Janis Joplin

Janis Lyn Joplin se narodila 19. ledna 1943 v městečku Port Arthur v americkém Texasu. Od mládí se odlišovala svým nevázaným chováním od přísně maloměstského prostředí svého rodného města. Prožila nepříliš šťastné dětství, kdy trpěla především pro svůj odlišný vzhled a nedostatek respektu ostatních spolužáků. Velmi záhy začala konzumovat drogy. Již krátce po maturitě byla hospitalizována pro alkoholismus. Uvažovala o kariéře výtvarné umělkyně, začala studovat sociologii a později umění, žádné studium však nedokončila.

Postupně ji začal přitahovat svět populární hudby. Od mládí obdivovala bluesovou zpěvačku Bessie Smith, „císařovnu blues“, které se chtěla sama svým muzikantským projevem vyrovnat. To se jí nakonec povedlo, ale za cenu totální drogové sebedestrukce, v čem také napodobila svůj muzikantský vzor. Zkraje 60. let začala Janis Joplin zpívat v barech, odkud nastartovala svou strmou, ale velmi krátkou kariéru blues-rockové zpěvačky. Postupně se vypracovala na jednu z nejvýraznějších představitelek právě se rodící rockové odnože populární hudby. Vystupovala na festivalech společně s dalšími slavnými zpěváky a hráči té doby (Hendrix, Morrison, Dylan apod.).

Přijala však zároveň způsob života, který praktikovala valná část představitelů a představitelek této hudební scény a který vešel do historie pod heslem drogy, sex a rock 'n' roll. Stala se ikonou tohoto životního stylu. Byla však vynikající zpěvačkou, kterou mnozí považují za vůbec nejlepší v historii rockové hudby. Její osobní pěvecký projev se vyznačoval mimořádnou expresivitou, emocionalitou a syrovostí, na druhé straně mu nechyběly ani prvky něhy a citu. Její koncerty se vyznačovaly elektrizujícím napětím mezi ní a posluchači/kami a na konci 60. let se Janis Joplin stala celosvětově slavnou. Stále více však zároveň podléhala zničujícím dávkám drog. Dne 4. října 1970 byla nalezena v hotelovém pokoji v Los Angeles v Kalifornii mrtvá. Příčinou smrti bylo předávkování drogami. Ačkoliv Janis Joplin zemřela ve věku 27 let, stačila její krátká hudební kariéra na to, aby se zapsala trvale do historie populární (rockové) hudby jako jedna z jejích nejvýznamnějších představitelek.[4]

Janis Joplin nebývá spojována pouze s hudební tvorbou. Jméno zpěvačky je často skloňováno také v kontextu feminismu. Zpěvačce je připisována role tehdejší feministické ikony, která byla v kontrastu se sexistickou rockovou scénou, ve které dominovali muži, nepřehlédnutelná. V době, kdy její kariéra gradovala, téměř paralelně gradovala také aktivita Women's Liberation Movement, a Janis – ne zcela vědomě – sloužila jako feministický symbol pro nespočet žen.[5]

Jednou z věcí, která je často u Janis Joplin v souvislosti s feministickou tematikou zmiňována, je zpěvaččin velmi individuální vzhled. Janis Joplin pomohla osvobodit miliony mladých dívek od rtěnky a podvazkových pásů, když přišla se vzhledem, který se vyznačoval nenošením podprsenky a divoce kombinovaným, volným, stylem oblékání. Její dlouhé, hnědé vlasy, kterým chyběl lesk, pomohly některým ženám ustoupit z přehnaného česání, mytí, upravování a barvení, které i dnes stále svírá velkou část Ameriky. Dívkám přinesla odvahu být samy sebou… [6]

Také sexualita zpěvačky se stala velmi probíraným tématem. Pro Janis byl volný, nezávazný sex součástí životního stylu. Sama bez většího ostychu přiznávala, že počet jejích sexuálních partnerů a partnerek byl velmi vysoký a že po intimní stránce poznala nespočet známých osobností. Své tělo ovšem nepoužívala jako zbraň v boji proti mužům (či ženám), ale spíše jako nástroj ke zprostředkování oboustranného uspokojení.[7]

I přes zmiňovaný silný vliv, který zpěvačka ve své době v oblasti ženských otázek měla, se však Janis Joplin nikdy jako feministka neprezentovala a nestala se součástí žádného feministického hnutí. Text písně Women Is Losers [8] ovšem o jejích myšlenkách a postojích dává napovědět. Svým životním stylem a tvorbou ovlivnila nemálo žen. V Oxford Encyclopedia of Women in World History [9] stojí, že R&B zpěvačka Etta James se o Janis trefně vyjádřila jako o andělovi, který přišel a vydláždil cestu, po které se předtím ještě žádná bílá žena nevydala.

