Vesmír (časopis)

"Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným."
Vesmír 1, 1, 1871/1

Časopis založil student medicíny Václav F. Kumpošt.[2] První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871.[3] Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i v průběhu komunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.

První číslo Vesmíru[4] mělo 12 stran a obsahuje 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazuje, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 přejímá vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.

Roku 1907 přestal Vesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popud Aloise Rašína roku 1923. Ujal se ho Bohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobají slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]. Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.

Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru – Dr. Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a od roku 1945 jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel. Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.

Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi." Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.

Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravě Vesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof. Radim Ketner. Výkonným redaktorem se stal Miroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešel Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přišla i první barevná obálka a první barevné přílohy.

Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stal Bohumil Bílek.[5] V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace si Vesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy. Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobil svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.

V březnu 1990 odešel na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od roku 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150. výročí svého vzniku.

V roce 2020 se stal novým šéfredaktorem Vesmíru Ondřej Vrtiška.

Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2007 redakci časopisu Vesmíru zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu“.[6]

Složení redakce v roce 2020

• Ondřej Vrtiška, šéfredaktor
• Ivan Boháček, redaktor, jednatel Vesmír, s. r. o.
• Stanislav Vaněk, jednatel Vesmír, s. r. o.
• Eva Bobůrková, redaktorka
• Zora Göthová, redaktorka
• Pavel Hošek, redaktor
• Marek Janáč, redaktor

Složení redakční rady v roce 2020:

• prof. MUDr. Michal Anděl, medicína
• RNDr. Václav Cílek, geologie
• prof. RNDr. Jan Černý, biologie
• doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., virologie
• Mgr. Matyáš Fendrych, Ph.D., rostlinná fyziologie
• doc. RNDr. Vladimír Ferák, molekulární biologie
• RNDr. Martin Ferus, Ph.D., chemie
• prof. RNDr. Jaroslav Flegr, parazitologie, taxonomie
• Dr. et RNDr. Daniel Frynta, Ph.D., biologie
• Mgr. Anna Fučíková, Ph.D., fyzika
• RNDr. Emil Ginter, DrSc., racionální výživa
• doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D, kybernetika
• RNDr. Jan Havlík, Ph.D., chemie
• prof. RNDr. Zdeněk Herman, DrSc., chemie
• prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., psychiatrie
• Ing. František Houdek, vědní publicistika
• Ing. Marek Hudík, Ph.D., ekonomie
• doc. MUDr. Přemysl Jiruška, neurofyziologie
• Mgr. Jan Kolář, botanika
• prof. RNDr. Stanislav Komárek, filozofie vědy
• prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc., fyzika
• prof. RNDr. Petr Kulhánek, DrSc., fyzika
• doc. RNDr. Jiří Langer, CSc., teoretická fyzika
• prof. RNDr. Oldřich Lapčík, CSc., biochemie
• doc. Marie Lipoldová, CSc., molekulární biologie
• RNDr. Vojen Ložek, DrSc., paleontologie, geologie
• prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., astronomie
• prof. RNDr. Jaroslav Petr, biologie
• doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., paleoekologie
• Mgr. Cyril Říha, Ph.D., architektura
• RNDr. Jiří Sádlo, botanika
• prof. RNDr. et Bc. Petr Slavíček, Ph. D., fyzikální chemie
• prof. RNDr. David Storch, Ph.D., ekologie
• RNDr. Petr Šíma, DrSc., imunologie, embryologie
• prof. Ing. Ondřej Šráček, DrSc., geochemie, geologie
• Mgr. Jan Toman, Ph.D., biologie
• MUDr. Jan Trnka, Ph.D., medicína
• Mgr. Marek Vácha, Ph.D., etika
• prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc., fyzika
• prof. Ing. Štefan Vilček, CSc., molekulární biologie
• prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziologie
• RNDr. Vladimír Wagner, Ph.D., fyzika
• RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., fyziologie
• prof. RNDr. Jan Zrzavý, biologie

I v minulosti byly členy redakční rady mimo jiné tyto osobnosti:

• prof. RNDr. Ivo T. Budil, antropologie
• doc. PhDr. Václav Břicháček
• doc. RNDr. a Dr. rer. nat Fatima Cvrčková
• doc. RNDr. Jiří Fiala, matematika, logika (24. 2. 1939 – 23. 11. 2012)
• RNDr. Jiří Grygar
• MUDr. Miroslav Holub
• RNDr. Petr Horáček
• prof. Ing. Petr Jirounek, CSc., neurofyziologie
• RNDr. Igor Kapišinský, CSc., astronomie
• prof. RNDr. Milan Mareš, teorie informace, kognitivní vědy (30. 5. 1943 — 25. 7. 2011)
• doc. RNDr. Anton Markoš, CSc.
• PhDr. Veronika Maxová, publicistika
• prof. RNDr. Ladislav Miklós, DrSc., ekologie
• prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc., fyzika, (3. 5. 1939 — 22. 8. 2010)
• prof. RNDr. Zdeněk Neubauer, CSc.
• prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
• Ing. Ivo Proks, DrSc., chemie (16. 6. 1926 — 21. 10. 2011)
• prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., medicína (29. 6. 1924 – 14. 11. 2015)
• prof. MUDr. Josef Syka, lékařské vědy
• doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., životní prostředí, zemědělství
• Mgr. Antonín Vítek, CSc., kosmonautika (25. 1. 1940 – 28. 2. 2012)
• Ing. Josef Vavroušek, CSc. a další.