Karel Fabián

Byl jediný syn úředního sluhy Zemědělské rady v Praze Františka Kirchbergera (1886–??) a jeho manželky Marie, rozené Císařové (1889–??).[1] Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencové ulici v Praze 2 studoval v letech 1933 – 1934 tři semestry na Právnické fakultě Karlovy univerzity, studium nedokončil. Narukoval dobrovolně na vojnu, absolvoval školu pro důstojníky v Nitře a sloužil u cyklistického pluku na Slovensku, v Levicích. Pak se vrátil do Prahy, v roce 1937 získal úřednické místo u pojišťovny Slavie.[2]

V únoru 1942 byl za rozšiřování ilegálního časopisu zatčen a odsouzen na osm let vězení; do konce války byl vězněn v káznici Straubing.

Po osvobození Československa se odstěhoval do Liberce, kde pracoval v Legiobance jako úředník, roku 1946 zde byl zástupcem ředitele. Od roku 1947 byl vyšetřován, v dubnu 1948 dokonce obžalován pro chování ve vyšetřovací vazbě gestapa za německé okupace. V dubnu 1948 bylo obžalování zrušeno. Z Legiobanky byl propuštěn 28. února 1948, poté, co byl nalezen jeho dopis s antikomunistickými výroky. Následně mu byl oznámen zákaz publicistické činnosti. Dne 10. června 1948 ilegálně opustil Československo a odešel do Německa. V Německu se Karlu Fabiánovi nepodařilo vycestovat do Anglie a využil toho, že tehdejší president Klement Gottwald vyhlásil 19. června 1948 amnestii; 12. srpna 1948 se vrátil do Československa.[2]

Po návratu z emigrace nabídnul Karel Fabián své zkušenosti k propagandistickým účelům. Tak se dostal do styku se zpravodajským důstojníkem Bedřichem Pokorným, zástupcem velitele Státní bezpečnosti.[2] Své zážitky z emigrace zpracoval v propagandistických dílech Cesta na západ (časopisecky v časopise Květen, pseudonym F. Navrátil) a Uprchlík (vydala Práce, 1950).

V roce 1948 se přestěhoval do Prahy, kde se stal, s pomocí Bedřicha Pokorného, od září 1948 do konce roku 1949 redaktorem časopisu Květen. Fabián napsal pro Pokorného román Poslali mě střílet (dnes nezvěstný), kterým oslavil práci STB popisem právě probíhajícího případu. Též Pokorného upozornil na připravovaný pokus o emigraci Žofie Veselíkové, bývalé manželky kabaretiéra Jiřího Červeného.[3]

Jeho texty v časopise Květen, které podporovaly pětiletku, se ÚV KSČ zdály příliš seznzační a z časopisu byl propuštěn. Krátce se živil jako dělník, pak jako vedoucí textového oddělení v podniku Propag. Když byl Bedřich Pokorný v roce 1951 zatčen, byl zatčen a vyšetřován i Karel Fabián. V té době se nabídl jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti a byl využíván do roku 1952 a poté 1972–1977.[4] O své činnosti ale hovořil s dalšími osobami a proto byl 17. září 1951 znovu zatčen a pro ohrožení státního tajemství odsouzen na šest let. Po podmínečném propuštění v roce 1954 pracoval jako horník a jako slévač.

Po sedmileté přestávce začaly knihy Karla Fabiána pravidelně vycházet od roku 1957. V letech 1963–1965 byl dramaturgem pořadů pro děti a mládež v Československé televizi, v letech 1969–1977 byl redaktorem časopisu Květy.[2]

V období normalizace podpořil (v listopadu 1969, s mnoha jinými) prohlášení tehdejšího ministra kultury, zaměřené proti existenci opozičních uměleckých svazů.[5][6]

Zemřel v 71 letech po delší nemoci v Praze.[7][8]

Od roku 1936 publikoval pravidelně v Národních listech pod vlastním jménem,[11] též Eda Kirchberger.[12] V začátcích zveřejňoval převážně příspěvky z vojenského prostředí. V Národních listech také vydal na pokračování špionážní romány na pokračování špionážní romány Než zazní děla (1937), Cesta přes mrtvé (1937), Pátá poprava (1938) a dobrodružné romány Malokaj – ostrov malomocenství (1938) a Pašerák Silverio (1940–1941).

Některá z děl Karla Fabiána byla přeložena do slovenštiny, ukrajinštiny, rumunštiny a němčiny, níže jsou uvedena pouze česká vydání:

• Atrakce (rozhlasová hra o smrti kaskadéra, studio České Budějovice 1960)
• Manuel nemluví (rozhlasová hra pro mládež o protifašistickém odboji ve frankistickém Španělsku, 1960)
• Všichni jsou podezřelí (detektivní komedie pro děti, 1963)
• Dva rytíři na Vintíři (rozhlasová komedie pro mládež, studio Liberec, režie Karel Weinlich 1975)

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Fabián
• Karel Fabián ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Fabián na webu Legie
• Podrobný životopis