Nelly Sachsová

Pocházela ze zámožné rodiny vynálezce a továrníka Williama Sachse a vyrůstala v kultivované asimilované atmosféře vyšších tříd. Na nátlak otce musela ukončit svůj milostný vztah s rozvedeným mužem, ale jejich vzájemná korespondence trvala údajně ještě desetiletí. Nelly se nikdy nevdala, v několika pozdějších básních Sachsové je však zmínka o jakémsi „ženichovi“, který zahynul v koncentračním táboře.

Otec zemřel po delším rakovinovém onemocnění v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci. Sachsové se podařilo spolu s matkou odejít z Německa v květnu 1940 do Švédska za pomoci prince Eugena, bratra švédského krále, doslova na poslední chvíli, když už byl na cestě příkaz k transportu. Dlouhá léta se pak do Německa odmítala vrátit.

Po válce, v padesátých letech, se Nelly Sachsová seznámila se základní knihou kabaly Zohar, zažila nové lyrické vzplanutí, svou tvorbu té doby srovnávala s chrlením krve, halucinacemi a se zemětřesením a v jejích básních přibývaly biblických motivy.

Její básně a texty vycházely zprvu jen v NDR. Žila s matkou na jihu Stockholmu ve velmi stísněných poměrech v jednopokojovém bytě a dál překládala moderní švédskou lyriku do němčiny. Začala si dopisovat s Paulem Celanem a po nějaké době vyšly konečně dva svazky jejích básní Nikdo neví, jak dál a Útěk a proměna i v západní části Německa. Sama se tam však vracet nechtěla, a když se k tomu po dvaceti letech přece jen u příležitosti převzetí Ceny Annette Drosteové odhodlala, psychicky se zhroutila a nakonec strávila tři roky na nervové klinice. O patnáct let později, v roce 1965, obdržela jako první žena Mírovou cenu německých knihkupců a nakladatelů, což ji opět přimělo k cestě do Frankfurtu nad Mohanem.

Teprve v šedesátých, sedmdesátých letech svého života, po utrpení, jehož byla v Evropě svědkem, dospívá k velké lyrice. Její poezie je osobitá, vznikla jakoby mimo čas a prostor, je hluboce filozofická až mystická, metaforicky bohatá a výrazově úsporná.

V roce 1966 obdržela Sachsová spolu s Šmuelem J. Agnonem Nobelovu cenu za literaturu. Na její počest uděluje německé město Dortmund každé dva roky literární Cenu Nelly Sachsové (např. v roce 1987 se stal jejím nositelem Milan Kundera).

Návštěvu Izraele v roce 1967 musela ze zdravotních důvodů odříci, ale v telegramu se vyslovila pro přijetí Güntera Grasse Svazem spisovatelů v Jeruzalémě. K psychickým problémům a dalším pobytům v ústavech se přidružilo onemocnění rakovinou, kterému nakonec v den pohřbu Paula Celana 12. května 1970 podlehla. Pochována je na židovském hřbitově Norra begravningsplatsen ve Stockholmu, kde leží i Alfred Nobel.

Svíce

Pamětní deska na jejím rodném domě v Berlíně

Svíce, kterou jsem zažehla pro tebe,

se vzduchem hovoří, plamenem blikotá,

a voda kane z oka; z hrobu do nebe

tvůj prach se dovolává věčného života.

Pamětní deska v Berlin-Tiergarten, Německo

Jak vzácné setkání ta bídná jizba jímá.

Kéž věděla bych, co ty živly značí;

to tebe znamenají, vše tebe připomíná,

já nemohu nic dělat, je mi jen k pláči.

Sachsovou proslavila působivá báseň O die Schornsteine (Ó komíny) ze sbírky In den Wohnungen des Todes (V příbytcích smrti).

O die Schornsteine

Auf den sinnreich erdachten Wohnungen des Todes

Als Israels Leib zog aufgelöst in Rauch

Durch die Luft –

Als Essenkehrer ihn ein Stern empfing

Der schwarz wurde

Oder war es ein Sonnenstrahl?

