Dubnium

Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Dubnium
  [Rn] 5f14 6d3 7s2 (založeno na tantalu)
(268) Db
105
  
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Dubnium, Db, 105
Cizojazyčné názvy lat. Dubnium
Skupina, perioda, blok 5. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS 53850-35-4
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 268,13
Atomový poloměr předpokládaný 139 pm[1]
Kovalentní poloměr předpokládaný 149 pm[2]
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d3 7s2 (založeno na tantalu)
Ionizační energie
První předpokládaná 664,8 kJ/mol[1]
Druhá předpokládaná 1546,7 kJ/mol[1]
Třetí předpokládaná 2378,4 kJ/mol[1]
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost

Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ta
⋏
Rutherfordium ≺Db≻ Seaborgium

Dubnium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.

Historie
Dubna – Vědecký dům

První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia 243Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261. Po místě svého vzniku byl nový prvek pojmenován dubnium.

 243
95 Am +  22
10 Ne →  260
105 Db + 5  1
0 n
 243
95 Am +  22
10 Ne →  261
105 Db + 4  1
0 n

Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia 249Cf jádry dusíku 14N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260. Pojmenovali jej hahnium (chemický symbol Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna.

 249
98 Cf +  15
7 N →  260
105 Db + 4  1
0 n

V Rusku se dubnium označovalo názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns).

Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium s chemickou značkou Db.

Izotopy
Související informace naleznete také v článku Izotopy dubnia.

Dnes je známo celkem 16 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop 268Db má poločas přeměny 32 hodin.

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
255Db 1,6 s
256Db 1983? , 2000 209Bi(50Ti,3n) 1,6 s
257Db 2,3 s
257Dbg 1985 209Bi(50Ti,2n) 1,50 s
257Dbm 2000 209Bi(50Ti,2n) 0,67 s
258Db 1976? , 1981 209Bi(50Ti,n) 4,2 s
259Db 2001 241Am(22Ne,4n) 0,51 s
260Db 1970 249Cf(15N,4n) 1,52 s
261Db 1971 249Bk(16O,4n) 1,8 s
262Db 1971 249Bk(18O,5n) 35 s
263Db 1971 (?), 1990 249Bk(18O,4n) 27 s
264Db  ?
265Db  ?
266Db 2006 237Np(48Ca,3n)  ?
267Db 2003 243Am(48CaCa,4n) 73 min
268Db 2003 243Am(48Ca,3n) 32 h
269Db  ?
270Db 1,0 h

Odkazy

Reference
  1. HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements. (anglicky)
  2. Chemical Data. Dubnium - Db, Royal Chemical Society

Literatura
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.