byl vyznačován stínem, který v poledne vrhal Mariánský sloup
Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Okolní ulice a náměstí

Pohled na Staroměstské náměstí

Odkazy

Reference

  1. popraviště z roku 1621. www.www.kralovskacesta.cz [online]. [cit. 2015-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-12.
  2. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
  3. Únor 1948 v Praze - Muzeum Prahy. muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-07.
  4. FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274. (česky)
  5. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online. (česky)
  6. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel. iDNES.cz [online]. 2015-06-02. Dostupné online.
  7. Projekty dostavby Staroměstského náměstí — Z metropole. Česká televize [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (česky)
  8. Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
  9. Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
  10. Zastupitelé odmítli Mariánský sloup. Rozděluje Pražany, místo aby je smiřoval. Pražský deník [online]. 2017-09-14. Dostupné online.
  11. Na Staroměstském náměstí začne stavba repliky mariánského sloupu. Pražský patriot [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (česky)
  12. iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo

Literatura

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 982–1019.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.