Ó komíny

na důmyslně vystavěných příbytcích smrti

když tělo Izraele rozpuštěné v dýmu

putovalo povětřím

jako kominík přijala ho hvězda

která zčernala

nebo to byl jen sluneční paprsek?

Hiob

O du Windrose der Qualen!

Von Urzeitstürmen

in immer andere Richtungen der Unwetter gerissen;

noch dein Süden heißt Einsamkeit.

Wo du stehst, ist der Nabel der Schmerzen.

…

Job

Ty větrná růžice utrpení!

Pravěkou bouří

strháván co chvíli v jiný směr nepohody;

tvůj jih má dosud jméno samota.

Kde stojíš, bolest vrcholí.

Oči máš vpadlé hluboko v lebce,

jsou jako jeskynní holubi v noci,

jež honí poslepu lovci.

Hlas ti oněměl,

neboť se příliš často ptal Proč.

Tvůj hlas šel k červům a rybám.

Jobe, tys proplakal veškeré noční bdění,

souhvězdí tvojí krve však jednou zastíní

všechna vycházející slunce.

Ve své děkovné řeči při udělení Nobelovy ceny za literaturu, již pronesla v němčině, přečetla báseň napsanou pro tuto příležitost:

An Stelle von Heimat

halte ich die Verwandlungen der Welt

Místo domova mám proměny světa

Báseň Kdosi přijde je ze sbírky Útěk a proměna

Kommt einer

Kommt einer

von ferne

mit einer Sprache

die vielleicht die Laute

verschließt

mit dem Wiehern der Stute

oder

dem Piepen

junger Schwarzamseln

oder

auch wie eine knirschende Säge

die alle Nähe zerschneidet –

Kommt einer

von ferne

mit Bewegungen des Hundes

oder

vielleicht der Ratte

und es ist Winter

so kleide ihn warm

kann auch sein

er hat Feuer unter den Sohlen

(vielleicht ritt er

auf einem Meteor)

so schilt ihn nicht

falls dein Teppich durchlöchert schreit –

Ein Fremder hat immer

seine Heimat im Arm

wie eine Waise

für die er vielleicht nichts

als ein Grab sucht.

Přijde člověk

Přijde člověk

z dálky

a bude mluvit řečí

v níž možná hlásky

jsou zakončeny

řehtáním klisen

nebo

pípáním

mladých černých kosů

nebo

i zvukem skřípavé pily

jež rozřezává vše blízké –

Přijde člověk

z dálky

s pohyby psa

nebo

možná krysy

a je zima

tak ho teple ošať

může být

že má na podrážkách oheň

(jel možná

na meteoru jak na koni)

neplísni ho

bude-li tvůj koberec křičet děrami –

Cizinec vždycky

chová svůj domov

jak sirotka

pro něhož možná nehledá

nic nežli hrob.

Kdosi přichází

Kdosi přichází

zdaleka

s řečí

jež možná

uzavírá zvuky

řehtáním klisny

anebo

pípáním mladých kosů

anebo

také jako vrzající pila

jež rozřezává všechnu blízkost –

Kdosi přichází

zdaleka

s pohyby psa

nebo snad krysy

je zima

proto ho teple obleč

možná má také

oheň pod patami

(třeba jel

na meteoru)

proto ho nehubuj

když ti propálí koberec –

Cizinec ten má vždy

svůj domov v ruce

jako sirotka

pro něhož nehledá snad nic

než hrob.

Překlad básní Svíce, Job a Kdosi přichází Zlata Kufnerová, překlad básně Přijde člověk Ludvík Kundera.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nelly Sachsová
• In den Wohnungen des Todes, 1947
• Die Leiden Israels, 1951
• Fahrt ins Staublose. Die Gedichte, Band 1, 1961
• Zeichen im Sand. Die szenischen Dichtungen, 1962
• Ausgewählte Gedichte, 1963
• Landschaft aus Schreien, 1966
• Teile dich Nacht, Gedichte, 1971
• Gedichte, 1977
• Suche nach Lebenden. Die Gedichte, Band 2, 1979
• Frühe Gedichte und Prosa, 1983