Světla Svozilová

Světla Svozilová, vlastním jménem Světlana Svozilová (13. listopadu 1906 Brno[2][3] – 25. února 1970 Praha), byla česká herečka.

Světla Svozilová
Světla Svozilová
Narození13. listopadu 1906
Brno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. února 1970 (ve věku 63 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Alma materPražská konzervatoř
Manžel(ka)Bedřich Rádl (1905–1981)
František Votruba (?–1948)
RodičeJosef Svozil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházela z rodiny politika Josefa Svozila. Po maturitě na gymnáziu studovala od roku 1923 na Dramatickém oddělení pražské konzervatoře [4], po jejím absolutoriu (1927)[5] hrála nejprve v Gamzově Uměleckém studiu, od roku 1927 do roku 1930 také působila v Osvobozeném divadle. Poté přešla do Divadla Vlasty Buriana, do Nového divadla a do Městských divadlech pražských.[6] V roce 1938 si zahrála ve filmu režiséra Roberta Landa Panenka. Od roku 1940 prakticky až do svého odchodu do důchodu v roce 1968 byla stálou členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech.[7] Její jméno bylo spojeno s nepěknou kauzou okolo její herecké kolegyně herečky Jiřiny Štěpničkové, pro kterou po roce 1948 ještě s několika dalšími hereckými kolegy měla požadovat trest smrti.[8] Usnesení z příslušné schůze se však nikdy nenašlo, neboť stranický i odborářský archiv divadla se po Listopadu 1989 ztratil.[9]

V roce 1966 obdržela titul zasloužilá umělkyně. Po odchodu do důchodu po smrti svého manžela propadla alkoholismu, zemřela na následky zranění, které si přivodila v alkoholovém opojení na schodech v domě, kde bydlela.

K filmu ji přivedl vlastně její někdejší zaměstnavatel Vlasta Burian. Zejména před 2. světovou válkou a během války ztvárnila celou řadu vedlejších či epizodních filmových rolí, hlavní role se jí vyhýbaly.

Divadelní role, výběr

Televizní role, výběr

Odkazy

Reference
  1. hrob herečky Světly Svozilové na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. z matričního zápisu v matrice narozených farnosti u sv.Jakuba v Brně vyplývá, že se S.Svozilová narodila jako nemanželská a 3.7.1928 byla legitimována Josefem Svozilem]
  4. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 515
  5. Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století III, s.233
  6. Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky III, s. 298
  7. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  8. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 310, ISBN 978-80-200-1502-0
  9. Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 190–1, ISBN 978-80-239-9603-6
  10. Národní muzeum Plakát k první inscenaci Osvobozeného divadla Cirkus Dandin
  11. Nositelé řádu, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
  12. Deník Anny Frankové, Ústřední divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
  13. Ptákovina, Divadlo Na Zábradlí Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.

Literatura
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 310, 369, 465, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 43, 115, 210, 368, 382, 501.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 297–298.
  • Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 216–7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 138
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 6, 19, 28, 46, 67–8, 224–5
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
  • Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in:
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 172, 260
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 55, 83, 88, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 55, 181
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 233–234.
  • Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 83, 87, ISBN 80-7309-351-0
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 190–1, ISBN 978-80-239-9603-6

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.