Milada Součková
Milada Součková, též Milada Rykrová[1] (24. ledna 1899, Praha[2] – 1. února 1983, Boston, USA) byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička.
Dr. Milada Součková | |
---|---|
Úmrtí | 1. února 1983 (ve věku 84 let) Boston |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatelka, novinářka, básnířka a literární historička |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | poezie |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium |
Manžel(ka) | Zdenek Rykr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodila se v rodině stavebního podnikatele (disponenta) a majitele domu Antonína Součka (*1860) a manželky Marie, rozené Horové (*1874).[3] Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali.[4]
Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin".[5] Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu.[6]
Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku[7] a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory.
Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze.[5]
Dílo
- První písmena, 1934 experimentální próza
- Amor a psyché, 1937 experimentální próza
- Odkaz, 1940 román
- Zakladatelé, 1940 román
- Bel canto, 1944
- Hlava umělce, 1944
Další knihy vyšly v exilu:
- Gradus ad parnassum, 1957, básnická sbírka
- Pastorální suita, 1962, básnická sbírka
- Sešity Josephiny Rykrové, 1981 básnická sbírka
- Neznámý člověk, 1962 próza
Literární historie a teorie:
- A literature in crisis: Czech literature 1938 – 1950, 1954
- The Czech Romantics, 1959
- The Parnassian Jaroslav Vrchlický, 1964
- Baroque in Bohemia, 1980
Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.
- úmrtní oznámení Zdenka Rykra. Lidové noviny. 19. 1. 1940, s. 9. Dostupné online.
- Matrika narozených, Panna Marie Vítězná, 1894–1901, snímek 117, Záznam o narození a křtu
- Policejní přihlášky, Praha, rodina Antonína Součka
- Matrika oddaných, kostel Nejsvětější Trojice Podskalí, 1922–1931, snímek 268
- MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Milada Součková, s. 266–268.
- Lidové noviny, 17.1.1940, Malíř Zdeněk Rykr zemřel
- Dr. Milada Součková: Tři tváře Jarmily Novotné. Vlasta. 1. 4. 1948, s. 7. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milada Součková
- Obrázky k tématu Milada Součková na Obalkyknih.cz
- Heslo ve Slovníku české literatury
- divadelní hra Historický monolog Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine
- Spisovatelka, po které zůstalo „jen“ její dílo Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Milady Součkové, citace z literatury.