Šizó Kanaguri

Šizó Kanaguri (金栗 四三, 20. srpna 1891, Tamana, Prefektura Kumamoto – 13. listopadu 1983 tamtéž) byl japonský maratonský běžec.

Šizó Kanaguri
Narození	20. srpna 1891 Tamana
Úmrtí	13. listopadu 1983 (ve věku 92 let) Tamana
Alma mater	Tokijská vyšší normální škola Kumamotská prefekturní střední škola v Tamaně
Povolání	maratonský běžec a učitel
Zaměstnavatel	Národní univerzita Jokohama
Ocenění	Medaile cti s fialovou stuhou (1955) Řád vycházejícího slunce 4. třídy (1964)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl jedním ze dvou atletů, kteří v roce 1912 reprezentovali Japonsko při první olympijské účasti této země. Na start olympijského maratonu nastoupil jako držitel výborného času 2 hodiny 31 minut a 28 sekund, i když nebylo jasné, na jak dlouhé trati ho vlastně dosáhl.[1] Během závodu panovalo ve Stockholmu nezvyklé vedro a Kanaguri patřil mezi ty závodníky, kteří podmínky nezvládli. Na sedmadvacátém kilometru se zhroutil vyčerpáním a ujali se ho obyvatelé nedalekého domu, kteří mu poskytli pití a odpočinek. Když se Japonec zotavil a zjistil, že už nemá šanci do závodu zasáhnout, odcestoval zpět do vlasti. Neinformoval o tom ale pořadatele, takže byl dlouho pokládán za nezvěstného. V roce 1966 přiletěl do Švédska a před televizními kamerami závod dokončil. Jeho výkon tak bývá s nadsázkou označován za nejpomalejší maraton historie s časem přes 54 let.

V roce 1920 se zúčastnil olympiády v Antverpách a skončil v maratonu na šestnáctém místě s časem 2 h 48 m 45 s. V roce 1924 vytvořil nejlepší maratonský výkon roku, 2:36:10. V Japonsku je pokládán za zakladatele vytrvalostních běhů, stál u zrodu štafetového dálkového běhu univerzitních družstev Hakone Ekiden, kde nese cena pro nejlepšího jednotlivce Kanaguriho jméno.[2]