Anton Bruder

Po absolvování střední školy v Ústí nad Labem studoval v letech 1917-19 na pražské Akademii u prof. Franze Thiele a poté pět let (1919-24) na drážďanské Akademii výtvarných umění (Akademie der bildenden Künste) u prof. Emanuela Hegenbartha.

V roce 1921 zde působil ve skupině Die Schaffenden (profesionálové) a roku 1922 obdržel cenu drážďanské Akademie. Seznámil se s Oskarem Kokoschkou a byl ovlivněn skupinou Die Brücke. V roce 1924 se vrátil z Drážďan do Prahy, kde měl monografickou výstavu v Galerii André a poté byl krátce zapsaný i v grafickém ateliéru u Augusta Brömseho na pražské Akademii, aby zde složil učitelskou zkoušku a mohl učit výtvarné obory na střední škole.

V letech 1925–1927 tvořil v Ostravě, kde se stal zakládajícím členem Vereinigung deutscher bildender Künstler in der tschechoslowakischen Republik (Böhmen und Mähren) „Kunstring“. [2]

Od roku 1927 žil ve Znojmě, kde byl zaměstnán jako středoškolský profesor kreslení. Byl členem Junge Kunst a poté vystavoval pravidelně s Prager Secession a také téměř každoročně v brněnském Künstlerhausu jako člen Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens „Scholle“.

V roce 1945 jako příslušník Wehrmachtu padl do ruského zajetí a následně byl odsunut do Rakouska a značná část jeho díla se ztratila. Ve Vídni začínal jako projektant.

Roku 1949 se přestěhoval do univerzitního města Aschaffenburg v Německu, kde pak pracoval jako učitel výtvarné výchovy na Friedrich-Dessauer gymnáziu. Roku 1957 mu město udělilo uměleckou cenu.

Od roku 1961 byl Anton Bruder umělec na volné noze a v roce 1962 byl spoluzakladatelem výtvarné skupiny "Kontakt" v Aschaffenburgu. Poté žil u své dcery ve Schwürbitz a o deset let později v Glinde poblíž Hamburku, kde zemřel 17. února 1983.

V roce 1994 vyšla jeho monografie.

Bruder užívá expresivní barevnost (Červené tenisové hřiště , 1925, Vlastní portrét, 1970).

Maloval portréty (Matka a dítě, 1927, Národní galerie v Praze) a zátiší (Kavárenský stolek, 1929). Během studií a po návratu do Československa se Bruder věnoval krajinám a městským scenériím (Pohled na Drážďany, 1922). V sérii obrazů z třicátých let zobrazil Znojmo (Kapucínský klášter ve Znojmě, 1933, Muzeum Znojmo, Znojmo v zimě, nedatováno) a vesnice v okolí Znojma (Vesnice v březnu, 1932, Národní galerie v Praze) a jejich život.