Richard Hofstadter

Richard Hofstadter (6. srpna 1916 Buffalo – 24. října 1970 New York) byl americký historik a angažovaný intelektuál.

Richard Hofstadter
Narození	6. srpna 1916 Buffalo
Úmrtí	24. října 1970 (ve věku 54 let) New York
Příčina úmrtí	leukemie
Povolání	historik a vysokoškolský učitel
Alma mater	University at Buffalo Kolumbijská univerzita City Honors School
Ocenění	Pulitzerova cena za historii (1956) Ralph Waldo Emerson Award (1963) Pulitzerova cena za literaturu faktu (1964) Guggenheimovo stipendium
Manžel(ka)	Beatrice K. Hofstadter
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Byl profesorem americké historie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jeho práce popisující skryté motivy a zdroje amerického politického a kulturního života se stávaly intelektuálními bestsellery, za dvě z nich získal Pulitzerovu cenu: roku 1956 za knihu The Age of Reform, která analyzuje populistické politické tendence na konci 19. století v USA, zejména specifické americké agrárnictví ("farma jako podstata Ameriky"), a roku 1964 za knihu Anti-intellectualism in American Life, kde za jeden z pilířů americké kultury označuje antiintelektualismus a utilitarismus, které považuje za nutný následek demokratizace vzdělání v USA, nicméně zdůrazňuje, že jde o zákonitý rys USA, nikoli demokracie samé, jak se Američané často domnívají. Podobně vlivná se stala práce The Paranoid Style in American Politics z roku 1964, kde analyzuje, jakou roli hrály v amerických politických dějinách konspirační teorie (např. teorie o iluminátech), zejména u konzervativní pravice (Ku-klux-klan, mccarthysmus) - kniha vstoupila do politických debat 60. let, neboť bezprostředně reagovala na nástup extrémně konzervativního arizonského senátora Barryho Goldwatera do čela Republikánské strany.

Hofstadter se narodil v německo-židovské, luteránsko-judaistické rodině. Jeho otec byl Židem, zemřel však v Richardových deseti letech. Matka ho poté vedla k episkopalismu, on se však později proti tomuto tlaku vzbouřil a hlásil se spíše k židovským kořenům, patrně především z protestu proti antisemitismu, s nímž se setkal v profesorském sboru na Kolumbijské univerzitě, kam ve 30. letech nastoupil. Ve stejné době byl členem Komunistické strany USA. Vystoupil z ní roku 1939 kvůli antiintelektualismu, s nímž se ve straně setkal (což ho inspirovalo později k jedné z jeho klíčových knih), a také na protest proti paktu Molotov–Ribbentrop. Roku 1944 obhájil dizertační práci Social Darwinism in American Thought. Již ta slavila mimořádný úspěch i na trhu, neboť se prodalo 200 000 jejích výtisků - později jeho knihy dosahovali milionových nákladů, čtenáře velmi bavil jeho živý styl, plný ironie a paradoxů. Poté nastoupil na univerzitu v Marylandu, kde se velmi spřátelil se slavným sociologem a sociálním kritikem Charles Wright Millsem. Rozšířil svou vzdělanostní základnu o psychologii a sociologii, velmi ho v té době ovlivnily texty Maxe Webera, Karla Mannheima, Sigmunda Freuda a Theodora Adorna. Roku 1946 se vrátil na Kolumbijskou univerzitu. Důležitým se v té době stal jeho spor s historikem Charlesem A. Beardem. Jeho koncepce dějin stála na konfliktu různých skupin a tříd, Hofstadter naopak oponoval, že každé společnosti vládne skrytý konsensus - to indikovalo jeho postupný přesun z levice do politického středu. Roku 1968 již byl radikálními studenty považován za konzervativce, to když kritizoval jejich agresivní metody protestu, moralistickou politickou rétoriku a iracionální romantismus. Předvídal přitom, že takovýto druh politiky přinese jen alergickou protireakci konzervativismu. Naplnění svého proroctví, vzniku reaganismu a neokonzervativismu, se však již nedočkal, zemřel roku 1970 na leukemii.