Leopold III. Belgický

Leopold se narodil v Bruselu jako princ Leopold Belgický. Byl nejstarším synem Alberta I. Belgického a princezny Alžběty Gabriely Bavorské.

Korunní princ Leopold táhl jako prostý voják s 12. belgickým regimentem do bojů I. světové války. Po válce vystudoval St. Anthony Seminar v Santa Barbaře v Kalifornii. Nastoupil na belgický trůn po svém otci Albertu I. 23. února 1934.

Za II. světové války se belgická armáda postavila na odpor nacistické invazi, ale německá vojska měla velkou převahu. I přes hrozící brzkou porážku odmítl král Leopold opustit zemi se členy belgické vlády, což způsobilo mezi ním a vládou rozkol. Následně se 27. května 1940 vzdal Němcům. Protože odmítal spolupráci s nacisty, zřídili Němci v Belgii vojenskou vládu a Leopolda III. drželi v domácím vězení v královském paláci v Bruselu. Odtud ho roku 1944 i s rodinou převezli do Německa, kde byl držen nejprve na saském hradu Hirschstein a posléze v rakouském Stroblu.

Královská rodina byla počátkem května 1945 osvobozena americkými vojáky, návrat do Belgie jim však nebyl umožněn. Exilová vláda vinila krále z kolaborace s nacisty, z níž byl roku 1946 sice očištěn, ale v zemi i nadále panovaly spory ohledně jeho opětovného návratu do vlasti. Leopold III. žil až do roku 1950 s rodinou v exilu v Ženevě, zatímco Belgii spravoval coby regent jeho mladší bratr princ Karel. Po návratu do Belgie Leopold abdikoval ve prospěch svého syna Bauduina, který se stal belgickým králem 16. července 1951.

Po své abdikaci byl Leopold až do Bauduinova sňatku roku 1960 synovým poradcem. Poté se věnoval svým koníčkům – sociální antropologii a etymologii, přičemž hodně cestoval po světě. Zemřel roku 1983 v belgickém Woluwe-Saint-Lambert.

4. listopadu 1926 se tehdy ještě belgický následník trůnu Leopold oženil ve Stockholmu s princeznou Astrid (1905–1935), vnučkou švédského a norského krále Oskara II., dcerou prince Karla, vévody Westrogothského (1861–1951) a jeho ženy, dánské princezny Ingeborg (1878–1958). Astrid tragicky zahynula 29. srpna 1935 při autohavárii poblíž Lucernského jezera ve Švýcarsku. Z jejich svazku vzešly tři děti:

• Joséphine-Charlotte (1927–2005), princezna belgická ∞ 1953 velkovévoda Jean von Luxemburg
• Baudouin I. (1930–1993), král Belgie ∞ 1960 Doña Fabiola de Mora y Aragón
• Albert II. (* 1934), král Belgie ∞ 1959 princezna Paola Ruffo di Calabria

Během svého domácího vězení v nacisty okupovaném Bruselu se Leopold III. oženil s Mary Lilian Baelsovou (1916–2002), dcerou guvernéra Západních Flander Henriho Louise Baelse (1878–1951) a jeho ženy Anne Marie de Visscher. Církevní sňatek se odehrál 11. září 1941, občanský až 6. prosince 1941. Lilian se po sňatku nestala královnou, ale pouze princeznou belgickou s titulem princezny de Réthy. Z jejich svazku vzešly tři děti:

• Alexandr (1942–2009), princ belgický ∞ 1991 Léa Inge Dora Wolman
• Marie-Christina (*1951), princezna belgická ∞ 1981 Paul Drucker (rozvod 1985), ∞ 1989 Jean Paul Gourges
• Marie-Esméralda (*1956), princezna belgická ∞ 1998 Salvador Enrique Moncada

• 3. listopad 1901 - 23. prosinec 1909: Jeho královská výsost Princ Leopold Belgický, princ Sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
• 23. prosinec 1909 – 1921: Jeho královská výsost Leopold vévoda brabantský, princ belgický, princ Sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
• 1921 – 17. únor 1934: Jeho královská výsost Leopold vévoda brabantský, princ belgický
• 17. únor 1934 – 16. červenec 1951: Jeho veličenstvo Leopold, král Belgičanů, suverén Konga
• 16. červenec 1951 – 25. září 1983: Jeho veličenstvo král Leopold III. Belgický

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold III. Belgický na Wikimedia Commons

Předchůdce	Leopold III. Belgický	Nástupce
Albert I. Belgický	král Belgičanů 1934–1951	Baudouin I. Belgický