Janis Joplin je jednou z nejvýznamnějších představitelek hudby 60. let 20. století, tedy období hudby hippies. K hudbě hippies v podstatě u všech umělců/kyň patří i životní styl, kterým i Janis samozřejmě žila. Její význam nepochybně spočívá v novátorském přístupu „bílé holky“ k rhythm&bluesové hudbě, poněvadž nikdo z bělošské komunity nezpíval blues tak jako ona. Určitou paralelu s ní můžeme v posledních letech najít u Amy Winehouse, která stejně jako Janis patří do Klubu 27.

Její hudební kariéra začíná roku 1962, kdy se stává členkou tria The Waller Creek Boys. O rok později se stěhuje do San Franciska, kde vystupuje a zpívá po klubech mj. s Jormou Kaukonenem, pozdějším členem Jefferson Airplane. Ovšem se zpěvem chce skončit a projevuje zájem o studium, proto se v roce 1966 vrací domů. Zpěv jí ale chybí, a tak se téměř záhy vrací do San Franciska a nastává zlom v její hudební kariéře, stává se členkou Big Brother & The Holding Company, se kterou v roce 1967 velmi úspěšně vystupuje na festivalu v Monterrey. Diváci jen hledí s otevřenou pusou, jak „si ta bílá holka dává blues“. Nahrává s kapelou desku a stává se hvězdou.

Vědoma si své slávy, opouští kapelu Holding Company a zakládá vlastní uskupení Kozmic Blues Band, se kterým pomalu ale jistě opravdu dobývá hudební svět. S toutou kapelou natáčí i jednu z nejznámějších skladeb, a to Piece Of My Heart (autorů Jerry Ragovoy a Bert Berns). A jako každá tehdejší ikona hippies hudby vystupuje s Kozmic Blues Band na festivalu ve Woodstocku v roce 1969, vedle takových hvězd jako Carlos Santana, či nesmrtelný Jimi Hendrix. Září zde naprosto neskutečně a je-li to vůbec možné, získává ještě větší slávu. O rok později se kapela rozpadá, ovšem to v této době není žádnou výjimkou. V posledních několika měsících života nahrává i s kapelou The Full Tilt Boogie Band, se kterou vydává i nezapomenutelný hit Cry Baby. V září 1970 nahrává své pravděpodobně nejslavnější album Pearl, které však kvůli smrti nedodělá a album vyjde po její smrti, což je nepochybně jeden z důvodu jeho prodejnosti.

Hudba Janis Joplin je typická pro svou dobu, texty asi spíše nadčasovější. Způsob, jakým se ujímá žánru blues, je do té doby nepoznaný, zvláště v podání bělošky, když vezmeme v úvahu fakt, že blues a jazz je přední záležitost černochů, ovšem znakem „šedesátek“ je mj. i experimentace a proplétání žánrů, což řadí kapely a jednotlivce této doby mezi nejvýraznější a nejvlivnější představitele populární hudby, např. Jimi Hendrix, Carlos Santana, Beatles, Eric Clapton aj.

Její nejsilnější stránkou je samozřejmě její nakřáplý hlas a pak frázování a schopnost improvizace. Velmi diskutabilní je i její závislost na drogách z hlediska tvorby. V době hippies samozřejmě žádná novinka, spoustu umělců a umělkyň dokonce stavy po požití drog inspirovaly a vznikaly díky nim i hity, ovšem většinu umělců a umělkyň závislých na drogách jejich závislost i zničila. Můžeme se jen dohadovat o tom, jak by její tvorba vypadala, kdyby si žádnou závislost na heroinu nepořídila a jak by hlavně její tvorba vypadala dnes. Janis Joplin je známá i jako jedna z hudebnic, která prodala obrovský počet alb po své smrti – od roku 1991 je to 7,8 milionu kusů.[10][11][12][13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Janis Joplin na Wikimedia Commons
• Osoba Janis Joplinová ve Wikicitátech