Taťjana Lysenková (atletka)

Taťjana Viktorovna Lysenková, rusky Татьяна Викторовна Лысенко (* 9. října 1983 Batajsk, Rostovská oblast) je ruská atletka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy v hodu kladivem. Ve své disciplíně celkově čtyřikrát posunula hodnotu světového rekordu.[1] Ten poslední, jehož hodnota byla 78,61 m ji však byl později anulován kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu.[2] V roce 2014 se provdala za svého trenéra Nikolaje Běloborodova a přijala jeho jméno.[3]

Taťjana Viktorovna Lysenková
Taťjana Lysenková na MS 2011
Osobní informace
Narození9. října 1983 (38 let)
Batajsk, Rostovská oblast
StátSovětský svaz Sovětský svaz
Rusko Rusko
Výška186 cm
Kariéra
DisciplínaHod kladivem
Účasti na LOH2004, 2012
Účasti na MS2005, 2009, 2011, 2013
Účasti na ME2006, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Atletika na LOH
DQ LOH 2012 Londýn hod kladivem
Mistrovství světa v atletice
stříbro MS 2005 Helsinky hod kladivem
zlato MS 2011 Tegu hod kladivem
DQ MS 2013 Moskva hod kladivem
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 2006 Göteborg hod kladivem
stříbro ME 2010 Barcelona hod kladivem

La Gazzetta dello Sport přinesla v květnu 2016 zprávu, že při opakovaném testu vzorků z olympiády v Londýně byl prokázán doping, což by znamenalo třetí pozitivní nález. Pokud by při testu B vzorku byl nález potvrzen, znamenalo by to ztrátu olympijského zlata, druhého titulu mistryně světa a rovněž doživotní zákaz účasti ve sportovních soutěžích.[4]

V říjnu téhož roku ji byla zlatá medaile z LOH 2012 odebrána.[5]

Kariéra

První výrazné úspěchy na mezinárodní scéně zaznamenala v roce 2003, kdy obsadila páté místo na mistrovství Evropy do 23 let v Bydhošti a na světové letní univerziádě v jihokorejském Tegu. Na letních olympijských hrách 2004 v Athénách nepřekonala kvalifikační limit a do finále nepostoupila.

Světové rekordy

15. července 2005 na mítinku v Moskvě překonala po necelých šesti letech světový rekord Rumunky Mihaely Melinteové. Jeho hodnotu vylepšila na Memoriálu Vladimira Kuce o 99 centimetrů na 77,06 m.[6] O necelý měsíc později vybojovala na světovém šampionátu v Helsinkách bronzovou medaili, když její nejdelší výkon měřil 72,46 m.[7]

12. června 2006 světové maximum Lysenkové vzala její krajanka Gulfija Chanafejevová, která na domácím šampionátu v Tule poslala kladivo do vzdálenosti 77,26 m.[8] O dvanáct dní později však byla držitelkou světového rekordu znovu Lysenková, která na Memoriálu bratří Znamenských ve městě Žukovskij posunula hodnotu historického maxima o dalších 15 centimetrů na 77,41 m.[9] 8. srpna se stala v Göteborgu novou mistryní Evropy. K titulu by ji stačil každý z jejich pěti finálových hodů (74,85 m, 73,00 m, 76,67 m, 72,35 m, 73,37 m).[10] 15. srpna 2006 v estonském Tallinnu vylepšila vlastní světový rekord o 39 centimetrů na 77,80 m.[11]

Doping

Počtvrté v kariéře vytvořila světový rekord 26. května 2007 v Soči, kde vlastní maximum vylepšila o dalších 81 centimetrů na 78,61 m.[12] 20. července 2007 však byla atletka obviněna z dopingu. Pozitivní dopingový nález měla mít podle ruských médií 9. května po mimosoutěžní kontrole v Moskvě, kde se v jejím těle objevily stopy látky s protiestrogenovou aktivitou, která blokuje ženské hormony.[13] Podle trenéra Nikolaje Beloborodova se zakázaná látka do těla Lysenkové mohla dostat z nápoje s velkým obsahem umělých barviv. Očekávaný dvouletý trest Lysenkové potvrdila IAAF 20. května 2008. V trestu byla kladivářka od 15. července 2007 do 14. července 2009. Zároveň ji byly anulovány všechny její výsledky, kterých dosáhla od 9. května 2007.

V dubnu 2015 jí byla kvůli dopingu pozastavena činnost. Podle ruských médií odhalil doping zpětný test vzorku z mistrovství světa 2005 v Helsinkách. Za opakovaný doping hrozí atletce doživotní trest.[3]

Návrat

Po návratu obsadila 6. místo na MS v atletice 2009 v Berlíně. O rok později získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Barceloně, kde měřil její nejdelší pokus 75,65 m. Ještě významnějšího úspěchu dosáhla v roce 2011 na světovém šampionátu v Tegu, kde se stala mistryní světa. K titulu ji dopomohl hod dlouhý 77,13 m, ale ke zlatu ji stačily rovněž výkony z první (76,80 m) a druhé série (77,09 m). Stříbro získala držitelka světového rekordu Němka Betty Heidlerová za 76,06 m.[14]

Odkazy

Reference

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.